Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
ECB zatím vyčkává, je však připravena podle situace znovu zasáhnout

ECB zatím vyčkává, je však připravena podle situace znovu zasáhnout

4.12.2014 13:51, aktualizováno: 4.12. 16:11
Autor: Tomáš Vlk, Patria Finance

Aktualizováno

Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Hlavní sazba tak zůstává na 0,05 procenta, depozitní na -0,20 procenta. Tento krok se všeobecně čekal a sama banka už několikrát uvedla, že se sazby nacházejí na svém dně.

ECB

ECB stále ujišťuje o tom, že věří už spuštěným nástrojům, které podle ní budou mít výrazný vliv a pomohou bilanci zvýšit na úrovně ze začátku roku 2012. Nákupy ABS mají pomoci napravit úvěrování.

Prezident Draghi zdůraznil, že ECB nebude tolerovat dlouho trvající odchylku od inflačního cíle a nechce, aby docházelo k nechtěnému utahování měnových podmínek kvůli trendu cen.

Na tiskové konferenci po jednání Mario Draghi také uvedl, že na počátku příštího roku banka přehodnotí ekonomický vývoj a inflaci a podle toho zváží nastavení své politiky. Učinila další pokrok v přípravách a nové nástroje údajně mohou být rychle implementovány, pokud by bylo třeba. Centrální bankéři se přitom jednomyslně shodují na použití nestandardních opatření v případě nutnosti. Rada guvernérů na jednání diskutovala o různých možnostech QE. Kvantitativní uvolňování by nebylo měnové financování vlád a podle Draghiho rada nepotřebuje k jeho spuštění jednomyslnou shodu. Žádné rozhodnutí však nepadlo.

Nová prognóza, kterou měla ECB dnes k dispozici, znamená zhoršení oproti té předchozí. Letošní růst HDP má dosáhnout 0,8 procenta (dříve 0,9 procenta). Příští rok má ekonomika stoupat 1procentním tempem (1,6 procenta) a v roce 2016 o 1,5 procenta (1,9 procenta). Rizika pro růst jsou podle banky nadále směrem dolů.

Oživení tlumí vysoká nezaměstnanost a nevyužitá kapacita, naproti tomu nízké ceny energií podpoří disponibilní příjmy a vývozci budou profitovat z oživení světové ekonomiky. Poslední data a průzkumy naznačují nižší růst, avšak výhled slabého hospodářského zotavení je stále platný, uvedl Draghi.

Inflace v letošním roce má podle nové prognózy dosáhnout pouze 0,5 procenta, zatímco podle té předchozí to bylo 0,6. Příští rok mají spotřebitelské ceny růst o 0,7 procenta (dříve 1,1 procenta) a v roce 2016 o 1,6 procenta (1,4 procenta). Nové odhady souvisí s nižším předpokládaným růstem ekonomiky, ale ještě nezahrnují poslední propad cen ropy. Inflace tak může ještě klesat a ECB bude podle Draghiho vliv ropy velmi pozorně sledovat.

Prosincové jednání ECB nepřineslo nová opatření ani úpravu těch stávajících. Co se týče rétoriky, prezident Draghi opět trochu přitlačil na holubičí strunu oproti minulému jednání. Objevila se zmínka o tom, že přípravy nových opatření dostatečně pokročily, důležitá je také poznámka o tom, že ke spuštění QE se bankéři nemusí plně shodnout. Krom toho ECB upozorňuje na ropu, která může inflaci poslat ještě níž. Došlo ke zhoršení prognózy.

Výsledek jednání je tedy v souladu s našimi předpoklady: ECB čeká, aby mohla zhodnotit funkci současných nástrojů, mezitím připravila další a hledá shodu na jejich spuštění, pokud to bude třeba. Za termín pro případnou další akci považujeme první kvartál příštího roku a to spíše jeho konec. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji i rizikům to přitom stále vypadá, že ECB stimul navýší.


Euro v reakci na jednání posílilo. Tento pohyb však dáváme především do souvislosti s korekcí, respektive výběrem zisků po propadu kurzu v posledních dnech. Informace poskytnuté po dnešním jednání podle nás nesnižují pravděpodobnost, že ECB v příštím kvartále k další akci přistoupí. Proto by i nádech eura měl být opět pouze přechodný.






Čtěte více:

Kuzio: Na Ukrajině zemřely už 4 000 Rusů, v Evropě je regulérní válka dvou zemí
4.12.2014 12:45
Americký prezident Barack Obama se pečlivě vyhýbá slovu „invaze“ a svý...
Rekordní závěr roku pro dolar, ropu a rubl
4.12.2014 13:26
Do konce roku 2014 zbývají 4 týdny a nejobchodovanější instrumenty na ...
Počet nových žádostí o dávky se v USA vrací pod 300 tisíc
4.12.2014 14:37
Po překvapivém zvýšení v předchozím týdnu počet nových žadatelů o dávk...

