Evropští dodavatelé elektřiny stojí kvůli prudkému rozmachu obnovitelných zdrojů před existenční hrozbou. Tržní hodnota společností jako (13,59 EUR, -0,40%), (3,21 EUR, -0,25%), (27,04 EUR, -0,60%) a dalších se za posledních pět let propadla celkově o půl bilionu eur na méně než polovinu a podniky musejí výrazně omezovat investice. Ohrožuje to budoucí stabilitu dodávek elektřiny a evropské vlády by na to měly reagovat reformou celého energetického systému, včetně změny v podpoře "zelené" energie. Napsal to britský týdeník The Economist.
Prudká expanze solární a větrné energie v Evropě, a hlavně v Německu, kterou zelené organizace prohlašují za triumf, je pro donedávna stabilní elektrárenské podniky katastrofou. Kvůli propadu velkoobchodních cen, jež občas spadnou až do záporných hodnot, musejí uzavírat moderní nízkoemisní plynové elektrárny a sledovat, jak rozšiřování obnovitelných zdrojů destabilizuje síť a vyvolává hrozbu výpadků dodávek.
Expanze zelené energie poháněná vysokými subvencemi tak podkopává zavedené a spolehlivé dodavatele energie. Nahrazuje je přitom něčím, co je méně spolehlivé a pro spotřebitele kvůli obřím podporám daleko dražší, uvádí týdeník.
Economist přiznává, že vysoké náklady subvencování zelené energie nepřinesly životnímu prostředí a klimatu nic a vedle prudkého zdražení elektřiny pro spotřebitele naopak těžce poškodily tradičně stabilní dodavatele. Pokud chtějí vlády pro budoucnost nízkoemisní energie opravdu něco udělat, musejí vypracovat mnohem lepší systém její podpory, který neohrozí spolehlivost dodávek a neuvalí na spotřebitele a tradiční výrobce vysoké, a přitom zbytečné náklady.
Akcie největší německé "utility" klesly ze svého vrcholu o tři čtvrtiny a zisky této firmy i německé dvojky se za tři roky propadly o třetinu. Zčásti to podle Economistu způsobily jejich vlastní přehnané investice do výrobních kapacit v minulém desetiletí spolu s propadem evropské poptávky, kterou srážela finanční a dluhová krize.
Na německé a evropské elektrárenské podniky ale těžce dopadly dva faktory - náhlé politické rozhodnutí o uzavření německých jaderných elektráren a "břidlicová revoluce" v USA. Ta přesměrovala americké přebytky uhlí na evropský trh, což srazilo cenu této suroviny a konkurenčně znevýhodnilo plyn vůči uhlí. Pozici plynu vůči uhlí ještě zhoršil propad cen emisních povolenek v Evropě.
Evropské podniky tak musely odstavit a uzavřít plynové elektrárny o celkovém výkonu 30 gigawattů. Kvůli jejich náhradě zvýšenou produkcí uhelných elektráren se emise oxidu uhličitého v Německu loni a letos zvýšily, ačkoli boom obnovitelných zdrojů měl dosáhnout pravého opaku.
Obnovitelné zdroje, které mají přednost při vstupu do přenosových sítí, srážejí velkoobchodní ceny ve špičkách, na nichž jsou závislé zisky elektrárenských podniků a nutí je ke změně jejich podnikatelského modelu. "Je to existenční hrozba," řekl Economistu šéf datové agentury Bloomberg New Energy Finance Michael Liebreich. Jejich situaci srovnal s pozicí telefonních společností v 90. letech nebo novinami, které nyní krachují kvůli internetu.
Elektrárenské podniky na nepříznivé prostředí reagují hlavně přesunem od produkce energie do služeb a pobočných aktivit, jako je obchodování nebo poradenství. Německé společnosti plánují snížení výrobních kapacit o 15 gigawattů a prudce omezují investice.
To ale podle Economistu podkopává nenahraditelnou roli velkých energetických firem v budoucím systému, kde by měly dominovat obnovitelné zdroje. Tradiční podniky by měly být základními dodavateli, kteří budou zajišťovat, aby světla svítila, i když vítr nefouká a slunce nesvítí. Jejich druhou hlavní rolí by mělo být zajištění investic do nákladné modernizace sítí a budování nových, bez nichž se obnovitelné zdroje nemohou obejít. Obě role jsou nyní ohroženy a vlády budou zřejmě budou muset hledat zdroje pro investice jinde.
Rozmáchlá evropská podpora zelené energie tak podkopala to, o co se evropské vlády posledních 30 let v energetice snažily - deregulaci, privatizaci, oddělování produkce elektřiny od přenosu a distribuce v zájmu posílení konkurence, efektivnosti a nižších cen, konstatuje týdeník.