Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Vystoupení z EU a jeho dopady na obchod

Project Syndicate: Vystoupení z EU a jeho dopady na obchod

26.05.2016 16:00

„Brexitýři“ – tedy lidé, kteří si přejí vystoupení Velké Británie z Evropské unie – tvrdí, že jejich cíl by neměl prakticky žádné náklady ani žádný dopad na obchod Velké Británie se zbytkem světa. To se ovšem pletou. Až budou britští voliči vhazovat 23. června do volebních uren lístky s odpovědí na tuto otázku, měli by zvážit, co odchod z EU skutečně obnáší – a jak by se daly výhody volného obchodu, jimž se dnes Britové těší (a pokládají je za samozřejmost), zachovat i po brexitu.

Začněme základními fakty. Odchod z EU znamená, že by Velká Británie vystoupila i z celní unie EU, která tvoří základ přeshraničního volného obchodu mezi 28 členskými zeměmi (a upravuje společné vnější clo ve vztahu k třetím stranám). Zároveň to znamená opuštění jednotného trhu coby základny pro volný pohyb zboží a služeb mezi členy EU. Nečlenské země EU už z podstaty věci nemohou být součástí jednotného trhu.

Co by se tedy dělo pak? Během dvouletého období, než odchod Británie plně vstoupí v platnost, by mezi Británií a EU probíhala jednání o mnoha otázkách – suverenitě, právním řádu, přistěhovalectví, financích a ekonomických záležitostech. Přitom se předpokládá, že pro Británii by bylo klíčovým cílem dohodnout v oblasti obchodu takový vztah, který by se co nejvíce blížil dnes existujícím vztahům založeným na volném obchodu.

To se snadno řekne, ale hůř provádí. Nejlepší výsledek by nastal v případě, že by se všichni aktéři dohodli na zachování již dosaženého volného obchodu, přičemž Velká Británie by stanovila nové vnější clo na bezcelní bázi, které by se vztahovalo na všechny příchozí. Tak tomu bylo v 70. letech, kdy Británie a Dánsko vystoupily z Evropského sdružení volného obchodu (EFTA): mezi členy EFTA a také mezi nimi a Evropskou unií (tehdy ještě známou jako EHS) byly uzavřeny dohody o volném obchodu.

Brexitýři by si však měli uvědomit, že neexistuje žádná záruka, že k tomu dojde znovu – a že by se to rozhodně neobešlo bez komplikací. Takové řešení by sice bylo dobré pro 45% britského exportu, který se prodává na trzích v EU, ale snížilo by ochranu britského průmyslu na nulu. Podle pravidel Světové obchodní organizace se musí stejná dovozní cla uplatňovat vůči všem účastníkům WTO – což znamená, že bude-li britský dovoz z EU zbavený cel, musí být bezcelní i dovoz ze zbytku světa.

Druhou možností by bylo, že by britští exportéři akceptovali společné vnější clo EU a Velká Británie by zavedla vlastní dovozní clo, které by se vztahovalo na veškerý dovoz včetně dovozu z EU. Jelikož je společné vnější clo u průmyslových a rybářských produktů na relativně nízké úrovni, nemusela by to být pro britský export nepřekonatelná překážka a Británie by získala určitou volnost při ochraně svých firem před dovozem. Potenciální nástraha tkví v tom, že jakékoliv zvýšení britského cla nad úroveň EU by vystavilo Británii žádostem o kompenzaci od třetích zemí u WTO.

Širší otázka, kterou si brexitýři musí zodpovědět, zní, jak zajistit vysokou míru přístupu na vnitřní trh EU. To je životně důležité pro britský sektor služeb, zejména pro export finančních služeb z londýnské City.

Existuje jen jeden precedens, kdy si nečlenové EU dokázali vyjednat přístup na vnitřní trh, jenž byl srovnatelný s podmínkami pro členy EU. Jde o dohodu o Evropském hospodářském prostoru (EHP) uzavřenou v roce 1992 mezi EU a Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.

Podle názoru mnoha pozorovatelů včetně mě už není přístup na jednotný trh prostřednictvím EHP dostupný. Co když se však mýlíme? Pointa spočívá v tom, že taková dohoda by šla proti všem instinktům (a rétorice) brexitýrů, protože by znamenala přijetí „čtyř stupňů volnosti“ EU: nejen volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, ale i osob. Něco takového by se dost těžko srovnávalo s brexitýrským cílem „kontrolovat naše hranice“. Kromě toho by se brexitýři bezpochyby jen těžko smiřovali s představou, že by Velká Británie měla na základě dohody typu EHP povinnost dál přispívat do rozpočtu EU.

Jednotlivé sektory by si samozřejmě mohly vyjednat specifické podmínky. Zdá se však nepravděpodobné, že by takové podmínky byly možné v oblasti finančních služeb a významných profesních služeb (včetně služeb lékařů, architektů a právníků), které jsou důležité pro britské konkurenty v Evropě. Dokonce je možné, že by EU zaujala tvrdý merkantilistický postoj: Jestli chcete privilegovaný přístup, měli byste setrvat v klubu.

