Bill Gross, jedna z největších osobností dluhopisového světa posledních let, bagatelizoval Evropskou centrální bankou ohlášený plán nákupu aktiv. Dle jeho názoru je totiž dlouho očekáváný program svým rozsahem „příliš malý“ a přichází „příliš pozdě“.
Gross sice souhlasí, že prezident Draghi neměl při rozhodování o spuštění faktického kvantitativního uvolňování na výběr, varuje však, že nerozhodnost při implementaci programu byla až příliš dlouhá. A právě v otálení investor vidí klíčový problém pro dosažení programem sledovaných cílů.
Otázkou totiž zůstává, jestli klíčoví zprostředkovatelé likvidity – banky – využijí prostředků, jež do oběhu přitečou skrze program nákupu aktiv, k úvěrování ekonomických subjektů. Právě zde má Gross značné pochybnosti. „Nemyslím si, že QE bude v Evropě fungovat tak dobře jako v USA. Je zde pouze limitované množství aktiv pro případné nákupy a s ohledem na extrémně nízké sazby ani není jisté, že banky dodatečné peníze propůjčí reálné ekonomice," vyznal se Gross.
V takovém případě by snaha ECB rozhýbat úvěrový cyklus a rozproudit tím efektivní reálnou poptávku byla pravděpodobně neúspěšná. Deflační tlaky by se poté nemuselo podařit odvrátit a výsledkem by mohla být změna v inflačních očekáváních v ekonomice. Jejich ukotvení na nižších úrovních by pak snadno mohlo do ekonomiky vnést faktické odkládání spotřeby a investic (při deflaci se vyplatí počkat na snížení cen) a evropské hospodářství by zabředlo do obdobných potíží, se kterými se v posledních dvou dekádách potýká například japonské hospodářství.
Kromě ECB Gross zaměřil svou pozornost také směrem k Fedu. Domnívá se, že nejvyšší měnová autorita v USA letos zvýší své sazby hned dvakrát. K prvnímu zvýšení, a to o 25 bps, by dle Grosse mělo dojít v červnu nebo červenci. „Pravděpodobně už v březnu budeme vědět více. Na březnovém zasedání Fed buď ponechá svou „trpělivou“ rétoriku, nebo od ní ustoupí. Právě to pak bude signál, zda ke zvyýšení sazeb dojde k červnu, či až později,“ uvedl Gross.
Zdroj: FT