„Jsem přesvědčen, že jaderný průmysl má budoucnost a představuje silnou stránku naší ekonomiky“. Tato slova pronesl francouzský premiér Manuel Valls před dvěma týdny v Paříži a jde o jasnou známku hloubky problémů, kterým tento sektor v jeho zemi čelí. Podívejme se na několik faktů: Ve Finsku se buduje nový EPR reaktor, zpoždění v jeho výstavbě nyní dosahuje devět let a v současné době panuje mezi Arevou coby jeho dodavatelem a finskou utilitou TVO hluboký konflikt. Ve Francii se také buduje nový reaktor, zpoždění za plánem zde dosahuje pět let a výdaje zatím překročily plán o 6 miliard eur. Podle EDF bude jeho provoz spuštěn v roce 2017, ale řada odborníků o tom pochybuje.
Podobné problémy spolu s obavami z bezpečnosti jaderných elektráren, které se objevily po katastrofě ve Fukušimě, vedly k tomu, že Areva po roce 2007 nedostala žádnou novou objednávku. Minulý měsíc pak francouzský úřad pro jadernou bezpečnost oznámil, že bude vyšetřovat bezpečnost dvou francouzských reaktorů, které navrhovala dceřiná společnost Arevy Creusot Forge. Není jasné, kdy se společnost o problémech s těmito reaktory dozvěděla a jak dlouho trvalo, než o nich řekla vládě (i jiným vládám, které o tento typ reaktorů projevily zájem).
Areva každopádně na počátku května oznámila, že propouští 6 000 zaměstnanců a EDF minulý týden zase sdělila, že má zájem o výrobu jaderných reaktorů v této společnosti. O plánu na spojení výroby reaktorů z Arevy a jejich provozu v EDF se diskutuje už delší dobu, objevují se však pochyby ohledně finančních podmínek. Areva je v podstatě insolventní a jakákoliv dohoda s EDF by musela zahrnovat odepsání dluhů a garance vlády týkající se závazků Arevy (a to platí nejen o Finsku). Mezi EDF a Arevou navíc panuje personální animozita. Obě společnosti mezi sebou mají dlouhodobé spory a je skutečně těžké si představit, že by mezi nimi došlo k hladkému spojení.
Mezitím se na scéně objevili supi, kteří krouží kolem a snaží se urvat svůj kus masa z kořisti. Tři čínské firmy, Chinese National Nuclear Corporation (CNNC), China General Nuclear Power Corporation (CGNPC) a Dongfang Electric Corporation (DEC), údajně chtějí investovat do podnikání Arevy mimo výrobu reaktorů. Týká se to zejména těžby a zpracování uranu, dodávek paliva jaderným elektrárnám a správy a skladování použitého paliva. Čína se chce vyrovnat Rusku a ráda by se stala v jaderné oblasti velmocí. Zdroje na to má. Ve hře pak není jen osud jedné francouzské firmy a jejích zaměstnanců, ale osud celého jednoho odvětví. Další vývoj totiž ukáže, zda jsou Francie a celá Evropa schopny udržet si silnou průmyslovou bázi.
Evropa ztrácí v oblasti výpočetní techniky a technologií. I v Německu, které je průmyslovou velmocí, musí některé firmy kvůli globální konkurenci přesouvat své aktivity do jiných částí globální ekonomiky. Pokud si chce Francie udržet v jaderném odvětví svou pozici, musí v první řadě sdělit celou pravdu ohledně problémů s reaktory. Za druhé musí uznat, že problémové reaktory jsou slepou uličkou i přesto, že stály hromadu peněz. Když něco nefunguje, musí dojít k výměně. Podobné reaktory byly navrhovány v době, kdy se věřilo, že ceny energií neustále porostou. K tomu ale nedochází. A pokud má být jaderná energie konkurenceschopná, musí využívat reaktory, které jsou schopny soupeřit s levnými zdroji energie například ve formě uhlí.
V neposlední řadě musí dát francouzská vláda ruce pryč od soukromých firem. Nyní vlastní 87 % Arevy a 84,5 % EDF. Vláda nebude v současné situaci privatizovat nic, ale firmy by měly být vedeny nezávislými odborníky a ne skupinou úředníků z různých ministerstev v Paříži. Francouzský jaderný sektor má skutečně budoucnost, Areva je technologicky schopnou společností a většina jejích aktivit je efektivní a životaschopná. Jaderná energie dala Francii 40 let nízkých nákladů na energie, nyní ale musí tato země čelit realitě.
Zdroj: FT