Když Mario Draghi v březnu řekl, že eurozóna představuje „ostrov stability“, u někoho to vzbudilo velký údiv. Průzkumy podnikatelské a spotřebitelské důvěry ale ukazují, že oživení ekonomiky eurozóny je odolné, a to i v době, kdy se množí pochyby o síle růstu americké a čínské ekonomiky. Je pravda, že k tomu přispěla mírná zima, která prospěla sektorům jako stavebnictví. V USA byla zima naopak tuhá a to ztěžuje interpretaci posledních dat z této ekonomiky. I tak ale existují důvody k dalšímu optimismu.
Poslední průzkumy ukazují, že evropští spotřebitelé vykazují nejvyšší důvěru v ekonomický vývoj od listopadu 2007. Podmínky na dluhopisových trzích se rapidně zlepšují, a to i v zemích, které čelí největším problémům. To se projevuje na zlepšujících se finančních podmínkách. Přidává se fiskální politika, která by již příští rok neměla představovat významnou brzdu růstu. Sílení domácí poptávky by mohlo v následujících měsících přinést další pozitivní překvapení. Například banka (6,54 EUR, 0,99%) se domnívá, že vyšší korporátní výdaje by mohly letošní růst eurozóny posunout až na 1,5 %, což je vysoko nad konsenzem dosahujícím 1 %.
Vadou na kráse současného oživení v Evropě je nízká inflace. V některých zemí na jihu ceny dokonce klesají. To znamená, že růst nominálního produktu je utlumen, pro vysoce zadlužené země je ale klíčový právě vývoj nominálního HDP. Pokud bude současná situace přetrvávat, pro země jako Španělsko či Itálie bude složité snížit poměr dluhu k HDP. Banka (2,31 GBP, 0,02%) tak odhaduje, že tyto poměry se budou v roce 2030 stále pohybovat na vysokých úrovních: Na 100 % u Španělska a 130 % u Itálie. Sílící oživení ale pravděpodobně povede k tomu, že ECB nepřikročí k další stimulaci ekonomiky eurozóny. Posuny nálad v americké centrální bance směrem k méně uvolněné politice by ale mohly vést k tomu, že porostou tlaky na oslabení eura. To by se mohlo pozitivně projevit na inflačním výhledu evropské ekonomiky. Draghi má velkou šanci ukázat, že měl pravdu.
(Zdroj: WSJ)