Aktualizováno Řadit jednotlivé země podle toho, jak jsou podnikatelsky zdatné, je složité cvičení. Každý možný výsledek bude mít své odpůrce. My jsme pro tento úkol použili databázi Dow Jones VentureSource a data týkající se objemu rizikového kapitálu, který jednotlivé evropské země získaly pro technologický sektor od roku 2003. Tento objem peněz jsme vydělili počtem obyvatel, abychom dostali ukazatel na hlavu; použit byl průměr za 39 čtvrtletí. Jde o hrubé měřítko, i to však ukazuje zajímavé závěry. Patrné je v první řadě to, že podnikatelská aktivita je vysoká na severozápadě Evropy (zejména v severských zemích). K jejímu poklesu pak dochází s tím, jak se pohybujeme na východ a na jih.
Co se týče jednotlivých zemí, nejlépe se podle našeho měřítka umístilo Irsko, za ním následuje Švédsko, Velká Británie, Finsko, Dánsko, Nizozemí, Norsko, Francie, Německo a Švýcarsko. Na konci žebříčku pak figurují Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko. Irsko přilákalo v přepočtu na obyvatele čtyřikrát více rizikového kapitálu, než je evropský průměr, a 650krát více než Bulharsko, které se nachází na samém konci žebříčku. Švédsko dokázalo přitáhnout 3,7krát více kapitálu než evropský průměr. Irsko sice bojovalo s krizí, jeho technologický sektor si ale vede poměrně dobře. Od roku 2003 v něm proběhlo 311 obchodů financovaných rizikovým kapitálem, 49 % z nich proběhlo po roce 2008. Ve Velké Británii proběhlo podobných obchodů 1 441, 34 % z nich po krizi. V celé Evropě pak posledních pět let přineslo 39 % všech obchodů posledního desetiletí.
Irský úspěch je částečně odrazem jeho výhodných daňových sazeb, které jsou jedny z nejnižších v Evropě. Hlavní příčinou je ale přítomnost firem jako , , , či . Navíc je tu mladá a vzdělaná populace, která v těchto firmách pracuje a má chuť zkusit něco podobného na vlastní pěst. Tím, jakou pozici Irsko získalo, nebyl překvapen Rob Moffat z investiční společnosti Balderton Capital z Londýna. Irsko podle něho patří mezi skupinu malých zemí, které se orientují na obchod a přemýšlí globálně. „Průměrný irský či švédský podnikatel přemýšlí od samého počátku globálně,“ uvádí Moffat. To, že si střední a východní Evropa v žebříčku nevede tak dobře, by se podle něho nemělo přeceňovat. Na hlubší hodnocení tohoto regionu je totiž stále příliš brzy.
Porovnání Evropy se Spojenými státy a Izraelem pro ni moc lichotivě nevyznívá. Na každý dolar na hlavu investovaný v Evropě připadá během posledních deseti let deset dolarů v USA a šest dolarů v Izraeli. Propast se navíc stále zvětšuje, protože v posledních pěti letech to je ještě více. Liam Boogarm, který sleduje nově vznikající společnosti ve Francii, ale celé hodnocení kritizuje. Za mnohem zajímavější považuje to, kolik firem vznikne a u kolika z nich se podaří provést úspěšný exit.
(Zdroj: WSJ)