Včerejší vyjednávání o nové podobě záchranného programu pro Řecko zkrachovala, vláda v Aténách označila návrh EMU za absurdní. Ministr financí Varoufakis odmítl nabídku euroskupiny, která požaduje pokračování strukturálních reforem, jež podle řeckého ministra uvrhly Řecko do hospodářských a sociálních obtíží. Proto není ochoten kývnout na prodloužení stávajících politik.
S tím, jak se jednání o dluhu komplikují, roste pravděpodobnost řeckého vystoupení z eurozóny - Grexitu. Dle je pravděpodobnost této varianty 20 %. Další možností (s 25% pravděpodobností) je setrvání Řecka v EMU v kombinaci s přísnými kapitálovými kontrolami, které by zabránily masivnímu útěku kapitálu (viz scénář na Kypru v r. 2013). Poslední variantou, s pravděpodobností 50 %, je setrvání Řecka v měnové unii a pokračování záchranného programu v mírně pozměněné verzi.
Ačkoliv se (dle aktuálních informací) jeví vystoupení Řecka z eurozóny jako nepravděpodobné, velké investiční domy (Barclays) a výzkumné instituce (Capital Economics, Oxford Economics) již rozpracovávají možné scénáře Grexitu. Co by se tedy stalo, pokud se Řekové s EMU nedomluvili a měnovou zónu opustili?
1) Návrat drachmy – opuštění eura by znamenalo návrat k vlastní měně, která by téměř jistě, nejen proti euru, silně oslabila. Podle by drachma vůči euro ztratila 40 až 85 % své hodnoty, Capital Economics predikuje 20% oslabení, Oxford Economics počítá s 30% depreciací.
2) Kapitálové kontroly – jen za prosinec 2014 vybrali Řekové z bank úspory za 3 mld. EUR. Pouhá vyšší pravděpodobnost opuštění EMU by vedla k runu na banky a masivnímu vybírání hotovosti. Řecká vláda by musela mimořádně rychle implementovat kapitálové kontroly, omezit výběry hotovosti, kontrolovat přeshraniční toky kapitálu, apod.
3) Konec pomoci pro banky – řecké banky aktuálně získávají likviditu od ECB (formálně ji však administruje řecká centrální banka) prostřednictvím tzv. ELA programu (Emergency Liquidity Assistance). Odchod z eurozóny by automaticky znamenal konec tohoto programu a bankovním domům by vyschl životně důležitý pramen likvidity. Výplach na řeckých bankovních titulech, po oznámení z 5.2. 2015, že ECB již nebude jako kolaterál akceptovat státní dluhopisy, je popsán ZDE.
4) Kvantitativní uvolňování – řecká centrální banka by pravděpodobně spustila vlastní verzi QE, začala skupovat státní dluhopisy a pumpovat do bank likviditu.
5) Vláda by zřejmě opustila úspornou politiku, naordinovanou Trojkou, a vrátila se k rozpočtovým deficitům.
6) Akcelerace inflace – slabá drachma, vlastní QE a rozpočtový deficit by tlačily na růst cen, který by se mohl přechodně transformovat do pádivé inflace, což by ještě více omezilo reálné příjmy Řeků.
7) Útěk investorů – (zahraniční) investoři by ještě před odchodem Řecka z EMU hromadně stahovali svá aktiva, čímž by rozpoutali výprodeje na řeckých titulech. Vystřelily by výnosy státních dluhopisů a řecká vláda by prakticky neměla možnost se financovat za tržní úrokové sazby.
8) Všechny výše uvedené body by prohloubily sociální napětí ve společnosti a mohlo by dojít na předčasné volby, což je scénář, který jsme viděli na přelomu letošního roku. Hospodářské potíže by tak mohly přerůst v politickou nestabilitu země.
Atény si uvědomují rizika spojená s případnou nedohodou, a proto se všeobecně očekává setrvání Řecka v EMU a pokračování záchranného programu v lehce pozměněné verzi. Investoři však začínají být z řeckého postupu nervózní a zbavují se svých pozic. Index aténské burzy ASE od včerejška propadl o 5%, řecká banky ztratily 15%!
Zdroj: BBG, BI