Řecko trpí nejen rekordním odlivem kapitálu kvůli strachu z Grexitu, ale také masivním odlivem mozků, který (z)komplikuje hospodářské oživení v krizi zasažené zemi.
Z Řecka odchází stále více vzdělaných odborníků, kteří hledají své uplatnění v zahraničí. Atény tak postupně přicházejí o svoji elitu, která viděno čistě ekonomickým pohledem, pobírá nadprůměrné příjmy, a tudíž odvádí více peněž do státního rozpočtu, který nyní hledá každé euro, aby měl na splátky IMF.
Emigrace elit má za následek také ztrátu klíčových znalostí a kompetencí, nejen nižší daňové inkaso. Bez odborníků trpí vyspělá odvětví národního hospodářství, snižuje se inovační potenciál země/jednotlivých sektorů. V konečném důsledku se zatemňuje socioekonomická budoucnost národa a důvěra v lepší budoucnost.
Následující graf ukazuje vývoj počtu odborníků, kteří v letech 2009-2014 natrvalo změnili místo svého působení. Zatímco Velká Británie experty přitahuje, Řecko, společně se Španělskem, patří ke státům s nejvyšším odlivem mozků.
Když srovnáme počty odborníků, kteří opustili Řecko před a po krizi z roku 2008 je výsledkem následující konstatování. V tučných letech 2000 až 2006 z Řecka odešlo (dle údajů Eurostatu) 2,5 tisíce expertů, hledajících trvalý pracovní poměr v zahraničí. V pokrizových letech 2009-2014 se jejich počet zosminásobil na 20,3 tisíce.
Vývoj z posledních měsíců řeckým elitám moc důvodů pro setrvání v zemi nedává. Řecko již téměř půl roku stojí nad propastí defaultu, kromě krachu státních financí hrozí také ztráta společné evropské měny. To v kombinaci s politickou nestabilitou a 50procentní nezaměstnaností lidí do 26 let vytváří ideální podmínky pro hromadný exodus těch nejschopnějších.
Atény tedy mají kromě potíží se splácením úvěrů mezinárodním věřitelům další potíž, odcházející elitu národa, bez které bude snaha o překonání krize o to komplikovanější.
Zdroj: BBG