Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Pomáhá stínová ekonomika v krizích?

Pomáhá stínová ekonomika v krizích?

22.8.2014 18:00


V Číně budí velké obavy její stínový bankovní systém. Těžko říci, jaká je skutečná kvalita jeho aktiv a tudíž i jeho pasiv – vše je ve stínu. Regulátor může uklidňovat, že „klienti těchto stínových bank jsou bývalými klienty bank standardních a tudíž není třeba pochybovat o jejich kvalitě“. Nevím ale, zda taková „uklidnění“ není spíše varováním – proč třeba nezůstali klienty běžných bank? I ve vyspělých zemích máme velké zkušenosti se stínovým finančním systémem a nejde o zrovna pozitivní zážitky. A snad každá ekonomika na světě má svou stínovou, či šedou část.

Stínová ekonomika je ekonomika z definice nepostižená žádnými oficiálními a spolehlivými čísly. Hovořit o její velikosti v nějakých hodně konkrétních termínech je tedy do značné míry protimluv. I tak jsou ale samozřejmě páchány odhady velikosti stínových ekonomik řady zemí. Následující graf je ze studie „Shadow Economie All Over the World“. Ukazuje odhadovanou velikost stínové ekonomiky v poměru k ekonomice oficiální. Vzorňáky tu jsou země jako Švýcarsko, Spojené státy, Lucembursko, Rakousko, či Japonsko. Jen poslední ze jmenovaných má (údajně) stínovou ekonomiku převyšující svou velikostí 10 % ekonomiky oficiální:

aa

Možná překvapující je to, že severské země v čele žebříčku nejsou. Norsko se velikostí své stínové ekonomiky blíží 20 %, stejně jako Švédsko. Dánsko je na tom jen o něco málo lépe a v podstatě stejně jako Finsko. Zajímavé je, že tyto země jsou tak pěkně seřazeny vedle sebe. Zespoda s nimi sousedí Německo, shora Chile.

Mexiko a Turecko otevírá skupinu zemí, které mají stínovou ekonomiku větší než 30 % HDP. Filipíny a Rusko už jsou nad 40 %. Thajsko nad 50 % a Bolívie se blíží 70 %. Jinak řečeno, celkový produkt v Bolívii je ve skutečnosti o 70 % vyšší než oficiální čísla, v Rusku o více než 40 % vyšší. Naopak ve Švýcarsku a dalších premiantských zemích teoretické započítání stínové ekonomiky zvýší produkt jen o oněch necelých 10 %. Podobné započítávání stínové ekonomiky ale nemusí být jen teoretické. Někteří z čtenářů si jistě vzpomenou na zprávy z jara letošního roku o tom, že například v Itálii se bude prostituce a další oblasti stínové ekonomiky do HDP skutečně počítat. Ohlášená změna by pak měla Itálii údajně posunout k požadovanému rozpočtu veřejných financí ve výši 2,6 % HDP.

Podle studie „The Shadow Economy in Europe 2013“ od ATKearney a VISA je nestínovější ekonomikou jižní Evropy Řecko (24 % HDP) a Itálie (21 % HDP). Standard východní Evropy je jinde i ve srovnání s relativně divočejší jižní Evropou (čísla se od předchozí jmenované studie v některých případech znatelně liší). My ve skupině východní Evropy pozitivně vynikáme s pouhými 16 %, na opačném konci spektra je Bulharsko s 31 %, hodně velkou stínovou ekonomiku mají i v Rumunsku, Chorvatsku, Estonsku. Jinak řečeno, nepatříme mezi země s největším potenciálem nakopnutí oficiálních čísel odstínováním těch šedých. V Grafu je šedě vyznačena výše celkového produktu, žlutě stínová ekonomika a body ukazují jejich poměr:

B

Zdroj: ATKearney, VISA

Je intuitivní, že míra stínovosti se liší sektor od sektoru (s tím, že některé jsou úplně „neoficiální“). Následující graf ukazuje stínovost jednotlivých „oficiálních“ sektorů, jde o složeninu z dat z Německa, Španělska, Polska, Rumunska a Turecka. Největší stínovost vykazuje stavebnictví, s poměrně velkým odstupem za ním jsou obchod, hotely a restaurace. Poté následuje výrobní sektor, doprava (rovných 15 %) a zemědělství. Nejmenší stínovost má naopak energetika, těžba, finanční služby (podívejme, jak jsme vzorní).

C


Zdroj: ATKearney, VISA

To, co mě vždy zajímalo nejvíce, si nechávám na konec. Zejména při hlubokých ekonomických propadech a krizích se nabízí otázka, nakolik celkovou ekonomickou bolest tlumí, či naopak prohlubuje právě stínová ekonomika. Nastává při propadu její aktivace, či dokonce masivní přesun oficiálních aktivit do stínu? Takový vývoj by znamenal, že celková bolest je oficiálními čísly nadhodnocena. Nebo naopak stínová ekonomika trpí ještě více než ta oficiální? Odpověď naznačuje poslední graf. Sloupce ukazují odhadovanou velikost stínové ekonomiky v EU27 + Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko.

D

Do roku 2007 je patrný jasný růst stínové ekonomiky v absolutním vyjádření, v poměru k HDP ale klesá a to až do roku 2008. V roce 2009 klesá stínová ekonomika, poměr k HDP ale roste. Pak už přichází známý mustr – růst v absolutní hodnotě, ale pokles v relativní. Rok 2013 pak přinesl dokonce i pokles v absolutní hodnotě. Pád z roku 2007 na rok 2009 byl tedy podle těchto čísel zhruba stejný, jako propad oficiální ekonomiky (stále stejný, cca 20 % poměr obou). Do té doby ale klesal poměr stínové k oficiální ekonomice asi o 0,7 procentního bodu ročně. V roce 2009 tak měl poměr podle trendu dosahovat asi 18,7 %, namísto toho se ale „cyklicky“ zvedl na oněch 19,9 %. To by znamenalo, že stíny krize a hluboké problémy skutečně tlumí - jsou odolnější a/nebo do sebe v takových časech natahují jinak oficiální aktivity. Čísla po roce 2011 ale už tento stínový optimismus moc nepotvrzují.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


 


Čtěte více:

BRIC neexistuje. Vyhrávají demokracie, prohrává středověk a stíny
30.7.2014 18:00
„Brick“ je anglicky cihla a z fonetického hlediska tak koncept zemí BR...
Stín ruských sankcí a výprodeje středoevropských měn
6.8.2014 16:10
Premiér Donald Tusk dnes před polednem prohlásil, že má informaci, kte...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
12.12.2017
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
8:53Evropské futures v zeleném, asijské trhy v červeném. Kam se přidá Praha?  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data