Teherán a Washington vstupují do poslední tříměsíční etapy konečných jednání o iránském jaderném programu. Tato jednání rozhodnou o osudu sankcí uvalených na Irán. Ve hře však není pouze iránská ropa, a proto největší světoví obchodníci s komoditami již netrpělivě čekají na tolik očekávaný návrat Iránu na světové trhy.
Proč se zraky obchodníků s komoditami upírají právě na Irán?
Irán je totiž nejen obrovským exportérem ropy a ropného paliva, ale z historického hlediska je i poměrně velkým dovozcem benzínu. Navíc je Írán jedním ze čtyř největších nákupčích pšenice, ječmene a rýže a jedním z deseti největších světových dovozců surového cukru na světě. Světoví obchodníci s komoditami jako je Cargill, , Vitol, Trafigura Beheer nebo Louis Dreyfus Commodities mají dlouhou historii, co se obchodování v Iránu týče. Ať už se jedná o vývoz ropy nebo dovoz benzínu, pšenice nebo rýže. Světový trh s ropou tak nemusí být jediný, kdo bude mít potenciálně z uvolnění obchodování s Iránem prospěch.
Velký potenciál
Irán přitom s téměř osmdesáti miliony obyvatel a obrovským potenciálem k ekonomickému růstu, pokud budou skutečně zrušeny sankce, nabídne jedny z největších světových obchodních příležitostí současnosti. Nynější evropské a americké sankce uvalené na Irán se sice soustředily na zastavení obchodování s ropou a plynem, nicméně omezily i možnosti v oblasti bankovnictví a zásilek. Tím nepřímo omezily i možnosti prodeje zemědělských komodit do Iránu.
Jak uvedl CEO Vitolu Ian Taylor, Vitol stejně jako jiní byl s Iránem v kontaktu, protože Irán byl jedním z největších hráčů na trhu. Dokud ale sankce nejsou skutečně zrušeny, nechystá se Vitol nijak jednat. Celé odvětví tak s napětím sleduje jednání USA s Iránem a podle ředitele Solaris Commodities Swithuna Stilla bude trh s komoditami první oblastí, kde bude zrušení sankcí skutečně znát.
Podle zveřejněných informací amerického senátu nezanedbávají důležitost Iránu ani velcí obchodníci s obilím jako Cargill nebo Dreyfus. Ti přikládají zrušení sankcí dokonce takovou váhu, že zaměstnali ve Washingtonu lobbisty. A nejsou jediní, lobbisty zaměstnal i například přední americký obchodník s rýží Seaboard.
Současná situace
Obchodníci s komoditami přestali s iránskou ropou ve velkém obchodovat v roce 2012 a 2013, kdy Evropa a USA představili poslední sadu sankcí. Ještě předtím byly společnosti jako Vitol, Trafigura a podle odhadů odvětví mezi pěti největšími dodavateli benzínu do Iránu. Obchod s komoditami byl zproštěn sankcí a pokračoval i nadále.
Kupříkladu prodal podle veřejně dostupných informací v loňském roce do Iránu zemědělské komodity v hodnotě 162 milionů amerických dolarů. A je to jen čtvrtina z 659 milionů dolarů, co vyvezl do Iránu před dvěma lety. A to právě z důvodu stále těžšího vývozu do Iránu kvůli bankovním a dopravním omezením. Irán doteď řešil nedostatek komodit barterovými obchody se zeměmi jako je například Indie. Co se benzínu týče, zvýšil Irán domácí produkci, ovšem kvalita produktu byla nízká, což vedlo k e znečištění ovzduší v největších městech.
I washingtonská firma Ferrari & Associates potvrzuje, že s rostoucí nadějí, že obchodníci s komoditami budou moci vtrhnout zpět na iránský trh, roste i počet jejích klientů, kteří se zajímají o možnosti obchodování s Iránem. Tato firma lobbovala u americké vlády právě ve prospěch obchodníků s komoditami v iránské záležitosti. Problémem ovšem zůstává například fakt, že některé banky by byly přinejmenším váhavé, co se týče poskytování finančních prostředků, i kdyby byly sankce zrušeny. Navíc je samozřejmě zásadní, aby předběžná dohoda mezi Iránem na straně jedné a USA, Francií, Velkou Británií, Ruskem, Čínou a Německem na straně druhé byla napevno finalizována.
Zatím není jasné, kdy přesně budou sankce zrušeny. Jisté ovšem je, že celá dohoda bude muset být nejprve zavedena a ověřena mezinárodními inspektory. Je však nepravděpodobné, že se tak stane před začátkem roku 2016.
Zdroj: BBG