Při investičním rozhodování začínáme vždy s dlouhodobým výhledem, který tvoří náš investiční rámec pro dalších 3 – 5 let. Nás hlavní scénář nyní počítá s tím, že globální ekonomice se bude vést relativně dobře, rizika ale porostou. Jedno z nich představuje rostoucí hrozba populismu a její ekonomické a politické důsledky. Právě kvůli tomuto trendu jsme opatrnější, co se týče evropských investic. Výsledky hlasování o odchodu Velké Británie z EU tento náš postoj jen potvrzují. Na druhou stranu se v tuto chvíli domníváme, že Brexit bude mít dopad zejména na britskou ekonomiku a globální ekonomika jej výrazněji nepocítí.
Růst britské ekonomiky v důsledku Brexitu podle našich odhadů klesne v následujících čtyřech letech o 1 – 1,5 procentního bodu. To znamená, že růst této ekonomiky se přiblíží nule a centrální banka BoE se tak bude snažit o stimulaci snížením sazeb. Z globálního hlediska bude Brexitem nejvíce dotčena eurozóna a očekáváme, že ECB kvůli tomu přikročí k dalšímu monetárnímu uvolnění. Zvýšená nejistota se pak projeví snížením tempa růstu ekonomiky eurozóny o 0,2 – 0,3 procentního bodu.
Nečekáme, že by se Brexit nějak výrazněji projevil v americké ekonomice. Ovšem i přesto by kvůli němu mohlo dojít k pozdržení normalizace sazeb. Před hlasováním o Brexitu jsme očekávali, že v letošním roce proběhnou dvě zvýšení sazeb, nyní je ale pravděpodobné pouze jedno zvýšení. Situace je ale velmi proměnlivá a závisí na aktuálním vývoji na trzích a v ekonomice. Trhy jsou stále více přesvědčeny, že utahování americké monetární politiky bude velmi pomalé. Konkrétně se v současné době čeká, že do konce roku 2018 proběhne zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. To ovšem není pravděpodobné a podle našeho názoru by investoři měli sázet na rychlejší zvedání sazeb.
Jedním z velkých rizik je nyní možnost nastartování tržní spirály: Vyšší volatilita by přinášela vyšší nejistotu a ta by následně tlumila ekonomickou aktivitu. Dosavadní směr ale takový vývoj nenaznačuje. Trhy už v podstatě ve svých cenách odrážejí novou realitu, nejvíce se to projevilo na aktivech ve Velké Británii. Negativní tlak se ukázal i na akciích evropských bank. Mimo tyto oblasti však nedošlo k větším pohybům. Klíčovým indikátorem je nyní kurz amerického dolaru. Po zasedání zemí G20 v Šanghaji nepřišla už žádná překvapení z Číny, ale silnější dolar zvyšuje riziko dalších devalvací renminbi. Ty by výrazně zvýšily volatilitu na trzích a vývoj by byl podobný jako v srpnu roku 2015.
Ohrožuje Brexit dlouhodobou stabilitu EU? Je možné, že Brexit podpoří určitá populistická hnutí, ale podle nás by nemělo jít o výraznější změny. Tato rizika tu byla už předtím a je důležité nezapomínat, že mnohem větším rizikem by bylo vystoupení nějaké země z eurozóny. Domníváme se například, že kdyby Řecko vystoupilo v roce 2011 z eurozóny, mělo by to mnohem tvrdší dopad než Brexit. Dnes je pozitivní i to, že reakce ECB jsou mnohem čitelnější. Je ale důležité mít stále na paměti zmíněné riziko spojené s populismem, a to zejména ve spojitosti s většími členskými zeměmi.
Jak se Brexit projeví na britském bankovním sektoru? Zde musíme rozlišovat mezi mezinárodními bankami, které se zaměřují zejména na investiční bankovnictví, a bankami britskými. Ty se zaměřují hlavně na bankovnictví komerční a retailové. První skupiny se týkají určité problémy spojené s přesuny a pobytem zaměstnanců, ale makroekonomické dopady by měly být omezené. U druhé skupiny se ale situace liší a podle našeho názoru je propad cen akcií těchto bank namístě. Budou totiž čelit nižšímu růstu úvěrového portfolia i vyšším ztrátám ze špatných úvěrů. To se následně projeví na jejich ziskovosti. Na druhou stranu je britský bankovní sektor silný a nevidíme zde riziko bankovní krize, která by následovala krizi politickou.
Akcie evropských bank byly po Brexitu volatilní, ale vysokou volatilitou procházely i předtím. Zdá se, že investoři se zaměřují zejména na nejslabší body evropského bankovního systému. Týká se to zejména italských a portugalských bank s jejich špatnými úvěry a nedostatečnou výší kapitálu. Při existujících obavách z jejich solvence není divu, že tyto tituly trpí. U silnějších bank s vysokými dividendami už je těžší pochopit, proč by měly čelit prudkým poklesům ceny.
Podle našeho názoru se nyní kurz libry pohybuje na rozumných úrovních a nečekáme, že by měl nastat výraznější obrat k posílení. Obecná nejistota tomu zabrání, protože měnové trhy jsou obecně na politický vývoj nejcitlivější. Výnosy britských vládních dluhopisů se nyní nacházejí ve srovnání se stavem před referendem asi o 40 bazických bodů níže. Růst výnosů není pravděpodobný už kvůli očekávanému snížení sazeb centrální bankou. Nedomníváme se však, že by sazby měly klesnout do záporných hodnot.
Globální důsledky budou mít prezidentské volby v USA. Okolo názorů a postojů Donalda Trumpa existuje velká nejistota. Pokud by tyto volby vyhrál on, trhy by pravděpodobně reagovaly negativně. Hillary Clintonová je naopak mnohem transparentnější. Brexit pak i v této souvislosti ukazuje, že musíme věnovat pozornost riziku populismu, a to i v případě Spojených států.
Autory jsou Andrew Balls, Mike Amey, Philippe Bodereau.
Zdroj: Pimco