Evropští ministři financí zvažují aktivaci unijního nástroje proti hospodářskému nátlaku poté, co prezident USA Donald Trump oznámil nová cla namířená proti osmi evropským zemím kvůli sporu o Grónsko. EU tvrdí, že nechce přispívat k eskalaci, ale musí být připravena reagovat, pokud USA budou nadále stupňovat tlak, informuje Bloomberg.
„Nechceme situaci eskalovat, ale pokud v eskalaci budou pokračovat ostatní, bude nutná evropská odpověď,“ uvedla v úterý v Bruselu dánská ministryně pro hospodářské záležitosti Stephanie Loseová před jednáním se svými kolegy. „Momentálně nic nevylučujeme.“
Loseová také zdůraznila, že ačkoliv cla škodí jak americké, tak evropské ekonomice a měla by být v ideálním případě minimalizována, ministři budou jednat o možném použití nástroje EU i o dalších protiopatřeních, která by mohla být zavedena v případě potřeby.
Trump oznámil desetiprocentní clo na zboží z osmi evropských zemí s platností od 1. února. Na sociálních sítích následně pohrozil, že clo v červnu zvýší na 25 procent, pokud EU nepřistoupí na dohodu o prodeji Grónska.
„Je to smutné a naprosto absurdní — máme amerického prezidenta, který vydírá zbytek světa a snaží se získat kus území nebo si jej koupit prostřednictvím hrozeb,“ řekla švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová. Potvrdila také, že použití nástroje proti nátlaku je na stole.
„Tento nástroj máme z určitého důvodu. Je vždy připraven, ale měl by být použit pouze tehdy, když je to skutečně nutné. Doufám, že tentokrát k jeho použití nedojde,“ doplnila.
Ačkoliv EU tento obchodní nástroj dosud nikdy neaktivovala, byl primárně vytvořen jako odstrašující prostředek — a v krajním případě jako odpověď na cílené nátlakové kroky třetích zemí, které využívají obchodní opatření k ovlivňování politických rozhodnutí EU nebo jejích členských států.
Možná protiopatření EU mohou zahrnovat zavedení cel, nové daně pro technologické společnosti, omezení investic nebo přístupových práv na evropský trh. Mohlo by jít také o zákaz účasti určitých firem na veřejných zakázkách.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již formálně požádal o aktivaci tohoto nástroje, známého jako ACI, v reakci na Trumpovy nové cla a hrozby.
Smířlivější tón volí litevský ministr financí Kristupas Vaitiekunas. „Nejdříve by měla být využita méně tvrdá opatření, která jsou mírnější než samotný mechanismus proti nátlaku. Reakce musí být jednotná a je důležité, aby EU přednostně sáhla po jiných prostředcích, než aktivuje tento mechanismus," uvedl.