Americký výrobní sektor má za sebou období brutální reorganizace a snižování kapacit. Díky němu se z něj ale stalo jedno z nejvíce konkurenčních odvětví v globální ekonomice. Výstup na zaměstnance se zde nachází na nejvyšší úrovni mezi významnými ekonomikami. Jednotkové náklady práce leží níž než v Brazílii, Kanadě či Německu a jsou jen o něco málo vyšší než v Číně. Gregory Daco z Oxford Economics navíc tvrdí, že výrobní sektor v USA těží i ze stabilního regulačního rámce, flexibilního trhu práce, nízkých cen energií a velkého domácího trhu.
Je tedy čas na renesanci amerického výrobního sektoru? Možná, že tato renesance nakonec přijde, ale jak zmiňuje Daco, zatím na ni mnoho věcí neukazuje. Je pravda, že tento sektor od roku 2010 vytvořil téměř 900 000 pracovních míst. Jenže předtím v této oblasti nastal prudký propad. Dochází sice k propadu obchodního deficitu z 5,6 % HDP v roce 2006 na 3 % HDP v roce 2015. Jde ale hlavně o důsledek vývoje obchodního přebytku v oblasti služeb a o důsledek boomu těžby ropy a s ním souvisejícím propadem globálních cen ropy. Pokud dáme stranou tento efekt, obchodní deficit se během posledních let prudce zvýšil.
Obchodní deficit neznamená nutně záporný jev. Jeho růst byl v letech 2014 a 2015 odrazem sílící americké ekonomiky. K tomu se přidal vliv silnějšího dolaru, který podpořil dovozy, ale negativně působil na exporty. I tak ovšem platí, že kdyby docházelo k renesanci výrobního sektoru, na datech by to bylo vidět více. Ukazuje se také, že Spojené státy dál dovážejí auta a další spotřební zboží, které importují už desítky let. Jejich tradiční silou ale bylo kapitálové zboží, jako jsou zařízení do zdravotnictví, letadla, a podobně. Jenže zde se situace zhoršuje.
Boston Consulting Group už nějaký čas hovoří o tom, že ve Spojených státech by měl probíhat takzvaný reshoring, který jako opak offshoringu znamená přesun výroby zpět do USA. Konkurent BCG A.T. Kearney ale nyní přišel s analýzou, ve které tvrdí, že reshoring by byl jen jednorázovým jevem a ne trendem. Daco k tomu říká, že podobné změny neproběhnou za jeden den a firmám trvá delší čas, než změní své dodavatelské řetězce. K tomu dodává, že v USA zůstává populární takzvaný nearshoring, tedy přesun výroby do sousedního Mexika.
A.T. Kearney ve své analýze tvrdí, že rostoucí mzdové náklady v Číně vedou řadu firem k přesunu výroby z Číny do jiných asijských ekonomik, ale ne do USA. Tento trend se podle firmy jen tak nezmění a těžit z něj tedy budou nízkonákladové asijské ekonomiky. Textilní výroba či třeba výroba nábytku se tedy do USA v dohledné době nevrátí. Podle některých názorů pak americké firmy offshoringem zničily svou schopnost vyrábět doma složitější kapitálové zboží. Chybí totiž potřebné znalosti, lidé s nutným vzděláním a dodavatelská infrastruktura. A zdá se, že to, co ukazují ekonomická data, podobné teze potvrzuje. Pokud tomu tak skutečně je, renesance amerického výrobního sektoru je ještě daleko.
Autorem je Justin Fox.
Zdroj: Bloomberg