Česká ekonomika by v tomto roce měla růst zhruba o 2,5 procenta. Další vývoj ale bude výrazně záležet na ekonomickém vývoji v Evropě, kde vážně hrozí riziko návratu do recese. V rozhovoru pro ČTK to řekl šéf Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE - EI a někdejší kandidát na prezidenta Jan Švejnar.
"Ekonomika se odráží ode dna, situace vypadá krátkodobě velmi dobře. Směrem do budoucna je zde velké nebezpečí, protože Evropa nemá momentálně silné lídry, kteří by byli schopni koncipovat dobrou hospodářskou politiku a strategii," uvedl Švejnar.
Riziko recese v Evropě podle něj není zanedbatelné, Švejnar jej odhadl pro příští rok na 50 procent. Navíc je vyšší, než bylo ještě před několika měsíci. Problém je zejména v rozkolu názoru politických představitelů hlavních ekonomik v dalším postupu. "Velká neshoda vyvolá další nejistoty i na finančních trzích, což bude mít negativní efekt na konjunkturu," dodal.
Severnější část Evropy, která má přebytky v bilanci, by měla podle Švejnara stimulovat poptávku zvýšením mezd či investic. Na zbytek Evropy by to pak mělo blahodárný vliv, podotkl.
Recese v Evropě by Česko výrazně zasáhla, protože ekonomika je závislá na vývozu do EU, zejména do Německa. Obrovskou výhodou je podle něj hlavně to, že německá ekonomika si vede v Evropě nadprůměrně. Navíc ČR vyváží do exportní části německé ekonomiky, které se daří lépe než ostatním odvětví.
Kroky současné vlády ke zvýšení výdajové stránky rozpočtu považuje za pozitivní, protože tato opatření pomohou v nastartování ekonomiky. O omezování výdajů a vytváření přebytkového rozpočtu by se mělo začít uvažovat až po roce udržitelného růstu. "Můžeme si dovolit ekonomiku stimulovat. Ten stimul by ale neměl jít tolik do spotřeby, ale do návratných dobře připravených investic, tedy na infrastrukturu či vzdělávání a do výzkumu," upozornil.
Devizové intervence k oslabení koruny a zbránění deflace, které Česká národní banka zahájila před rokem, vidí jako správné. Jedinou chybou centrální banky bylo to, že zásah nebyl adekvátně vysvětlený. "Byl to přitom poměrně jednoduchý krok, který se ve světě dělá po desetiletí, ne-li století. Přispěl k zabránění deflace. Konjunktura, kterou vidíme, je částečně vyvolaná tím, že tuzemská výroba je nyní díky slabší koruně konkurenceschopnější," poznamenal. Centrální banka by podle něj měla nynější režim držet po delší dobu, protože investoři a podniky potřebují zejména stabilitu.