Oslabení měnového kurzu – jsou lepší prudké šoky nebo postupná depreciace?

Představte si, že rozhodujete o ekonomické politice některé rozvíjející se země a nemáte nic proti tomu, aby oslabil měnový kurz. Důvodem může být to, že jste významný vývozce komodit a jejich cena klesla. Nebo klesl objem mezinárodního obchodu a exporty slábnou, či na vás doléhá očekávané zvýšení sazeb v USA a nedostatek financí. Otázkou nyní je, co byste preferovali: Prudký a ošklivý kolaps měnového kurzu, nebo jeho hladký pokles, který je rozložen v čase?

Popsané případy ukazují na konkrétní rozdíly mezi Brazílií a Ruskem. Rubl během 12 měsíců do února 2015 oslabil na reálné bázi o 30 %. V Brazílii trvalo oslabení o 30 % téměř čtyři roky. Co funguje lépe? V případě Brazílie můžeme hovořit o tom, že relativně hladký a dlouhodobý pokles kurzu je vítězstvím nad historií měnových krizí, která tuto zemi trápila. Brazílie totiž v letech 1994, 1999 a 2002 prošla katastrofickými devalvacemi, které měly tvrdé společenské a ekonomické dopady.

Není divu, že brazilská vláda pak začala hromadit rezervy, které měly dalšímu opakování tohoto vývoje zabránit. Právě tyto rezervy pomohly zbrzdit oslabování kurzu, ke kterému v poslední době docházelo. Rusko ale čelilo „dokonalé bouři“ a s oslabováním rublu toho moc dělat nemohlo. Obecně se však předpokládalo, že když má takový šok proběhnout, ať proběhne – ať rubl oslabí až na úroveň, která pomůže eliminovat nižší ceny ropy a mezinárodní sankce.

Nyní se objevují známky toho, že ruská ekonomika už z prudkého propadu kurzu začíná těžit. Růst ruského výrobního sektoru je sice negativní, jeho pokles byl ale překvapivě slabý s ohledem na to, jakou krizí země prochází. Rusko by také nebylo prvním případem, kdy prudké oslabení kurzu fungovalo. Argentina dosáhla v roce 2003 růstu ve výši 9 % poté, co peso oslabilo o 60 %. A samotné Rusko už se do podobné situace dostalo v roce 2000. Jinak řečeno, prudký kurzový šok má někdy něco do sebe. Je extrémně nepříjemný a v některých oblastech má hrozné společenské důsledky. Ulehčuje ale některé potřebné změny v ekonomice. Někdy se zdá, že jsme se dostali z extrému devadesátých let, kdy kurzové šoky probíhaly příliš rychle, do druhého extrému, kdy probíhají příliš pomalu.

Autorem je David Lubin ze Citi.

Zdroj: BeyondBrics