Vstoupíte do sprchy a vidíte před sebou pavouka. Nevíte, jestli je jedovatý a dokonce ani nevíte, zda je to skutečný pavouk. Mohl by to být minidron, kterého k vám poslala vaše zvědavá sousedka a kterého ovládá přes svůj iPhone 12. Nebo ještě něco horšího: Váš konkurent k vám navedl útočného robotického pavouka, kterého koupil od bankrotující zbrojovky a chce vás s jeho pomocí zlikvidovat. Pavouk má proto v sobě jehlu se smrtícím jedem, kterou použije a pak se sám zničí. Mezitím někde o pár ulic dál pracuje anarchista na smrtícím viru neštovic a používá k tomu laboratorní vybavení běžně dostupné na internetových obchodech. Mimoto využívá i běžně dostupné vědecké studie.
Podobné scénáře mohou znít nepravděpodobně, jejich pravděpodobnost ale není zase tak mizivá a nejde o nic futuristického. Na dronech velikosti hmyzu už se pilně pracuje, o něco větší drony už lze běžně koupit a některé z nich v sobě již mají zabudované kamery. Přeměnit je na smrtící zbraň není zase tak složité. A co se týče anarchistického biologa, už v roce 2006 americká National Science Advisory Board for Biosecurity varovala, že technologie pro přeměnu DNA jsou lehce dostupné. Jak před nedávnem uvedl americký prezident Obama: „Ty samé technologie, které nám mohou velmi prospívat, nás také mohou hodně poškodit.“
Nové technologie vytvářejí svět, ve kterém může být každý jednotlivec, společnost, země či skupina lidí hrozbou pro ostatní, a to na celém světě. Mohou sloužit teroristickým skupinám k neviditelným útokům ve vzdálených oblastech. A nejen to. V roce 2011 byl v USA souzen Luis Mijangos za to, že podvodem donutil řadu žen a dívek, aby si do svých počítačů nainstalovaly program, který potom využíval k tomu, aby je potají sledoval přes webové kamery. Své oběti následně vydíral. Celé se to týkalo 230 lidí a z toho 44 bylo nezletilých.
Liberální stát stojí na základní společenské dohodě: Lidé se vzdají části svých svobod a vláda je za to bude chránit. Tuto dohodu je ale stále těžší dodržovat, protože Velcí a Malí bratři mají k dispozici stále vyspělejší technologie. Pokud má stát i nadále fungovat tak, jak ho dnes známe, musíme změnit některé základní principy fungování vlád jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Jestliže se více než FBI bojíme lidí jako Mijangos, mělo by dojít k posílení celkového vládního dohledu. Stejně tak ale musí být posílena kontrola vládních institucí, které by měly monitoring a průzkum na starosti. Hrozba Velkého bratra je stále reálná.
Dříve se o naši bezpečnost starala jen vláda, ty doby jsou ale pryč. Firmy jako a , které mají přístup k osobním informacím, hrají při obraně naší bezpečnosti klíčovou roli. Tím, že jim naše osobní informace poskytujeme, je zároveň žádáme, aby chránily nás, naše rodiny i domovy způsobem, kterým nás dříve chránily jen vlády. Stát to dnes bez jejich pomoci činit nemůže. Dřívější společenská dohoda je pod tlakem zevnitř, ale i zvenčí. Například islámský stát nabírá nové dobrovolníky z Evropy přes sociální média. Dnešní právní systémy jsou ale stále postaveny odděleně podle situace v dané zemi. Ta sice může plně ovlivňovat domácí zákony a pravidla, nemá ale velký prostor pro řešení problémů a prosazování svého práva v zemi jiné.
Pokud se nemá celý svět změnit v Divoký západ, musíme se postarat o větší mezinárodní spolupráci a lepší monitoring a dohled v rámci jednotlivých zemí. Musí se zlepšit sdílení dat a informací na mezinárodní úrovni a zefektivnit prosazování práva tam, kde není jasná jurisdikce. Staré společenské smlouvy mají své základy v bezpečnostních otázkách z doby Osvícení. V dnešní době jsme ale všichni zároveň potenciálním cílem útoku i potenciální hrozbou. Nové společenské smlouvy budou muset být mnohem složitější, než si dnes vůbec dovedeme představit.
Autory jsou Gabriela Blum z Harvard Law School a Ben Wittes z Brookings Institution.
Zdroj: WSJ