Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Imigranti a pracovní trh zemí OECD

Imigranti a pracovní trh zemí OECD

04.07.2015 15:00
Autor: Finanční trhy ČSOB, ČSOB

Během několika týdnů, které uplynuly od doby, kdy jsem pro tento web napsal glosu věnovanou přílivu afrických a asijských imigrantů do Evropy, rezonance uprchlického tématu v české veřejnosti dále výrazně zesílila, a nebudu patrně daleko od pravdy, když jej mezi atraktivními zahraničně-politickými tématy zařadím na čestné místo, nepříliš daleko od kulminující řecké krize. Navzdory panujícímu mediálnímu informačnímu a názorovému přetlaku bych se k imigrační problematice rád ještě jednou vrátil; tentokrát ovšem v jiném, méně abstraktním kontextu. Impulsem k zamyšlení se mi stala Statistika pracovního trhu zemí OECD, kde mezi mnoha jinými daty najdeme též údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti v členských zemích mj. v členění podle země původu pracovní síly.

Jako relaxační cvičení pro horké letní dny počátku prázdnin mě napadlo porovnat, do jaké míry se liší procenta zaměstnanosti a nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ v jednotlivých zemích a podívat se, zda ze zjištěného lze vyvodit nějaké smysluplné hypotézy typu: výsledek připouští interpretaci, že integrace imigrantů je v těch a těch ekonomikách OECD (bez)problémovější než v jiných. Podívejme se nejprve na rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ (v originále foreign-born a native-born, rok 2013, procentní body). Přesněji řečeno: spíše než rozdíly zkoumejme násobky, tj. kolikrát je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ vyšší než „starousedlíků“. Výsledky shrnuje graf 1.

Kupka_sloupek 

Z grafu 1 je patrné, že rozdíly v míře nezaměstnanosti „starousedlíků“ a „přistěhovalců“ nepochybně existují, jen těžko lze však identifikovat „shluky“ zemí, podobné si navzájem zřetelně více než zemím ostatním. Platí, že v šesti ekonomikách je míra nezaměstnanosti „přistěhovalců“ více než dvojnásobná (Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Rakousko a Nizozemí); naproti tomu do šestice zemí s nejmenší diferencí mezi mírou nezaměstnanosti „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ patří Polsko, Kanada, Česko, Maďarsko, Austrálie a Spojené státy (slovenskou statistiku nezaměstnanosti v potřebném členění nemělo OECD k dispozici). Námětem pro podrobnější výzkum by se mohla stát například otázka, v jakém poměru jsou rozdíly mezi první a druhou skupinou dány čistě nesouladem mezi strukturou na trhu poptávané o oběma skupinami nabízené pracovní síly a do jaké míry tu hrají roli rozdílné byrokratické systémy, případně systémy sociální podpory v jednotlivých zemích.

Druhým předmětem našeho zájmu budou rozdíly v relativním zastoupení dobrovolně nepracujících příslušníků ve skupinách „přistěhovalců“ a „starousedlíků“ v různých zemích. Tyto údaje sice OECD přímo nepublikuje, můžeme je nicméně odhadnout z dostupných údajů o již zmíněné míře nezaměstnanosti a rovněž publikované míře zaměstnanosti v členských zemích. Výsledky propočtu (tj. kolikrát více dobrovolně nepracujících „přistěhovalců“ než „starousedlíků“ bylo v zemích OECD v roce 2013) zobrazuje graf 2.

Graf 2 

sloupek_Kupka

Ani tento graf není nijak „schodovitý“, což signalizuje absenci výrazných rozdílů mezi skupinami zemí uvnitř OECD. Do krajních skupin můžeme trochu svévolně zařadit třeba ty ekonomiky, kde je sledovaný poměr o 20 či více procent vyšší nebo naopak nižší než přesně vyrovnaný. V první skupině se v takovém případě ocitne Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Rakousko, ve druhé Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Lucembursko. A i zde se vynořují zajímavé otázky, věrohodné odpovědi na něž by mohl poskytnout až seriózní výzkum. Například: do jaké míry jsou pozorované rozdíly důsledkem různé kulturní identity přistěhovalců, benevolence sociálních systémů, případně aktuální hospodářské situace v té které zemi?

 


Čtěte více:

O dvou řeckých paradoxech
22.06.2015 14:10
Řecké téma je v poslední době v médiích natolik frekventované, že jedn...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.05.2022
22:08Propady v zámoří zpomalily tempo  
18:17Elon Musk ztratil na poklesu akcií Tesly 12 miliard dolarů. Vysmál se pojetí ESG a hodlá volit republikány
18:08VÁLKA NA UKRAJINĚ - SLEDUJEME ONLINE
18:07Pilulka.cz – Mračna nad e-commerce (aktualizovaná analýza)  
17:24Akcie na konci roku 2022 a kdo je chytřejší než celý trh
17:21Akcie se snaží stabilizovat, zatímco euro sbírá zisky  
16:40Trhy dále padají, Praha se díky Komerční bance udržela v zeleném  
16:13McDonald's prodává svá ruská aktiva současnému držiteli licence Govorovi
16:04Letos s návratností evropských akcií nepočítejte, varují stratégové
15:33UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a. s.: KID Sdělení klíčových informací 2022
14:43ČEZ, a.s.: Otakar Hora od 24. 6. 2022 náhradním členem dozorčí rady
14:38EUC a.s.: Informace o úrokové sazbě na 10. úrokové období EUC VAR/22, ISIN CZ0003517724
13:59Bullard: Fed udělal mnohem víc než jen dvojí zvýšení sazeb. Ty by se ke konci roku měly dostat k 3,5 %
13:24Londýn uvalil sankce na tři ruské aerolinie, přijdou o miliony za prodej slotů
12:07Poučení z letošního pádu technologií
11:37Další fáze propadu akcií. Strach o zisky a marže sílí  
10:26EasyJet snížil ztrátu na 545 milionů liber, rezervace už má lepší než před pandemií
10:24Skupina Coloseum nabídne až 38 procent akcií na trhu START pražské burzy. Provozuje pizzerie, pivovar, Občanskou Plovárnu či hokejové arény
9:15Rozbřesk: O důležitosti inflačních očekávání a koruna s pevnější půdou pod nohama
9:00OSN snížila odhad globálního růstu pro letošní rok na 3,1 procenta

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Deere & Co (04/22 Q2, Bef-mkt)
Pepco Group NV (12/21 Q1)
7:30Cie Financiere Richemont SA (03/22 Q4)
8:00UK - Maloobchodní tržby bez PHM, m/m