V globální ekonomice došlo v posledních deseti letech k dramatickému posunu ekonomické aktivity směrem ke službám. Tento posun nebyl ani zdaleka očekáván a tudíž je nyní v globální ekonomice obrovský nadbytek výrobních kapacit a nadbytek komodit. Tento stav pak tlačí jejich ceny dolů. To samé probíhá na trhu s průmyslovými produkty. Dalším důsledkem je koncentrace průmyslu v oblastech, kde jsou náklady práce nejnižší. Typickým příkladem je jižní Asie, střední Evropa a přímo v eurozóně Španělsko.
I růst globální ekonomiky je tedy stále více tažen službami, což vede k oslabování mezinárodního obchodu. Negativně se tento efekt projevuje u zemí, jejichž ekonomika stojí na exportech. Zde jsou typickým příkladem Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Austrálie a Německo. Vedle toho dochází k odtržení ekonomických cyklů v hlavních geografických oblastech světa. Následně se stále více liší i monetární politika. Sazby, ceny finančních aktiv a měnové trhy jsou volatilnější.
Rostoucí význam služeb se projevuje i na polarizaci trhu práce. Na jedné straně se totiž koncentruje málo kvalifikovaná pracovní síla s nízkými mzdami ve službách a na druhé straně kvalifikovaná a dobře placená pracovní síla ve výrobě. Dochází tak k dalšímu prohlubování příjmové nerovnosti a s tím souvisejícího politického rizika. V ekonomice pak klesá vyjednávací síla zaměstnanců, protože sektor služeb nemá silné odbory a ochrana zaměstnanců je v něm obecně slabá. Výsledkem je slabý růst mezd, nízká inflace a dlouhodobě uvolněná monetární politika.
Celkově se tedy potkává trend slabého růstu mezd a rostoucích zisků na straně jedné a klesající potřeby investic na straně druhé (v ekonomice služeb se investuje méně). Zvyšuje se tak objem zisků, který není reinvestován do společností a hromadí se zásoba hotovosti v rozvaze korporátního sektoru. Popsaný vývoj má pak významné důsledky i pro finanční trhy. Zmíněn již byl pokles cen komodit, k tomu se přidávají rozdíly v monetární politice a vysoká volatilita měnových trhů. Rostoucí ziskovost a vysoká zásoba hotovosti pak živí aktivitu v oblasti fúzí a akvizic a také odkupy akcií obchodovanými společnostmi.
Globální trend posunu ekonomické aktivity směrem ke službám je patrný z grafu, kde je fialově vyznačen vývoj globálního reálného produktu a šedě aktivita ve výrobním sektoru. Její podíl poprvé prudce klesl po přelomu tisíciletí a k dalšímu prudkému propadu došlo v roce 2008. Po roce 2010 už je tempo jejího růstu soustavně nižší:
Zdroj: Natixis