Již tento čtvrtek se ve Vídni sejdou přední představitelé ropných velmocí z řad Organizace zemí vyvážejících ropu. Možná se dozvíme jméno nového generálního tajemníka OPEC, zcela jistě vzbudí mnoho otázek nová saúdská hlava ministerstva pro ropu, ale dá se od pravidelného zasedání ropného kartelu, který dříve cloumal trhy ještě očekávat nějaké zásadní rozhodnutí? Nebo OPEC neschopný ovlivnit úrovně produkce jednotlivých členských zemí a tím pádem i cenu černého zlata na globálních trzích postrádá smysl?
OPEC se tak trochu postřelil svou vlastní zbraní, když v roce 2014 upřednostnil boj o podíl na trhu a vytlačování vysoko nákladové produkce nota bene z USA a postupně se čím dál tím více vzdával svého vlivu na cenu ropy na globálních rzích. I když strategie se v podstatě vyplatila a mnoho amerických producentů s propadem cen bylo nuceno vyhlásit bankrot, nízké ceny ropy se zařezávají i do rozpočtů členských zemí organizace. A to obzvláště v případě Nigérie nebo Venezuely, jejíž ekonomika doslova bojuje o přežití. V rámci kartelu se nyní hlásá politika, ať si každý těží a vyváží kolik chce a nabízí se tedy otázka, zda je OPEC pro trhy ještě vůbec relevantní.
Ropa Brent za posledních 5 let
Produkce ve vlastních řadách OPEC před čtvrtečním zasedáním rostla. Těžební šampion Saúdská Arábie se stále pyšní zdaleka největší produkcí 10 milionů barelů denně. Dravá konkurence v podobě Íránu a Iráku však Saúdům šlape na paty. Pokud chce OPEC přežít a udržet si na trzích alespoň nějakou míru vlivu, potřebuje jasnou strategii a vedení. Velká producentská trojka v zastoupení Rijád, Teherán a Bagdád zvyšuje v posledních měsících produkci zcela bez ohledu na výsledky pravidelných jednání členských států organizace.
Saúdská Arábie versus Írán a Irák
Vyčnívá hlavně produkce Iráku, která jen za pouhé dva roky vzrostla o více než třetinu na 4,4 milionu barelů denně. Činí se ale i Írán, který dříve Saúdské Arábii sekundoval. V případě Teheránu je nárůst čerpání i vývozu jasně spojen s lednovým zrušením západních sankcí proti tamnímu jadernému programu. Jen za letošní rok tak stoupla íránská produkce ropy o pětinu na zhruba 3,4 milionu barelů denně a tím jeho ambice zdaleka nekončí. Když Irák i Írán těží jak zběsilí, nemůže samozřejmě ani Saúdská Arábie zůstat v pozadí. Království si však stanovuje spíše své vlastní produkční cíle, než aby se je snažilo zkoordinovat s ostatními členy OPEC. Vlastně se zdá, že Rijád má ještě menší zájem na spolupráci než obvykle. Tamní politická scéna doznala letos zásadních změn. Roste vliv prince Bin Salmana, který se netají ambiciózním plánem zbavit Saúdskou Arábii hospodářské závislosti na ropě. Po více než dvaceti letech navíc na pozici ministra pro ropu Al-Naimiho nahradil Khalid Al-Falih.
Čím dál větší objemy ropy, kterou členské země kartelu posílají na světové trhy, však v letošním roce nezastavilo růst cen černého zlata o desítky procent. Přes těžký start se od února ropa odrazila ode dna a cena barelu se blíží dokonce 50 dolarům. Černá kapalina si letos vedla prozatím lépe než většina dalších komodit. Pozornost trhu od rostoucí produkce v řadách OPEC odvrátila jednání o zmrazení produkce na lednových úrovních, kterých se účastnilo i Rusko, ale skončila krachem. Pozitivnímu sentimentu pomohly i pokles produkce v USA nebo nečekané výpadky způsobené požáry v Kanadě či sabotážemi ropných zařízení v Nigérii.
Potřebuje vůbec ropný trh OPEC?
Funkce generálního tajemníka OPEC je spíše formálního rázu bez zásadních pravomocí. Bez jasného vedení a schopnosti kontrolovat produkci má kartel jménem OPEC ale pro trh malý význam. Dokonce i Mezinárodní energetická agentura uvažuje o tom, že přestane OPEC brát jako samostatnou politickou entitu. Buďto vztahy uvnitř organizace zoufale potřebují přebudovat anebo OPEC tím, že se zřekl vlivu na globálním ropném trhu, de facto vyhrál jednu velkou ropnou bitvu, aniž by se o to nějak zásadně snažil. Velcí konzumenti černého zlata se vracejí ke starým zvykům, prodeje pickupů a SUV požírajících spoustu paliva se v USA vracejí na úrovně před deseti lety. Možná OPEC již ani nepotřebuje bojovat o cenovou stabilitu na ropném trhu. Možná, že si trh vše vyřeší i bez pomoci dříve podstatného kartelu.
Zdroj: FT, BBG