Pracovní týden se smrkl na 32 hodin týdně, současné „wearables“ jsou považovány za zastaralé a někteří nejpokrokovější obyvatelé naší planety experimentují s instalací vlastního malého termojaderného zařízení ve svém domě – zdroje čisté energie jsou dostupné téměř všem. Píše se rok 2054.
Svět v roce 2014 považujeme za archaickou dobu temna, kdy auta musela mít ještě řidiče. Letadla měla piloty. A většina studentů ještě pamatuje papírové učebnice a dokonce papírové noviny.
Používání těchto zastaralých technologií je výrazem nostalgie a částečně i životním stylem odmítání přetechnizovaného světa.
Utopie nebo blízká budoucnost?
Co když spolu s technologickým pokrokem dojde k tomu, že bitcoin už nebude kryptoměna na okraji zájmu skupinek nadšenců? Co kdyby plně udeřila do našich životů a stala se rychle hlavní směnnou jednotkou. Jaké dopady by to přineslo pro náš svět?
Jak to celé sakra funguje – aneb těžení, P2P a kryptování
Pro pochopení si musíme nejdříve osvětlit samotné fungování systému bitcoin. Systém funguje v online světě na open-source platformě Peer-to-Peer sítí (zkráceně P2P). Je to jen zkrátka další síť pro rychlou výměnu dat. Její výhodou je její decentralizovaná forma. Je téměř nemožné vyřadit celou síť z provozu v jeden okamžik.
To také napomáhá společně se složitým kryptováním (šifrováním) bránit podvodům a hackerských útokům. Kryptování operací také znemožňuje opětovné použití již jednou použitých peněz – můžeme to chápat jako další vrstvu ochrany.
Pokud celá síť je decentralizovaná, kde se k čertu první bitcoiny vzaly? Odpověď je jednoduchá. Tzv. těžaři (miners) je vytěžili.
Každý smrtelník si může pořídit svojí online peněženku se svým unikátním kódem (něco jako číslo účtu).
Posílání peněz je naprosto běžná operace. A pokud tuto operaci uživatel udělá, neposílá jí ke zpracování do banky jako v konvenčním systému, nýbrž dá vědět úplně každému v síti P2P.
Aby nedocházelo k podvodům nebo falšování. Všechny operace musí být potvrzeny někým třetím mezi dvěma klienty, kteří provádí transakci. Toho se ujmou právě již zmiňování těžaři.
Těžaři (z angličtiny – miners) za pomocí složitých matematických operací potvrdí transakci v systému. Aby věnovali výkon svého počítače, nebo jakéhokoliv hardware vypočítávání složitých vzorců musí mít nějakou motivaci.
Tou je v prvé řadě malý poplatek, malinký dílek bitcoinu, který uživatel posílající peníze jinému uživateli připojí k transakci a těžaři je obdrží za potvrzení transakce.
Pokud by uživatel posílal peníze a nepřipojil malý objem peněz pro těžaře. Došlo by ke zpracování operace v řádech hodin, nikoliv minut tak jako u placených převodů. A někdy při řešení složitých matematických úloh může dojít k uvolnění nových peněz (emisi bitcoinů).
K tomu dochází podle předem známého vzorce a peníze jsou tak emitovány automaticky. Emise peněz (bitcoinů) bude probíhat do roku 2140 se stále se zpomalujícím tempem. I objem bitcoinů je omezen. Bitcoin se tak řadí mezi deflační měny. Po „vytěžení“ všech hodnota jednotky poroste s rostoucím počtem uživatelů.
A to je další důvodem proč těžaři vypočítávají jednotlivé operace. Dokonce se sdružují do poolů a sdílí výkon svého hardware. A výdělek si dělí podle podílu na celkovém výkonu.
Vypočítané a tedy potvrzené operace uživatelů zapisují těžaři do tzv. blockchain – veřejného seznamu všech operací. Ten má v současné době velikost přes 6 GB.
Tak jaké to tedy v té budoucnosti bude?
