O firmách jako , či slyšíme z médií každý den. Pro média jsou technologie a internet magnetem. O společnostech, které vyrábějí to, co jíme, slyšíme daleko méně. Týká se to zejména zemědělství. Právě vývoj v této oblasti bude mít ale dopad na stovky miliónů lidí. Věděli jste, že světová sklizeň pšenice nyní dosahuje nejvyšší úrovně v historii? A že sklady i přes rostoucí spotřebu přetékají zásobami?
Co vyvolalo prudký růst v pěstování obilnin? Ceny. V posledních letech se totiž dostaly na neobvykle vysoké úrovně a farmáři tak investovali do větší produkce. Mezi lety 2005–2013 se plocha půdy, na které se celosvětově pěstuje sója, pšenice a kukuřice, zvětšila o 11 %. K podobnému nárůstu nikdy předtím nedošlo a příčinou jsou čtyři hlavní faktory: Rostoucí světová populace a spotřeba v chudých zemích (do značné míry tažená střední třídou a vyššími disponibilními příjmy), využívání obilnin při výrobě paliv a větší frekvence ničivých klimatických jevů. Vyšší ceny jsou pak velkou motivací pro vyšší produkci. Ta ale obratem tlačí ceny dolů.
Cenový cyklus není ničím novým. Dnešní nižší ceny by zase mohly mít negativní dopad na investice a budoucí produkci. Tudíž mohou být základem budoucího cenového růstu. Přece jen ale vidíme, že dnes jsou ve hře i nové faktory. Příkladem jsou zmíněné změny klimatu, demografické změny či volatilní globální ekonomika. Pohyby cen jsou tak větší a frekventovanější. A to přináší větší sociální a geopolitickou nestabilitu.
Přímo v zemědělství a souvisejících odvětvích pracuje 20 % světové populace. Jinak řečeno, cenami zemědělských komodit je přímo ovlivněn každý pátý člověk na zemi. Například ve výrobě elektroniky pracují přibližně jen 0,03 % světové populace. Cyklus zemědělských cen má tvrdé dopady na chudé farmáře, kteří nemají úspory a jen těžko se vypořádávají s propadem příjmů. Julian Alston a Philip Pardey uvádějí, že 42 % světové zemědělské půdy je koncentrováno v pěti zemích: Indii, Spojených státech, Číně, Rusku a Brazílii. Brazílie, Čína a Indie pak mají největší počet zemědělců. Pokud pak uvážíme geopolitické hledisko, všem na světě by prospělo, kdyby mozky z Googlu a Applu uplatnily svou kreativitu u nejstarší ekonomické aktivity na světě.
Zdroj: The Atlantic