Litva splnila všechna kritéria pro vstup do Eurozóny. Evropská komise to oznámila 4. června a otevřela tak cestu pro 19. člena jednotném měnové unie. Litevci začnou platit Eurem v příštím roce.
Limity pro vstup do Eurozóny – známé jako konvergenční program – Litva splnila. Podle tzv. konvergenčního reportu publikovaného každé dva roky udržela Litva všechna potřebná kritéria ve stanovených mantinelech – rozpočtový deficit do 3 % HDP, státní dluh maximálně 60 % HDP, nízké úrokové míry a inflace a stabilní kurz vůči Euru v režimu ERM II po dobu dvou let. Navíc se vyžaduje legislativní sladěnost nebo pružný pracovní trh.
Litva udržela ve sledovaném období od května 2013 do dubna 2014 dvanáctiměsíční průměrnou HICP inflaci na úrovni 0,6 %. Což je pod referenční hodnotou v daném období vypočtené na úrovni 1,7 %.
Nízká inflace v Litvě ovšem nebyla v minulosti samozřejmostí. Dvanáctiměsíční průměr osciloval v pásmu 1,2 % až 11,1 % v posledních deseti letech. V době hospodářské konjunktury v letech 2007 – 2008 byla vysoká inflace tažená vysokými cenami komodit a importů a někdy změnami v systému daní. Dalším důvodem byla vysoká poptávka po zboží a službách což plně reflektovalo přehřívající se ekonomiku Litvy. Což vedlo k problémům v roce 2009 za přispění ekonomické krize ve světě. Došlo k prudkému propadu růstu cen. Od té doby rostou ceny pomalejším tempem díky mírnému vývoji cen komodit. Podle všech projekcí se očekává v roce 2014 inflace v intervalu 1,0 až 1,3 % a 1,8 % až 2,4 % v roce 2015.
Kritérium poměru schodku státního rozpočtu a HDP byl také splněn. V roce 2013 byl tento poměr 2,1 % což je pod 3 % limitem. Celkový poměr státního dluhu k HDP je 39,4 %. Podle očekávání komise bude schodek i v roce 2014 na úrovni 2,1 %. Zato objem dluhu v poměru k HDP pravděpodobně vzroste na 41,8 %.
Do systému ERM II vstoupila Litva již 28. června 2004. To bylo poněkud nešťastné vzhledem k tomu, že následná nemožnost oslabit svojí měnu vede k těžkým podmínkám pro domácí exportéry a poněkud těžší podmínky pro ekonomické oživení. Což si vybralo svou daň v době krize, jejíž dopady pociťujeme ještě dnes. Nicméně litevský litas bez problémů vydržel v oscilačním pásmu stanoveném okolo centrální úrovně 3,4528 ve sledovaném období.
Rozdíl proti 3měsíčnímu EURIBORu je okolo 0,5 procentního bodu. Dlouhodobé úrokové míry byly v průměru na úrovni 3,6% což je pod referenční hodnotou 6,2 %.
Formální rozhodnutí o akceptaci vstupu Litvy do Eurozóny udělají ministři financí zemí EU v druhé polovině července, kde by měli také potvrdit kurz, v jakém reálně vstoupí Litva do Eurozóny.
„Budeme v klubu nejsilnější, budeme schopni účastnit se rozhodování o naší zemi – nyní jsme na druhé straně dveří.“ řekla lotyšská prezidentka Dalia Grybauskaite během návštěvy Polska. „Budeme důvěryhodnější, což znamená schopnost levnější refinancování, budeme mít více peněz na penze a další věci.“, dodala.
Dalších sedm zemí setrvává za branami Eurozóny včetně České republiky. Rumunsko by rádo vstoupilo do Eurozóny v roce 2019. Žádná z dalších šesti zemí si nezvolila pevné datum vstupu.
Zdroj: Reuters, ECB convergence report 2014