Fenomén migrační krize, která je v současnosti jedním z nejžhavějších témat, nemůžeme pominout ani ve vztahu k investování a investičním příležitostem. Pojďme se podívat střízlivě a bez emocí, nakolik migrace ovlivňuje naše investice. Je potřeba nějak měnit investiční strategii, když se zvedla politická stavidla držící v některých zemích obyvatelstvo uvnitř státních hranic?
Na migraci můžeme v zásadě nahlížet ze dvou hledisek, politického a ekonomického, jež se ale navzájem ovlivňují. Dopad na rozvoj hospodářství zemí, které jsou cílovou stanicí migrantů, je, pro někoho možná překvapivě, pozitivní. Proč? Na straně jedné se totiž zvyšuje konkurence na trhu práce, což tlačí její cenu dolů. Samozřejmě ale záleží, s jakou kvalifikací imigranti přicházejí a k jak zásadní změně dojde. Nicméně pohledem do USA, kam zamířily a míří statisíce Mexičanů a dalších Hispánců, můžeme pozorovat, jak zásadně migrace ztlumila tamní vývoj mezd. Za poslední čtvrtstoletí stouply reálné mzdy v USA jen v řádu procent, zatímco zisky amerických korporací se reálně vyšplhaly na více než trojnásobek!
Migrace může nasytit demografický deficit
Logicky se také zvyšuje poptávka po výrobcích a službách, zvláště když příjmy migrantů „naskočí“ relativně rychle. Z hlediska ekonomiky má migrace podobný dopad jako příznivá demografická struktura. Z čistě hospodářského pohledu je tedy pro Evropu požehnáním, neboť saturuje deficit způsobený její tragickou demografickou strukturou.
Z hlediska politických dopadů už je to přece jen trošku jiná káva. Jak už to tak bývá, politika ekonomiku kazí a zde může dokonce přehlušit pozitivní hospodářské vlivy, i když mnohé důsledky jsou původem ekonomické. Konkurence na trhu práce a vliv na mzdy sice zvyšují zisky firmám, na druhou stranu dále rozevírají nůžky příjmové nerovnosti, což dnes samo o sobě představuje dostatečně velký sud se střelným prachem. Oblíbené nastavení vyšší minimální mzdy je v tomto případě kontraproduktivní, neboť ještě více ztěžuje zapojení nových pracovních sil. Když k tomu přidáme nechuť k sociálním výdajům ve prospěch imigrantů, zvýšené nároky na toleranci příchozích i stávajících obyvatel a uvědomíme si existenci a cíle teroristické organizace IS, získáme třaskavou směs, jejíž výbuch může mít nedozírné hospodářské následky.
Jak reagovat investiční strategií?
Ačkoli mainstreamová média migraci prezentují jako zásadní hrozbu pro vše a pro všechny, není tomu tak. Když marxisticky rozdělíme její vliv na práci a kapitál, můžeme říci, že nejvíce biti budou držitelé nejlevnější práce. Kdo naopak na vzniklé situaci vydělá, jsou držitelé kapitálu. Jinými slovy, pokud chceme na migraci adekvátně reagovat coby investoři, měli bychom přidat akcie zejména spotřebního zboží a služeb. Zajímavé bude i stavebnictví. Absence mzdových inflačních tlaků by naopak měla zpomalovat růst úroků. Po celou dobu však budeme muset sledovat, jak se daří politikům regulovat a koordinovat celou imigrační záležitost, aby nedošlo k výbuchu třaskavé směsi, o níž byla řeč výše. Selhání politiků by se pak samozřejmě také dotklo „držitelů kapitálu“, tedy i akcií. Dlouhodobým úkolem tak pro evropské politiky, včetně těch českých, zůstává smysluplná (ekonomická a dlouhodobá) podpora růstu vlastní populace.
Aleš Prandstetter
Pozice: hlavní investiční stratég
Aleš Prandstetter vystudoval fakultu Financí a účetnictví, obor finance, na Vysoké škole ekonomické a MBA na Prague International Business School. V letech 1993 až 2008 pracoval na seniorních pozicích v oblasti finančních analýz ve finančních skupinách IPB, ČSOB, PPF a Sitronics TS. V roce 2008 nastoupil do ČSOB Asset Management jako hlavní analytik a vedl tým analytické podpory pro fondy a ČSOB zaměřené na střední a východní Evropu se specializací na Turecko. Od srpna 2011 zastává pozici investičního stratéga ČSOB AM.
Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE