M&T hlásí výsledky a plánuje dividendu 1500 Kč na akcii. Elon Musk ostře kritizuje Trumpův „velký krásný zákon“, NATO tlačí na zvýšení obranných kapacit, Meta kupuje jadernou elektrárnu kvůli rostoucí spotřebě energie a Christine Lagardeová možná z postu šéfky ECB zamíří do čela Světového ekonomického fóra. Mezitím Jižní Korea zažívá politický zlom a nizozemská vláda padla kvůli sporům o migraci. Evropské futures jsou smíšené.
Futures Evropa: Stoxx 600 +0,3 %, FTSE 100 -0,0 %, DAX +0,5 %.
Antimonopolní regulátor zahájil vyšetřování možné kartelové dohody společností Veolia, ČEZ a EPH.
Výrobce designového kování M&T 1997, a.s. dosáhl loni na tržby 150,2 milionu korun (-4 % meziročně) při provozním zisku EBITDA 31,2 milionu korun a čistém zisku po zdanění ve výši 19,8 milionu korun. Společnost navrhuje výplatu dividendy 1500 korun na akcii a pokračuje v rozsáhlých investicích do rozšíření výrobních kapacit a nových technologií.
Elon Musk ostře kritizoval Trumpův „velký krásný zákon“. V příspěvku na sociálních sítích Musk označil návrh za "odpornou nehoráznost", která zvýší schodek federálního rozpočtu. "Je mi líto, ale už to prostě nesnesu," napsal Musk v příspěvku na sociální síti X. "Tento rozsáhlý, nehorázný, vepřovým masem nadívaný kongresový návrh zákona o výdajích je odporná nehoráznost. Styďte se vy, kteří jste pro něj hlasovali: víte, že jste udělali chybu. Víte to," dodal.
Trumpovo zdvojnásobení cel na ocel a hliník na 50 % dnes vstoupilo s výjimkou Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu. Další zvýšení cla má podle Trumpa posílit americký ocelářský průmysl.
Christine Lagardeová se uchází o nejvyšší pozici ve Světovém ekonomickém fóru ve Švýcarsku, přestože její funkční období v ECB ve Frankfurtu trvá ještě oficiálně 2 a půl roku. Lagardeová zítra uspořádá tiskovou konferenci, na které představí nejnovější rozhodnutí ECB o úrokových sazbách, a očekává se, že se jí novináři na její plány mohou ptát.
Centrální banky se staly hnací silou na rekordním býčím trhu se zlatem a ačkoli skutečný rozsah jejich nákupů je zahalen tajemstvím, nikdo neočekává, že se zastaví.
NATO žádá evropské členské státy, aby pětinásobně rozšířily své pozemní obranné kapacity v reakci na hrozbu ruské agrese. Toto rozšíření bude projednáno na čtvrtečním setkání ministrů obrany NATO v Bruselu, kde se již chystají schválit jeden z nejambicióznějších závazků ke zvýšení zásob zbraní od studené války. Zvýšení počtu zbraní je součástí širších ambicí na zvýšení výdajů na obranu v celé alianci. Vzhledem k tomu, že Trump se od evropských spojenců distancuje a občas si získává přístup ke Kremlu, zbytek NATO se sjednocuje kolem cíle vynakládat 5 % HDP na obranu - 3,5 % na základní obranu a dalších 1,5 % na výdaje související s obranou v oblastech, jako je infrastruktura, kybernetická obrana a civilní připravenost.
Společnost Meta koupí jadernou elektrárnu od společnosti Constellation, jak umělá inteligence zvyšuje poptávku po elektřině. Mateřská společnost , Instagramu a WhatsAppu podepsala 20letou smlouvu na nákup 1 121 megawattů z elektrárny v Illinois, která začne platit od poloviny roku 2027, kdy vyprší státní dotace. Podle dohody bude společnost Constellation investovat do zvýšení výkonu elektrárny; společnost také zvažuje plány na výstavbu dalšího reaktoru. Spotřeba elektřiny společnosti Meta se od roku 2019 do roku 2023 téměř ztrojnásobila.
Čína zvažuje objednávku stovek letadel Airbus již příští měsíc, kdy evropští lídři navštíví Peking, aby oslavili dlouhodobé vzájemné vazby.
Jihokorejské volby vede jihokorejský opoziční kandidát Lee Jae-myung. Po sečtení téměř 95 % hlasů získal Lee, levicově smýšlející bývalý aktivista za práva pracujících, 48,8 % hlasů, zatímco kandidát vládnoucí Strany lidové moci Kim Moon-soo získal 42,0 %, uvedla Národní volební komise. Očekává se, že volby budou pro Jižní Koreu zlomovým bodem po šesti měsících chaosu, který následoval po neúspěšném pokusu sesazeného vůdce Yoon Suk Yeola obnovit stanné právo. Yoonův prosincový krok šokoval svět, vyděsil trhy a spustil nejhorší ústavní krizi v zemi za poslední desetiletí.
Nizozemská vláda padla poté, co krajně pravicový zákonodárce Geert Wilders stáhl svou Stranu svobody z vládnoucí koalice, což pravděpodobně vyvolá předčasné volby, po odmítnutí svých tří koaličních partnerů souhlasit s jeho plány na omezení migrace, které zahrnovaly uzavření hranic pro žadatele o azyl, dočasné zastavení slučování rodin a navracení žadatelů o azyl do Sýrie.