Bitcoin je z mého pohledu technologie, která může udávat směr, kam se obecně peníze jako platidlo budou ubírat. Tak jako proběhla malá revoluce při přechodu z barteru na kožešiny, šátky, běžné mince, státovky a bankovky. Stejně tak můžeme my nyní stát u velké změny. A to z konvenčních měn na digitální. Má to řadu výhod, ale existují i nevýhody?
Virtualita děsí
Kontroverzním tématem u virtuálních měn je například jejich hlavní vlastnost a to samotná virtualita neboli nepodloženost ničím. Cena je tak plně v rukou důvěry samotných uživatelů. Co když budeme kvůli této vlastnosti zažívat přeceňování každý den, co když plánování a predikce budou absolutně k ničemu, trendy nebudou existovat nebo budou méně jasné.
Dostaneme se do doby, kdy paradoxně nové technologie naopak zvýší míru nevědomosti obchodníků a defakto běžných spotřebitelů. Firmy už nebudou schopny tak snadno predikovat svoje tržby a tudíž pro ně bude rizikovější se zadlužovat do budoucna.
Na druhé straně banky nebudou ochotny poskytovat úvěry, když nebudou schopny ocenit schopnost podniků generovat dostatečné finanční toky.
Teď dokážeme leccos predikovat nebo alespoň rámcově odhadnout. To se s nevyzpytatelností hodnoty bitcoinu může vypařit během okamžiku.
Oponenti oponují názorem, kdy tvrdí, že už naše současné peníze nejsou ničím podložené papírky založené na důvěře lidí v jejich schopnost směny za zboží nebo služby.
Transakce a jejich identifikovatelnost
Vzhledem k náročnosti rozšifrování bitcoinových operací je téměř nemožné kontrolovat tok peněz přes tuto platformu. To nahrává organizovanému zločinu, prodeji drog a podobně.
Jak bude stát potírat tyto praktiky? Bude se snažit prostě bitcoin umlčet a zakázat s odůvodněním, že bitcoin všechny tyto operace v podstatě podporuje?
Nasnadě je otázka, jestli má stát co mluvit do užívání drog, když tiše toleruje nikotin, který vytváří mnohem silnější fyzickou závislost, než psychickou závislost například na konopí.
Říká se, že dvě věci jsou jisté – daně a smrt - momentíček… s bitcoinem ne!
Další otázkou je platba daní. Pouze a jenom pouze vy máte reálný přístup do peněženky, kde máte uložené bitcoiny. Jak stát zajistí, že platíte daně ze všech příjmů, které jste obdržel. A to jsou daně z příjmu. Ještě svízelnější je situace u DPH.
Co když se stát dostane do situace, kdy bude bez jakýchkoliv příjmů? Bude se muset změnit kompletní schéma daňového systému? Je zkostnatělý státní aparát vůbec schopen tak rychlé změny a adaptace na nové podmínky? Nejpravděpodobnější by spíše byl útok na bitcoin jako něco zlem prolezlého, umožňujícího bujení zločinu apod.
Můžeme celkem lehce oponovat tím, že máme za sebou v roce 2014 určitě několik století námi dobře známého systému a organizovaný zločin a podvody tu jsou stále. Tudíž kvalitativně není tento systém zatím o nic bezpečnější než eventuálně ten, který bude postaven na bitcoinu.
Závěr – budoucnost jakoby v mlze
Myslím si, že bitcoin je technologie, která otevřela a rozvířila diskuzi o novém nástupci klasických měn. Je jasné, že digitálním měnám se asi nevyhneme. Otázkou zůstává, zda bitcoin bude dominantní přes svoje „nedokonalosti“ i „dokonalosti“. Jeho anonymita dává ohromné možnosti, ale přináší i staronová ohrožení.
Nejpravděpodobnější reálnou variantou bude digitální měna ovšem s kontrolou nějaké centrální autority. To ovšem je smrtelný úder pro bitcoin, postavený na ideálu decentralizovanosti a svobody. Právě ztráta kontroly může značnou část vlád a dalších vysokých představitelů poněkud strašit.
Ať už to bude jakkoliv, bitcoin se zapíše do dějin, jako kryptoměna, která otevřela diskuzi a umožnila rychlejší cestu ke kompletní digitalizaci všech transakcí.