Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Pomáhá stínová ekonomika v krizích?

Pomáhá stínová ekonomika v krizích?

22.8.2014 18:00


V Číně budí velké obavy její stínový bankovní systém. Těžko říci, jaká je skutečná kvalita jeho aktiv a tudíž i jeho pasiv – vše je ve stínu. Regulátor může uklidňovat, že „klienti těchto stínových bank jsou bývalými klienty bank standardních a tudíž není třeba pochybovat o jejich kvalitě“. Nevím ale, zda taková „uklidnění“ není spíše varováním – proč třeba nezůstali klienty běžných bank? I ve vyspělých zemích máme velké zkušenosti se stínovým finančním systémem a nejde o zrovna pozitivní zážitky. A snad každá ekonomika na světě má svou stínovou, či šedou část.

Stínová ekonomika je ekonomika z definice nepostižená žádnými oficiálními a spolehlivými čísly. Hovořit o její velikosti v nějakých hodně konkrétních termínech je tedy do značné míry protimluv. I tak jsou ale samozřejmě páchány odhady velikosti stínových ekonomik řady zemí. Následující graf je ze studie „Shadow Economie All Over the World“. Ukazuje odhadovanou velikost stínové ekonomiky v poměru k ekonomice oficiální. Vzorňáky tu jsou země jako Švýcarsko, Spojené státy, Lucembursko, Rakousko, či Japonsko. Jen poslední ze jmenovaných má (údajně) stínovou ekonomiku převyšující svou velikostí 10 % ekonomiky oficiální:

aa

Možná překvapující je to, že severské země v čele žebříčku nejsou. Norsko se velikostí své stínové ekonomiky blíží 20 %, stejně jako Švédsko. Dánsko je na tom jen o něco málo lépe a v podstatě stejně jako Finsko. Zajímavé je, že tyto země jsou tak pěkně seřazeny vedle sebe. Zespoda s nimi sousedí Německo, shora Chile.

Mexiko a Turecko otevírá skupinu zemí, které mají stínovou ekonomiku větší než 30 % HDP. Filipíny a Rusko už jsou nad 40 %. Thajsko nad 50 % a Bolívie se blíží 70 %. Jinak řečeno, celkový produkt v Bolívii je ve skutečnosti o 70 % vyšší než oficiální čísla, v Rusku o více než 40 % vyšší. Naopak ve Švýcarsku a dalších premiantských zemích teoretické započítání stínové ekonomiky zvýší produkt jen o oněch necelých 10 %. Podobné započítávání stínové ekonomiky ale nemusí být jen teoretické. Někteří z čtenářů si jistě vzpomenou na zprávy z jara letošního roku o tom, že například v Itálii se bude prostituce a další oblasti stínové ekonomiky do HDP skutečně počítat. Ohlášená změna by pak měla Itálii údajně posunout k požadovanému rozpočtu veřejných financí ve výši 2,6 % HDP.

Podle studie „The Shadow Economy in Europe 2013“ od ATKearney a VISA je nestínovější ekonomikou jižní Evropy Řecko (24 % HDP) a Itálie (21 % HDP). Standard východní Evropy je jinde i ve srovnání s relativně divočejší jižní Evropou (čísla se od předchozí jmenované studie v některých případech znatelně liší). My ve skupině východní Evropy pozitivně vynikáme s pouhými 16 %, na opačném konci spektra je Bulharsko s 31 %, hodně velkou stínovou ekonomiku mají i v Rumunsku, Chorvatsku, Estonsku. Jinak řečeno, nepatříme mezi země s největším potenciálem nakopnutí oficiálních čísel odstínováním těch šedých. V Grafu je šedě vyznačena výše celkového produktu, žlutě stínová ekonomika a body ukazují jejich poměr:

B

Zdroj: ATKearney, VISA

Je intuitivní, že míra stínovosti se liší sektor od sektoru (s tím, že některé jsou úplně „neoficiální“). Následující graf ukazuje stínovost jednotlivých „oficiálních“ sektorů, jde o složeninu z dat z Německa, Španělska, Polska, Rumunska a Turecka. Největší stínovost vykazuje stavebnictví, s poměrně velkým odstupem za ním jsou obchod, hotely a restaurace. Poté následuje výrobní sektor, doprava (rovných 15 %) a zemědělství. Nejmenší stínovost má naopak energetika, těžba, finanční služby (podívejme, jak jsme vzorní).