Váš názor
  • Komu slouží podhodnocený kurz?
    5.12.2014 17:50

    Podhodnocená koruna Z pohledu vyspělých ekonomik západního světa patříme mezi ekonomiky s lacinou pracovní silou. Zásadní význam má rozlišování dvou faktorů, které to způsobují. Prvým je nižší produktivita: je-li dnes hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR zhruba na 62 procentech Rakouska, musí podobně zaostávat i průměrná reálná mzda. Druhým faktorem je podhodnocený kurs koruny, významně se odchylující od relace mezi cenovými hladinami obou zemí, což dále snižuje mzdové náklady na exportované zboží téměř na polovi­nu, takže se dostáváme k exportní ceně ­práce, jež je na 35 % mezd rakouských (to v současnosti, na počátku transformace to dokonce bylo pod 20 %). Oba faktory levné pracovní síly působí souběžně a komplexně, ­kardinálně se však liší svým kontextem a důsledky pro ekonomiku. Proto se pokusíme analyticky je od sebe oddělit a pojednat každý zvlášť. Začneme od faktoru „nižší produktivita“. Použijeme přitom dvě stě let starou teorii komparativních výhod významného představi­tele klasické ekonomie Davida Ricarda; v ní má relevanci právě jen náš prvý faktor. Kurs měny tato teorie přebírala z tehdejší reality jako zajištění rovnováhy obchodní výměny mezi dvěma partnerskými zeměmi, odpovída­jící tudíž relaci mezi vnitřními cenovými hladinami v obou zemích. Odborným termínem šlo o „kurs na paritě kupní síly“. Vliv kursu na exportní cenu práce zde tedy ­chybí. V tomto ricardovském světě nebyla při rozvíjení vzájemného obchodu mezi zeměmi pro ekonomiku jako celek levná pracovní síla výhodou, ani nevýhodou. Teprve ­desagregace této národohospodářské reálie na jednotlivé komodity rozdělila svět zboží na „polovinu“, kterou je výhodné vyvážet, a „polovinu“, kterou je výhodné dovážet. Jde přitom o výhodnost ve smyslu rovného přínosu pro růst blahobytu obou partnerů, což můžeme chápat jako spravedlivé rozdělení efektů. Ilustrujme to opět na česko-rakouské relaci. Exportní racionalitu pro ČR ­získává komodita, jejíž produktivita oproti ­Rakousku zaostává méně, než je její obecné zaostávání, vykazuje tedy hodnotu nad 62 %, a mzda při výrobě téže komodity zaostává více než mzda průměrná, je tedy pod 62 % mzdy rakouské. (Přesněji: stačí splnění jedné z obou podmínek, pokud je její proexportní efekt větší než eventuální protiexportní váha podmínky druhé). Teď už můžeme přistoupit k naší současné problematice. Zahraniční investice předvedou podstatu věci nejzřetelněji. Nebudeme zatím brát v úvahu vliv podhodnoceného kursu. Jestliže by (podmiňovací způsob používám právě s ohledem na jen teoretický předpoklad kursu na paritě) západní investor přestěhoval výrobu z mateřské země k nám, postavil u nás výrobní provoz s technologií na západní úrovni, tedy se západní produktivitou, platil české mzdy (případně i naší optikou vylepšené, ovšem ještě pod úrovní, již dosud platil ve své zemi) a vyvážel výrobky od nás na své staré trhy za původní ceny, pak by se příběh odehrával přesně v ricardovské režii: obě strany by měly prospěch. Západní podnikatel by si zvýšil zisk, když vyrábí levněji než doma, naše platební bilance by se vylepšila o devizový přínos, odvozený z nákladů naší práce, přepočtených „poctivým“ kursem na paritě, případně bychom získali i výše naznačenou mzdovou bonifikaci. Vyinkasovali bychom daň ze zisku a je tu i příspěvek k řešení problémů s nezaměstnaností. Přejděme ke druhému kroku a přestaňme ignorovat kursovou anomálii v podobě výrazné odchylky od parity k podhodnocené koruně (podmiňovací způsob už tedy můžeme opustit). Cena naší práce se dále sníží, západní investor tak získá přídavkem k efektu definovanému v prvém kroku úvah další „bonifikaci“, jež je zpravidla i robustnější než výhoda ricardovského typu. Namístě je zde termín kursová renta pro zahraničního investora, jejíž konotace zahrnuje i prvek nezásluhovosti, chcete-li – nemravnosti. „Protipoložkou“ bonifikace partnera na naší straně je totiž adekvátní snížení devizového přínosu pro českou platební bilanci, takže má opodstatnění hovořit o redistribuci hodnot mezi zeměmi v náš neprospěch. To už je samozřejmě od Ricarda na hony vzdáleno. Už nemáme co činit s rovným efektem pro oba, ale s efektem pro jednoho na úkor druhého. http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=082&clanek=020803
    jožin
  • Komu slouží ECB ?
    5.12.2014 11:27

    Jedině díky německému ústavnímu soudu nemůže ECB rozjet financování loutkových vlád. Pokud se bude EU štěpit, bude Euro oslabovat.Bohužel díky ČNB je republika vysávaná ,jak rozvojová země. Přitom reálný kurz koruny je 18,-/euro. http://www.kurzy.cz/zpravy/374362-eva-zamrazilova-intervence-by-mela-cnb-ukoncit-uz-nyni-neni-pro-ne-duvod/
    jožin
    • Re: Komu slouží ECB ?
      5.12.2014 12:39

      Pro zdejší (papírové) investorky: parita není reálný kurz ;-)
      Kalka.
  •  
    4.12.2014 15:44

    Nevím komu Draghi slouží, ale Evropě určite ne
    Juniper
  •  
    4.12.2014 15:11

    k cemu tam ti hňupi v ECB a jejich "podpora" trhum jsou, kdyz po jejich tiskove konferenci pada evropa, padaji US futures a jediny, co posiluje, je euro.. coz je opravdu "vitany" spojenec pro boj s nizkou inflaci.. boze muj.. ZRUSIT E C B !!
    s-mike
  •  
    4.12.2014 14:58

    ECB je největší škůdce evropských finančních trhů
    Juniper
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data