Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Imigranti a pracovní trh zemí OECD

Imigranti a pracovní trh zemí OECD

04.07.2015 15:00
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Během několika týdnů, které uplynuly od doby, kdy jsem pro tento web napsal glosu věnovanou přílivu afrických a asijských imigrantů do Evropy, rezonance uprchlického tématu v české veřejnosti dále výrazně zesílila, a nebudu patrně daleko od pravdy, když jej mezi atraktivními zahraničně-politickými tématy zařadím na čestné místo, nepříliš daleko od kulminující řecké krize. Navzdory panujícímu mediálnímu informačnímu a názorovému přetlaku bych se k imigrační problematice rád ještě jednou vrátil; tentokrát ovšem v jiném, méně abstraktním kontextu. Impulsem k zamyšlení se mi stala Statistika pracovního trhu zemí OECD, kde mezi mnoha jinými daty najdeme též údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v členských zemích mj. v členění podle země původu pracovní síly.

Jako relaxační cvičení pro horké letní dny počátku prázdnin mě napadlo porovnat, do jaké míry se liší procenta zaměstnanosti a nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ v jednotlivých zemích a podívat se, zda ze zjištěného lze vyvodit nějaké smysluplné hypotézy typu: výsledek připouští interpretaci, že integrace imigrantů je v těch a těch ekonomikách OECD (bez)problémovější než v jiných. Podívejme se nejprve na rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ (v originále foreign-born a native-born, rok 2013, procentní body). Přesněji řečeno: spíše než rozdíly zkoumejme násobky, tj. kolikrát je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ vyšší než „starousedlíků“. Výsledky shrnuje graf 1.

Kupka_sloupek 

Z grafu 1 je patrné, že rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ nepochybně existují, jen těžko lze však identifikovat „shluky“ zemí, podobné si navzájem zřetelně více než zemím ostatním. Platí, že v šesti ekonomikách je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ více než dvojnásobná (Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Rakousko a Nizozemí); naproti tomu do šestice zemí s nejmenší diferencí mezi mírou nezaměstnanosti „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ patří Polsko, Kanada, Česko, Maďarsko, Austrálie a Spojené státy (slovenskou statistiku nezaměstnanosti v potřebném členění nemělo OECD k dispozici). Námětem pro podrobnější výzkum by se mohla stát například otázka, v jakém poměru jsou rozdíly mezi první a druhou skupinou dány čistě nesouladem mezi strukturou na trhu poptávané o oběma skupinami nabízené pracovní síly a do jaké míry tu hrají roli rozdílné byrokratické systémy, případně systémy sociální podpory v jednotlivých zemích.

Druhým předmětem našeho zájmu budou rozdíly v relativním zastoupení dobrovolně nepracujících příslušníků ve skupinách „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ v různých zemích. Tyto údaje sice OECD přímo nepublikuje, můžeme je nicméně odhadnout z dostupných údajů o již zmíněné míře nezaměstnanosti a rovněž publikované míře zaměstnanosti v členských zemích. Výsledky propočtu (tj. kolikrát více dobrovolně nepracujících „přistěhovalců“ než „starousedlíků“ bylo v zemích OECD v roce 2013) zobrazuje graf 2.

Graf 2 

sloupek_Kupka

Ani tento graf není nijak „schodovitý“, což signalizuje absenci výrazných rozdílů mezi skupinami zemí uvnitř OECD. Do krajních skupin můžeme trochu svévolně zařadit třeba ty ekonomiky, kde je sledovaný poměr o 20 či více procent vyšší nebo naopak nižší než přesně vyrovnaný. V první skupině se v takovém případě ocitne Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Rakousko, ve druhé Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Lucembursko. A i zde se vynořují zajímavé otázky, věrohodné odpovědi na něž by mohl poskytnout až seriózní výzkum. Například: do jaké míry jsou pozorované rozdíly důsledkem různé kulturní identity přistěhovalců, benevolence sociálních systémů, případně aktuální hospodářské situace v té které zemi?

 


Čtěte více:

O dvou řeckých paradoxech
22.06.2015 14:10
Řecké téma je v poslední době v médiích natolik frekventované, že jedn...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.10.2019
8:02Víkendář: Více roků našeho života, nebo více života našim rokům?
18.10.2019
22:00Wall Street v pátek v červeném. Akcie Boeing -6,8 %
17:44Investiční poučení z optimálního času odvolání brankáře
17:11Nervozita na hlavních trzích stoupá, koruna i pražská burza však rostou  
16:15Blanas: Nebojme se robotů
16:10Coca-Cola: Zahraniční expanze a méně cukru vyšperkovalo tržby
14:58Cecchetti: Dolarové intervence by byly velmi špatným krokem
14:57Renault snižuje výhled (komentář analytika)  
14:28Turkstream ještě letos: Gazprom začal plnit ropovod do Turecka, Bulharska, Srbska, Maďarska
13:11Perly týdne: Olivy za Airbus, neuvěřitelné měnové trhy a u nás sociální bezpečí, ale 2 600 dětí bez domova
12:21Volvo přijelo s chmurným výhledem na příští rok (komentář analytika)  
11:19Britské hlasování se blíží a libra mírně roste. Stoupá napětí, nikoli skepse  
11:06Damodaran radí investorům: Jděte tam, kde je nejméně vidět
10:13ČEZ, a. s. – Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:44Renault (-12 %) horším odhadem pro zisk i tržby zahrál na temnou notu
9:34Rozbřesk: Projde dohoda o brexitu britským parlamentem? Velká otázka pro trhy
8:57Smíšená čínská data mohou burzy naladit negativně. Jak vyhodnotí čísla z Avastu?  
8:39Člen bankovní rady Michl: V listopadu budu hlasovat pro ponechání sazeb
8:34Růst čínského HDP ve třetím kvartálu zpomalil: 6 %
8:33Avast (+2,7 %) ve čtvrtletí zvedl tržby i provozní zisk (+komentář analytika)

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data