C


Zdroj: ATKearney, VISA

To, co mě vždy zajímalo nejvíce, si nechávám na konec. Zejména při hlubokých ekonomických propadech a krizích se nabízí otázka, nakolik celkovou ekonomickou bolest tlumí, či naopak prohlubuje právě stínová ekonomika. Nastává při propadu její aktivace, či dokonce masivní přesun oficiálních aktivit do stínu? Takový vývoj by znamenal, že celková bolest je oficiálními čísly nadhodnocena. Nebo naopak stínová ekonomika trpí ještě více než ta oficiální? Odpověď naznačuje poslední graf. Sloupce ukazují odhadovanou velikost stínové ekonomiky v EU27 + Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko.

D

Do roku 2007 je patrný jasný růst stínové ekonomiky v absolutním vyjádření, v poměru k HDP ale klesá a to až do roku 2008. V roce 2009 klesá stínová ekonomika, poměr k HDP ale roste. Pak už přichází známý mustr – růst v absolutní hodnotě, ale pokles v relativní. Rok 2013 pak přinesl dokonce i pokles v absolutní hodnotě. Pád z roku 2007 na rok 2009 byl tedy podle těchto čísel zhruba stejný, jako propad oficiální ekonomiky (stále stejný, cca 20 % poměr obou). Do té doby ale klesal poměr stínové k oficiální ekonomice asi o 0,7 procentního bodu ročně. V roce 2009 tak měl poměr podle trendu dosahovat asi 18,7 %, namísto toho se ale „cyklicky“ zvedl na oněch 19,9 %. To by znamenalo, že stíny krize a hluboké problémy skutečně tlumí - jsou odolnější a/nebo do sebe v takových časech natahují jinak oficiální aktivity. Čísla po roce 2011 ale už tento stínový optimismus moc nepotvrzují.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


 


Čtěte více:

BRIC neexistuje. Vyhrávají demokracie, prohrává středověk a stíny
30.7.2014 18:00
„Brick“ je anglicky cihla a z fonetického hlediska tak koncept zemí BR...
Stín ruských sankcí a výprodeje středoevropských měn
6.8.2014 16:10
Premiér Donald Tusk dnes před polednem prohlásil, že má informaci, kte...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
25.5.2018
17:36Smrt tradičního maloobchodu probíhá úplně jinak, než se většinou domníváme
17:34Technická analýza: Koruna v defenzívě, euro nejníže od loňského listopadu
17:24Erste potopila pražskou burzu, ČEZ pod tlakem prodávajících. Unicredit bank – 3,5%!  
17:17Itálie a ropa ovládly závěr týdne. Euro dál padá  
17:00Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
16:35Martin Cakl a Martin Kycelt: CD Projekt. Kyberpunkáč herního průmyslu (video)
16:26Společnost Czech Investment Fund SICAV, a.s. - Informace o nové emisi akcií na BCPP
15:16ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.- pozvánka na valnou hromadu 2018
15:07Rusnok očekává, že koruna začne v příštích týdnech opět posilovat
14:56Vlastnosti, které by podle Buffetta měl mít dobrý investor
14:56Samsung má podle soudu zaplatit 539 milionů USD firmě Apple
13:34Ropě se nad 80 dolarů za barel (zatím) příliš nechce  
12:15Perly týdne: Je vám zima? Těžte kryptoměny
12:11Pokles podnikatelské důvěry v Německu se zastavil
12:03Vedení Unipetrolu navrhuje nevyplatit akcionářům dividendu
10:59Faktograf: Evropě přibývají problémy  
10:33Evropa zahájila v zeleném, automobilky se vzpamatovávají z Trumpových prohlášení
10:02Eurodolar se vrací pod 1,17, trhy koncem týdne kreslí smíšený obrázek  
9:23Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
8:59Evropské burzy by mohly otevřít v plusu  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
10:30UK - HDP, q/q
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university