Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Imigranti a pracovní trh zemí OECD

Imigranti a pracovní trh zemí OECD

04.07.2015 15:00
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Během několika týdnů, které uplynuly od doby, kdy jsem pro tento web napsal glosu věnovanou přílivu afrických a asijských imigrantů do Evropy, rezonance uprchlického tématu v české veřejnosti dále výrazně zesílila, a nebudu patrně daleko od pravdy, když jej mezi atraktivními zahraničně-politickými tématy zařadím na čestné místo, nepříliš daleko od kulminující řecké krize. Navzdory panujícímu mediálnímu informačnímu a názorovému přetlaku bych se k imigrační problematice rád ještě jednou vrátil; tentokrát ovšem v jiném, méně abstraktním kontextu. Impulsem k zamyšlení se mi stala Statistika pracovního trhu zemí OECD, kde mezi mnoha jinými daty najdeme též údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v členských zemích mj. v členění podle země původu pracovní síly.

Jako relaxační cvičení pro horké letní dny počátku prázdnin mě napadlo porovnat, do jaké míry se liší procenta zaměstnanosti a nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ v jednotlivých zemích a podívat se, zda ze zjištěného lze vyvodit nějaké smysluplné hypotézy typu: výsledek připouští interpretaci, že integrace imigrantů je v těch a těch ekonomikách OECD (bez)problémovější než v jiných. Podívejme se nejprve na rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ (v originále foreign-born a native-born, rok 2013, procentní body). Přesněji řečeno: spíše než rozdíly zkoumejme násobky, tj. kolikrát je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ vyšší než „starousedlíků“. Výsledky shrnuje graf 1.

Kupka_sloupek 

Z grafu 1 je patrné, že rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ nepochybně existují, jen těžko lze však identifikovat „shluky“ zemí, podobné si navzájem zřetelně více než zemím ostatním. Platí, že v šesti ekonomikách je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ více než dvojnásobná (Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Rakousko a Nizozemí); naproti tomu do šestice zemí s nejmenší diferencí mezi mírou nezaměstnanosti „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ patří Polsko, Kanada, Česko, Maďarsko, Austrálie a Spojené státy (slovenskou statistiku nezaměstnanosti v potřebném členění nemělo OECD k dispozici). Námětem pro podrobnější výzkum by se mohla stát například otázka, v jakém poměru jsou rozdíly mezi první a druhou skupinou dány čistě nesouladem mezi strukturou na trhu poptávané o oběma skupinami nabízené pracovní síly a do jaké míry tu hrají roli rozdílné byrokratické systémy, případně systémy sociální podpory v jednotlivých zemích.

Druhým předmětem našeho zájmu budou rozdíly v relativním zastoupení dobrovolně nepracujících příslušníků ve skupinách „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ v různých zemích. Tyto údaje sice OECD přímo nepublikuje, můžeme je nicméně odhadnout z dostupných údajů o již zmíněné míře nezaměstnanosti a rovněž publikované míře zaměstnanosti v členských zemích. Výsledky propočtu (tj. kolikrát více dobrovolně nepracujících „přistěhovalců“ než „starousedlíků“ bylo v zemích OECD v roce 2013) zobrazuje graf 2.

Graf 2 

sloupek_Kupka

Ani tento graf není nijak „schodovitý“, což signalizuje absenci výrazných rozdílů mezi skupinami zemí uvnitř OECD. Do krajních skupin můžeme trochu svévolně zařadit třeba ty ekonomiky, kde je sledovaný poměr o 20 či více procent vyšší nebo naopak nižší než přesně vyrovnaný. V první skupině se v takovém případě ocitne Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Rakousko, ve druhé Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Lucembursko. A i zde se vynořují zajímavé otázky, věrohodné odpovědi na něž by mohl poskytnout až seriózní výzkum. Například: do jaké míry jsou pozorované rozdíly důsledkem různé kulturní identity přistěhovalců, benevolence sociálních systémů, případně aktuální hospodářské situace v té které zemi?

 


Čtěte více:

O dvou řeckých paradoxech
22.06.2015 14:10
Řecké téma je v poslední době v médiích natolik frekventované, že jedn...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
21.02.2020
22:06Výprodeje na Wall Street pokračovaly i na konci týdne
17:48Smutek akciových soutěží krásy
17:03Aktivita v sektoru služeb USA klesla, je nejnižší od roku 2013
16:32UNICAPITAL Invest I a.s. - Oznámení o výplatě výnosu dluhopisů
16:31Euro na závěr týdne ožilo, akcie naopak padají  
15:52The Economist: Akcie velkých technologií na roztrhání. Nebo ne?
15:36Čínský solární průmysl by mohl letos vzrůst o 50 procent
14:10Německá hnědouhelná elektrárna Schkopau bude patřit EPH
14:03Z centrálního bankéře detektivem, aneb jak je těžké určit dopady viru
12:25Perly týdne: Nová kultovní akcie, recese s 25 % pravděpodobností a u nás větší kontrola investic
11:33Inflace v eurozóně v lednu zrychlila na 1,4 %
11:01Největší evropská pojišťovna Allianz dosáhla rekordního zisku
10:49IHS: Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru zrychlil
10:42Nečekaně dobrá data se míjí účinkem, obavy na trzích převažují  
10:41Damodaran: Aktuální cena rizika na realitách, akciích a dluhopisech
9:35Prodej aut v Číně v půlce února kvůli epidemii klesl o 92 procent
9:11Rozbřesk: Prodej aut v Číně propadá o hrozivých 92 %. ECB reviduje, nakupuje a reinvestuje...
8:55Nové případy nákazy koronavirem navyšují pesimismus na trzích, EU jedná o rozpočtu  
8:48S&P: Vládní dluhy letos narostou na 53 bilionů dolarů. O 30 procent víc proti roku 2015
8:24Cena zlata kvůli koronaviru vystoupila na sedmileté maximum

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - PMI v průmyslu
11:00EMU - CPI, y/y
16:00USA - Prodeje starších domů