Když v květnu 2010 Řecko nutně potřebovalo záchranný úvěr, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) táhly za jeden provaz. O tři roky a další čtyři bailouty později se podle všeho jejich pozice natolik vzdálily, že hrozí otevřená roztržka. Doložit by to mohlo dnešní jednání zástupců obou stran ve Washingtonu, kde se bude diskutovat o další finanční pomoci a oddlužení pro Řecko.
„Rozchod mezi Evropou a MMF je realita,“ prohlásil letos v červnu bývalý evropský zástupce v MMF Antonio Borges, který jen pár měsíců nato zemřel na rakovinu. Podle něj se fond vrátil ke svým starým způsobům, podle nichž je zvyklý diktovat podmínky ostatním.
Borges začal pro MMF pracovat šest měsíců po schválení první finanční injekce Řecku. Odešel po roce s odvoláním na chatrné zdraví, avšak v rozhovoru pro deník Wall Street Journal uvedl, že skutečným důvodem byla jeho marginalizace při dolaďování detailů záchranného úvěru v hodnotě 73 mld. euro.
MMF se do řešení dluhové krize zapojil v rámci tzv. trojky, v níž ho doplnila Evropská centrální banka a Evropská komise. Krom sanace Řecka se účastnil záchrany Irska, Portugalska a Kypru, avšak s postupem času jeho podíl na poskytnutých úvěrech klesal.
Ze začátku spolupráce probíhala ke všeobecné spokojenosti. Když tým expertů MMF v dubnu 2010 dorazil do Atén, bylo to „jako kdyby američtí mariňáci přijeli do válečné zóny,“ tvrdí jeden z evropských účastníků jednání. Zkušenosti fondu a jeho zázemí prý byly „nepostradatelné“.
Již brzy se ale začaly objevovat třecí plochy. Lidé z MMF prý při hledání řešení dluhových potíží vytáhli starý mustr, který nebral v potaz velmi omezený manévrovací prostor Řecka, zapříčiněný jeho členstvím v eurozóně. „Řecko je ten nejsmutnější případ. Program pomoci byl od začátku špatně nastavený,“ prohlásil Borges.
Účastníci jednání trojky vzpomínají na hodinové slovní přestřelky o růstové projekce, restrukturalizace bank a poměry veřejného dluhu k HDP. Velkým zdrojem napětí se stala zpráva MMF s názvem Debt Sustainability Analysis (Analýza udržitelnosti dluhu), která se velkou měrou opírá o prognózy poměru státního dluhu k výkonu ekonomiky. Pravidla MMF zakazují přidělování pomoci zemím, u nichž z projekcí vychází, že nebudou schopny dluhy splácet, což byl přesně případ Řecka. Analýza byla důležitá proto, že MMF na jejím základě mohl další pomoc odmítnout.
Názory na kvalitu výsledného dokumentu se různí pouze ve stupni opovržení. Nejmenovaný zástupce MMF ho nazval „vtipem“, jeho kolega z Evropské komise ho popsal jako „pohádku na dobrou noc“, úředník řeckého ministerstva financí se o něm vyjádřil jako o „vědeckém výsměchu.“
MMF letos v červnu vydal hodnocení prvního řeckého bailoutu, v němž se vysoce kriticky staví vůči roli Evropské komise v trojce. Přiznává také, že interní pravidla fondu byla porušena kvůli tomu, aby mohlo Řecko dál dostávat peníze. Odpověď z Bruselu byla neméně ostrá. „Není fér, aby si MMF umyl ruce a vylil špinavou vodu naše ramena,“ prohlásil eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn.
Rehn a další přední představitelé z ECB či německé vlády podporují vytvoření nezávislého záchranného mechanismu, který by se měl automaticky spustit v případě další krize. MMF za sebe tvrdí, že nechce dál podkopávat svoji důvěryhodnost, a proto k bailoutům přispívá stále méně, ačkoli si díky pokračující účasti v trojce udržuje právo veta, což Evropany rozčiluje.
Evropané se také v řešení dluhových potíží cítí daleko silnější v kramflecích. Šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling nedávno prohlásil, že dluhový poměr používaný MMF jako hlavní ukazatel je „nesmyslný“, jelikož nebere v potaz nízké úrokové sazby a dlouhou dobu splatnosti řeckých závazků vůči evropským státům. Šéfka MMF Christine Lagardeová včera v reakci uvedla, že nemá důvod pochybovat o „závazcích“ vlád, což byla skrytá narážka na to, že dluhový poměr má pro MMF stále relevanci.
Jedním z pojítek mezi MMF a Evropou bylo Německo. Bundestag podmínil podporu záchranných úvěrů účastí MMF. Berlín se držel Washingtonu velmi těsně v roce 2012, kdy fond trval na tom, že ztráty z odpisů řeckého dluhu ponesou soukromí věřitelé a německá kancléřka chtěla minimalizovat svůj příspěvek k druhému záchrannému balíčku. Teď se ale Angela Merkelová bude všemocně vzpírat tomu, aby Řecku odpustila další dluhy, jak to požaduje MMF.
(Zdroje: WSJ, Reuters)