Testy IQ jsou stavěny tak, že vaše hodnocení ukazuje, jak si stojíte relativně k jiným lidem. Průměr je každý rok nastavován na hodnotu 100, testy se ale každým rokem mění tak, že se přidávají těžší otázky. Příčinou je, že naše výsledky v testech se neustále zlepšují – roste počet otázek, na které odpovídáme správně a tudíž jsou do testů zařazovány stále těžší otázky. Jde o tzv. Flynnův efekt, který je pojmenován po Jamesovi Flynnovi, který si tohoto jevu všiml v osmdesátých letech.
Časopis Perspectives in Psychological Science přinesl nedávno metaanalýzu zabývající se příčinami a rozsahem popsaného efektu. Podle jejích závěrů je tento efekt skutečně významný a projevuje se ve vyspělých i rozvíjejících se zemích. Každé desetiletí roste průměrný počet bodů dosažených v testech asi o tři. Dnes je tedy průměrný výsledek asi o 30 bodů vyšší než tomu bylo před sto lety. K největšímu skoku došlo ve dvacátých letech, pak tempo během druhé světové války pokleslo a opět vzrostlo během poválečného boomu. V sedmdesátých letech přišlo další zpomalení a dnes dochází ke zlepšování také, ale tempo je stále relativně nižší.
Vysvětlení je řada. Geny příčinou být nemohou, protože se mění pomaleji. Opak platí o lepší výživě a o našem zdraví. Nevysvětlují ale, proč inteligence roste rychleji u dospělých než u dětí, což zmíněná studie také ukazuje. Každopádně je pravděpodobné i to, že pomáhá rovněž ekonomická prosperita. Nejdůležitějším faktorem je pravděpodobně prodlužující se délka školní docházky, která vysvětluje i onen rozdíl mezi dospělými a dětmi. Flynn pak hovořil o „společenském multiplikátoru“, kdy malá počáteční změna nakonec vyvolá velký posun. O něco lepší vzdělání, lepší výživa a podobně se v součtu projeví velkým růstem inteligence.
Možné je i to, že naši inteligenci zvyšuje delší čas dětství, protože máme více času na učení. I to je nakonec odrazem bohatství společnosti, protože delší dětství je nákladné a vyžaduje více zdrojů. Někdo se ale může ptát, zda je skutečně chytřejší než jeho prarodiče. IQ testy měří pouze inteligenci, která nám pomáhá ve škole. Pokud bychom měřili inteligenci, která nám pomáhá vychovávat děti či řídit podnik, možná jsou na tom naši předci lépe než my.
Zdroj: WSJ