Posledním důsledkem brexitu by bylo pozbytí platnosti dohod o volném obchodu se třetími zeměmi pro Velkou Británii – řady obchodních dohod, které EU od roku 2000 podepsala. Jejich nahrazení bilaterálními smlouvami by nějaký čas trvalo. Neexistuje žádná záruka, že by EU přistoupila na prozatímní pokračování volného obchodu, a zdá se téměř jisté, že vývoz z Velké Británie by ve třetích zemích čelil vyšším clům než vývoz z někdejších partnerských států EU (takže by se britští exportéři ocitli v konkurenční nevýhodě).

Od brexitýrů je dosti přitažené za vlasy, když nás žádají, abychom uvěřili, že nejvýznačnější evropští lídři z Evropy i odjinud se v otázce dopadů brexitu bez výjimky mýlí. V debatě o obchodu Mezinárodní měnový fond, americký prezident Barack Obama i OECD – britské ministerstvo financí nepočítejme – Britům sdělují, že hlasovat pro vystoupení by bylo pro jejich ekonomiku špatné. Reagovat na to tvrzením, že OECD je „na výplatní pásce EU“ nebo že Obama je protibritsky orientovaný, protože měl v dobách britské koloniální vlády keňského otce, není argumentačně příliš prozíravé.

Ekonomické prognózování je nejistá věda. Když však téměř všechny předpovědi ukazují stejným směrem – totiž že brexit by Velkou Británii nesmírně poškodil –, je načase se rozhodnout, co je důvěryhodné, a co ne.

Roderick Abbott je bývalým zástupcem generálního ředitele WTO a bývalým zástupcem generálního ředitele na Generálním ředitelství Evropské komise pro obchod.

Copyright: Project Syndicate, 2016.
www.project-syndicate.org


Čtěte více:

Project Syndicate: Oslabená obranyschopnost globální finanční soustavy
16.05.2016 16:00
V květnu před pětaosmdesáti lety zkrachovala banka Credit-Anstalt, v t...
Project Syndicate: Ekonomické důsledky brexitu
18.05.2016 14:00
Ti, kdo vedou kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie, tvrdí, ...
Project Syndicate: Na straně nabídky, poptávky – nebo inovací?
23.05.2016 16:28
Popírat takzvanou sekulární stagnaci, svírající většinu vyspělých ekon...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
23.07.2024
14:08Coca-Cola ve čtvrtletí zvýšila tržby více, než se čekalo, ale klesl jí zisk
13:58General Motors (+4 %) zvýšila zisk a letos podruhé zlepšuje celoroční výhled. Těží z růstu cen a poptávky po benzínových dodávkách
13:33Než otevře Wall Street: UPS, Coca Cola, Comcast, Danaher  
12:07Koruna slábne při obavách z ČNB. Akcie navazují na včerejší jízdu  
11:54Rattner o amerických prezidentských volbách a jejich vlivu na akciový trh
10:34Porsche oznámilo zpomalení výroby a pokles ziskovosti, akcie klesají nejvíc v historii
10:02Centrální bankéř Frait se bude rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 či 50 bps. Nebojí se výraznějšího. Korunu vidí slabší proti fundamentům
9:03Rozbřesk: Evropské průmyslové oživení se odkládá, nikoliv však na neurčito
8:54Evropa zahájí smíšeně, Harris získala na svou kandidaturu historicky nejvyšší částku  
6:12Stratéžka Invesco: Mohl by Fed snížit úrokové sazby v roce 2024 dvakrát?
22.07.2024
22:00Přeprodané technologické tituly přilákaly kupce  
17:23Snižování sazeb: Jak na něj obvykle reaguje akciový trh?
17:02Technologie před výsledky slušně rostou, Evropa tentokrát drží krok  
16:09Varta už nenastartuje? Akcie ztratily 80 %, restrukturalizace má vymazat stávající akcionáře a vést k delistingu. Ovládnout firmu nabízí Porsche
14:32Je čas připravit se na medvědí trh, myslí si stratég Bank od America  
14:01Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP, roste i v Česku
12:53Týdenní výhled: Bidenovo odstoupení ještě neznamená obrat. Začínají reportovat velké techy. Americká ekonomika má za 2Q zrychlit  
12:02Akcie otáčejí vzhůru hlavně v Evropě. Kromě politiky zůstávají klíčovým tématem výsledky  
10:37Čínská centrální banka srazila klíčové úrokové sazby, vyrazila na podporu ekonomiky
9:21Ryanair varuje, že se po propadu zisku ani letní sezóna nejspíš nevydaří. Klesá příjem z letenky, zákazníci víc šetří

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:00HU - Jednání MNB, základní sazba
16:00USA - Prodeje starších domů, m/m