Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Imigranti a pracovní trh zemí OECD

Imigranti a pracovní trh zemí OECD

04.07.2015 15:00
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Během několika týdnů, které uplynuly od doby, kdy jsem pro tento web napsal glosu věnovanou přílivu afrických a asijských imigrantů do Evropy, rezonance uprchlického tématu v české veřejnosti dále výrazně zesílila, a nebudu patrně daleko od pravdy, když jej mezi atraktivními zahraničně-politickými tématy zařadím na čestné místo, nepříliš daleko od kulminující řecké krize. Navzdory panujícímu mediálnímu informačnímu a názorovému přetlaku bych se k imigrační problematice rád ještě jednou vrátil; tentokrát ovšem v jiném, méně abstraktním kontextu. Impulsem k zamyšlení se mi stala Statistika pracovního trhu zemí OECD, kde mezi mnoha jinými daty najdeme též údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v členských zemích mj. v členění podle země původu pracovní síly.

Jako relaxační cvičení pro horké letní dny počátku prázdnin mě napadlo porovnat, do jaké míry se liší procenta zaměstnanosti a nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ v jednotlivých zemích a podívat se, zda ze zjištěného lze vyvodit nějaké smysluplné hypotézy typu: výsledek připouští interpretaci, že integrace imigrantů je v těch a těch ekonomikách OECD (bez)problémovější než v jiných. Podívejme se nejprve na rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ (v originále foreign-born a native-born, rok 2013, procentní body). Přesněji řečeno: spíše než rozdíly zkoumejme násobky, tj. kolikrát je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ vyšší než „starousedlíků“. Výsledky shrnuje graf 1.

Kupka_sloupek 

Z grafu 1 je patrné, že rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ nepochybně existují, jen těžko lze však identifikovat „shluky“ zemí, podobné si navzájem zřetelně více než zemím ostatním. Platí, že v šesti ekonomikách je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ více než dvojnásobná (Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Rakousko a Nizozemí); naproti tomu do šestice zemí s nejmenší diferencí mezi mírou nezaměstnanosti „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ patří Polsko, Kanada, Česko, Maďarsko, Austrálie a Spojené státy (slovenskou statistiku nezaměstnanosti v potřebném členění nemělo OECD k dispozici). Námětem pro podrobnější výzkum by se mohla stát například otázka, v jakém poměru jsou rozdíly mezi první a druhou skupinou dány čistě nesouladem mezi strukturou na trhu poptávané o oběma skupinami nabízené pracovní síly a do jaké míry tu hrají roli rozdílné byrokratické systémy, případně systémy sociální podpory v jednotlivých zemích.

Druhým předmětem našeho zájmu budou rozdíly v relativním zastoupení dobrovolně nepracujících příslušníků ve skupinách „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ v různých zemích. Tyto údaje sice OECD přímo nepublikuje, můžeme je nicméně odhadnout z dostupných údajů o již zmíněné míře nezaměstnanosti a rovněž publikované míře zaměstnanosti v členských zemích. Výsledky propočtu (tj. kolikrát více dobrovolně nepracujících „přistěhovalců“ než „starousedlíků“ bylo v zemích OECD v roce 2013) zobrazuje graf 2.

Graf 2 

sloupek_Kupka

Ani tento graf není nijak „schodovitý“, což signalizuje absenci výrazných rozdílů mezi skupinami zemí uvnitř OECD. Do krajních skupin můžeme trochu svévolně zařadit třeba ty ekonomiky, kde je sledovaný poměr o 20 či více procent vyšší nebo naopak nižší než přesně vyrovnaný. V první skupině se v takovém případě ocitne Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Rakousko, ve druhé Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Lucembursko. A i zde se vynořují zajímavé otázky, věrohodné odpovědi na něž by mohl poskytnout až seriózní výzkum. Například: do jaké míry jsou pozorované rozdíly důsledkem různé kulturní identity přistěhovalců, benevolence sociálních systémů, případně aktuální hospodářské situace v té které zemi?

 


Čtěte více:

O dvou řeckých paradoxech
22.06.2015 14:10
Řecké téma je v poslední době v médiích natolik frekventované, že jedn...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
24.05.2025
8:10Víkendář: Svět, kde předvídatelnost je slabostí a cla jsou nejkrásnějším slovem ve slovníku
23.05.2025
22:03Americké trhy krvácí po hrozbách cel vůči EU a Applu  
17:44Traders Talk: Trump rozbouřil trhy, Colt potěšil výsledky a UnitedHealth v problémech
17:17PwC: Prodej elektromobilů v 1. čtvrtletí stoupl o 42 procent na 2,7 milionu
15:57Jednání s EU podle Trumpa nikam nevedou, chce clo 50 procent. Akcie klesají
15:49Půjde to k normálu bez cenového šoku?
14:26Pivo s Patrií ve Zlíně - s analytikem a makléřem o trzích i novinkách ve světě investic
13:03Perly týdne: Googlu a Applu se změnily časy
13:01Italská banka UniCredit soudně napadne podmínky převzetí konkurenční Banco BPM
11:00M2C míří na burzu: Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:30Tlak na dluhopisy polevil a ulevilo se i akciím  
10:13Do Česka dorazily první dodávky nového jaderného paliva od Westinghouse
8:56Německo hlásí růst HDP o 0,4 pct, ale celoroční stagnace zůstává ve hře
8:46Rozbřesk: Zhoršená nálada v eurozóně. Ale z jiného důvodu, než byste čekali
8:45Erste a VIG dnes naposledy s dividendou, růst HDP v Německu a další várka celního napětí mezi USA a EU  
22.05.2025
22:01Zámořské akcie se stabilizují, nárůstům vévodí Advanced Auto Parts  
17:20Výjimečný celý svět
16:50Ochlazení na akciovém trhu  
16:33Zlomový okamžik na evropském EV trhu? Čínská BYD poprvé poráží Teslu
16:12Jak Microsoft přemýšlí o AI? Základem jeho filosofie je paradox z 19. století

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data