V Portugalsku euro škodí od samého začátku

Portugalsko má problémy od samého počátku vzniku eurozóny. Trápí ho pomalý ekonomický růst, vysoká nezaměstnanost, fiskální deficity i deficity vnější. Proč má euro na tuto ekonomiku tak negativní dopad? V první řadě se projevuje vliv nevýhodné produktové specializace. Od roku 2003 se totiž zmenšila kapacita výrobního sektoru, rostla pouze výroba v zemědělství. V Portugalsku tedy došlo k deindustrializaci a ekonomika se pohybovala směrem k produkci s nižší přidanou hodnotou.

Nákladová konkurence Portugalska byla před vstupem do eurozóny velmi dobrá, avšak po přijetí eura došlo k jejímu prudkému zhoršení. V roce 2007 pak byly jednotkové náklady práce v portugalském průmyslu na téměř stejné úrovni jako v Německu. Příčinou byl zejména prudký růst mezd. Portugalsko tak ztrácelo podíl na zahraničních trzích a docházelo k tomu od chvíle, kdy vstoupilo do eurozóny. Ziskovost firem se mezi lety 1998 a 2008 prudce propadla, k poklesu míry investic sice nedošlo, ale ta se už na počátku nalézala na velmi nízké úrovni.

Naše analýza také ukazuje, že poptávka po exportech z Portugalska je vysoce citlivá na cenu (tato citlivost je ve srovnání s jinými členskými zeměmi eurozóny nejvyšší). To dokazuje, že Portugalsko se zaměřuje na produkci zboží s nízkou přidanou hodnotou a zároveň jde o další vysvětlení toho, proč Portugalsko ztratilo předchozí podíl na zahraničních trzích.

Přijetí eura tedy šlo ruku v ruce s negativní změnou v produktové specializaci, deindustrializací, zhoršováním nákladové konkurenceschopnosti a ziskovosti korporátního sektoru, zvýšením cenové elasticity u poptávky po exportech a ztrátou podílu na trzích. Z toho můžeme usuzovat, jak složité je uspět v měnových uniích u zemí, které nemají komparativní výhodu, která by jim umožnila udržet si svou průmyslovou bázi a výrobu s vyšší přidanou hodnotou.



Z grafu je zřejmé, že po roce 1996 v Portugalsku dlouhodobě rostl pouze výstup zemědělské výroby a potravinářství. Nedokončená výroba rostla do roku 2005, poté nastal pokles. Podobný byl vývoj spotřebního zboží, nejrychleji začala klesat výroba kapitálového zboží, které se dnes nachází zhruba na polovině roku 1996.

Autorem je Patrick Artus.

Zdroj: Natixis