Výsledkem rekordně dlouhého jednacího víkendu mezi Řeckem a ostatními zeměmi eurozóny je vlastně smlouva o možné smlouvě budoucí. Fakticky tato dohoda znamená, že po splnění předpokladů (schválení příslušnými parlamenty vč. toho řeckého, německého a francouzského) bude moci Řecko začít jednat o třetím záchranném programu a odvrátit tak hrozící bankrot a tzv. Grexit.
Než se tak stane, bude třeba zajistit dostatečnou likviditu na splátky stávajících dluhů vůči MMF a především pak vůči ECB (20/7), která drží nad vodou nelikvidní a zřejmě už i nesolventní řecký bankovní systém. Překlenout toto období má pomoci mechanismus EFSM (12 mld. EUR), který je v kompetenci Evropské komise. Byť jeho účelem je něco úplně jiného, volba padla na něj.
Co tedy musí Řecko zvládnout? V první řadě schválit body v parlamentu a to znamená akceptovat vyšší daně vč. DPH, začít řešit stávající penzijní systém a šetřit. Zároveň musí zapracovat na kvalitě legislativy a státní správy. Na oplátku dostane v průběhu tří let velkorysý balík peněz (finanční potřeba se odhaduje na 82-86 mld. EUR), jehož čerpání mají strážit nejen evropské instituce, ale i MMF. Kromě toho se stále mluví o restrukturalizaci, jejíž podoba není moc jasná. Zřízen by měl být fond, kde se soustředí majetek v hodnotě 50 mld. EUR, z jehož výnosů se má financovat rekapitalizace bank a umořování dluhů. Evropská komise navíc chce mobilizovat až 35 mld. EUR na financování ekonomického růstu a tvorbu pracovních míst z programů EU.
V každém případě po této dohodě poklesla pravděpodobnost Grexitu, i když na cestě je ještě celá řada překážek. Zároveň se vytvořil prostor pro ECB, aby mohla dále financovat bankovní systém, případně do něj dolít další likviditu. Kdy se však otevřou banky a rozběhne platební styk, není zatím příliš jasné. Jisté je pouze to, že do jisté míry zvláštní referendum následované bankovními prázdninami poškodí řeckou ekonomiky v řádech procent HDP. Zbývá jen spekulovat, zda půjde o pád o dvě, tři nebo dokonce o pět procent.
Region
Zprávy o posunu v jednání s Řeckem pomohly zlotému a forintu na frontě s eurem k dalším ziskům. Výrazně posiloval zejména zlotý, kterému navíc pomohl nový výhled centrální banky, jenž revidoval očekávanou inflaci v roce 2016 směrem vzhůru. Koruna naopak včera mírně oslabila.
Nižší pravděpodobnost Grexitu je faktorem, který by měl hrát zlotému a forintu do karet. Kromě toho se zlotý soustředí na zajímavá makročísla, která budou tento týden zveřejněna. Inflace (středa) může podle nás trh mírně zklamat, což může chuť zlotého po výraznějších ziscích omezovat. Značnou míru nejistoty i přes včerejší dohodu i nadále představuje vývoj v Řecku.
Dluhopisy
Rozporuplné reakce desetiletých německých vládních výnosů na včerejší dohodu s Řeckem naznačují, že trhy ji nevnímají jednoznačně pozitivně a že riziko Grexitu zůstává i přes pokles stále vysoké. Desetiletý výnos sice nejprve rostl, nicméně za celý den poklesl asi o 4 bps. Americký desetiletý výnos naproti tomu vzrostl asi o 6 bps.
Výnosy dluhopisů jihoevropských zemí mírně klesaly. Obezřetnost však do následujících dní zůstává na místě i proto, že ECB se rozhodla ponechat likviditní pomoc pro řecké banky (ELA) v nezměněné výši.