Evropská komise zkoumá daňovou politiku Nizozemska, Irska a Lucemburska vůči nadnárodním korporacím. Zvýhodnění poskytovaná pro vybrané giganty ve snaze přilákat zahraniční investice by se mohla stát předmětem formálního vyšetřování.
Podle informovaných zdrojů deníku Financial TImes si Brusel od trojice podezřívaných zemí vyžádal informace k daňovému systému a k dohodám o úlevách uzavřených s konkrétními firmami, mezi něž patří výrobce mobilů a tabletů či kavárenský řetězec .
Evropská unie tak možná otevře další frontu v celosvětovém boji proti daňovým únikům, a to skrze regulaci státní pomoci. Ta zakazuje závažné pokřivení podmínek na trhu prostřednictvím dotací či daňových úlev vybraným firmám.
Žádost zaslaná nejméně třem státům představuje úvodní fázi neformálního šetření a neznamená, že by Evropská komise zjistila porušování unijní legislativy. I tento zdánlivě neškodný krok však prý vystrašil úředníky a politiky v dotčených metropolích. Pokud by výkonný orgán EU zahájil formální vyšetřování a členské státy uznal vinnými z poskytování nedovolené podpory, mohl by je posléze donutit vybrat od zvýhodněných společností ztracené příjmy.
Haag, Dublin i Lucemburk čelí dlouhodobě obvinění z toho, že velkým korporacím umožňují skrývat u sebe většinu tržeb, a vyhnout se tak platbě daní po celém světě. Dohodě o lepších daňových podmínkách občas předchází rozhodnutí o přemístění části provozu společností do inkriminované země.
Vlna odporu vůči účetním praktikám nadnárodních korporací, zejména amerických, se v poslední době zvedá ve všech koutech světa. Úředníci australského ministerstva financí nedávno obvinili internetový gigant z toho, že nejenže přečerpává zisky australské pobočky do Irska, ale pak je dál jako licenční poplatky prohání přes nizozemskou dceru, která je následně pumpuje do holdingové společnosti se sídlem na Bermudách, kde neexistuje daň z příjmu právnických osob. Peníze potom skončí v daňovém ráji natrvalo.
Chytré účetnictví vede i v Česku. V roce 2011 měla společnost ČR zisk před zdaněním 21.394.000 Kč. Zdanitelný příjem byl ve výši 35.360.000 Kč, daň 19 % a daňová povinnost 6.718.000 Kč. Společnost má 25 zaměstnanců a náklady na mzdy tvořily za celé účetní období 52.028.000 Kč, takže průměrný plat na osobu činil 173.426 Kč měsíčně. Celkové výnosy ČR byly 287.371.000 Kč. Sečteno a podtrženo, z tržeb přesahujících čtvrt miliardy korun společnost zaplatila na dani necelých 7 milionů korun.
rozhodně není sám. Zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu spočítala, že s pomocí přesunů peněz na pobočky v Portoriku, Irsku, Singapuru a na Bermudách v posledních několika letech na odvodech státu ušetřil nejméně 6,5 mld. USD. Výrobce počítačové techniky drží mimo Spojené státy 29,1 mld. USD nezdaněného zisku. Internetový obchod , jehož evropská centrála je v Lucembursku, v roce 2011 v Evropě zaúčtoval 9,1 mld. EUR tržeb, z nichž mu zbylo pouhopouhých 20 mil. EUR čistého zisku. Na daních zaplatil 8 mil. EUR. V Lucembursku přitom platí 29% sazba korporátní daně.
Mistrem ve vyhýbání se daním je prodejce kávy a muffinů . Od vstupu na britský trh v roce 1998 v zemi otevřel 735 poboček a zaúčtoval tržby 3 mld. GBP. Za 14 let působení zde ale na daních zaplatil jen 8,6 mil. GBP. V posledních letech řetězec v Británii pokaždé ohlásil nulový zisk, a tedy i odvod nulové daně. Na tržbách si přitom v letech 2009-2011 přišel na 1,2 mld. GBP. Konkurenční řetězec odvedl z 3,6 mld. GBP tržeb na dani přes 80 mil. GBP. čelí obvinění z toho, že zisky přečerpával do Nizozemí a že mu za to tamní vláda poskytla zvýhodněné zacházení. Obě strany takovou dohodu popírají, ale s odkazem na důvěrnou povahu daňového přiznání jej nechtějí zveřejnit.
Americký Senát nedávno označil Irsko za místo, kam si společnost přelévá zisky, aby z nich nemusela platit daně v jiných zemích. Zpráva senátní komise tvrdí, že Dublin Applu umožnil aplikovat na jeho zisky 2% či nižší daňovou sazbu, což je mnohem méně než obvyklých 12,5 %. Irsko se proti obvinění silně ohradilo. Senátní zpráva upozornila na to, že využívá rozdílu mezi zákony v USA a v Irsku. V Irsku firma platí daně v případě, že tam má nejen sídlo, ale i vedení a je odsud řízena. Podle amerického zákona je firma daňovým rezidentem, tedy poplatníkem, v zemi, kde byla zřízena. Některé firmy Applu registrované v Irsku tak nejsou daňovými rezidenty ani v Irsku, ani v USA. Hlavní dceřiná firma, holdingová společnost zahrnující maloobchody Applu po Evropě, neplatila korporátní daň již nejméně pět let.
Nizozemský parlament se dnes otázkou daňové politiky vůči velkým korporacím bude zabývat v rámci slyšení finančního výboru. Středem pozornosti mají být nastrčené společnosti, které korporace s oblibou vytváří za účelem snížení daňového břemene. V Nizozemí je registrována řada významných českých firem včetně finanční skupiny PPF či těžaře .
(Zdroje: FT, CNBC, Reuters, HN, byznysplac.cz)