Pozornost celého světa se začala otáčet směrem k Rio de Janeiru, což přináší určitou úlevu od řady starostí, které letos globální ekonomiku sužují. Společnost na Západě je nespokojena kvůli vysoké příjmové nerovnosti a stagnujícímu životnímu standardu a to se projevuje růstem popularity nacionalistů a populistů. Klid ale nepanuje ani v rozvíjejících se zemích. V Číně je patrný opětovný růst autoritářství, to samé platí o Rusku a Turecku. V Brazílii probíhají pouliční nepokoje.
Olympijské hry mohou být únikem před popsanými starostmi a faktorem, který zlepšuje náladu ve společnosti. Na tuto náladu reagují i finanční trhy, které jsou citlivé na vlny lidských emocí. Nával optimismu je obvykle typický pro tržní vrcholy, nakupovat je naopak výhodné při vlnách deprese.
Rio je čtvrtým městem z rozvíjející se země, které pořádá olympiádu, před ním se konala i v Mexiku, Soulu a Pekingu. Brazílie vyhrála boj o pořádání her i díky dlouhému období ekonomického růstu. Jenže s olympiádou je to podobné jako s titulní stranou Sports Illustrated. Když se na ní objeví nějaký sportovec, je jasné, že dosáhl svého vrcholu. Pokud tak nějaké město pořádá olympijské hry, je evidentní, že optimismus už je „odražen v ceně“ a nyní přichází pokles a úpadek.
V případě Brazílie to vypadá, že tento mechanismus začal fungovat již ve chvíli, kdy země v roce 2009 boj o pořádání her vyhrála. Došlo k tomu v říjnu, tedy v podstatě ve stejnou dobu, kdy brazilský akciový trh procházel svým vrcholem. Během předchozích sedmi let převýšila jeho návratnost zisky indexu FTSE All-World o více než 300 %. Po roce 2009 se ale tato návratnost pohybuje 70 % pod návratností světových trhů. Příčinou je pokles cen komodit, ale i malá efektivita brazilské ekonomiky. Zloba, kterou lze v brazilské společnosti pozorovat, vede nyní ke katarzi, trh je na dně.
Jak je ale možné, že vztah mezi náladou ve společnosti a akciovým trhem funguje v Brazílii a ne ve Spojených státech? Tam je totiž také patrný extrémní pesimismus, strach a zloba, ale americké akcie se posouvají na nová historická maxima. Jak si může trh vést tak dobře v prostředí, kde nálada ve společnosti ukazuje spíše na tržní dno? Peter Atwater z konzultantské společnosti Financial Insyghts říká, že příčiny mohou být dvě. Je možné, že finanční svět se hermeticky uzavřel před světem reálným a ceny finančních aktiv žene nahoru politika centrálních bank. Bohatí pak dále bohatnou, ale zloba střední třídy roste.
Je ale také možné, že se opakuje období konce šedesátých let. Tehdy v USA panovaly velké nepokoje a bylo pravděpodobné, že prezidentské volby vyhraje politický veterán, kterému důvěřovalo jen velmi málo lidí (tehdy to byl Richard Nixon, dnes jím je Hillary Clintonová). Spotřebitelská důvěra tehdy dosáhla svého vrcholu v roce 1966 a pak začal její dlouhodobý pokles. Trh také dosáhl vrcholu v roce 1966, před prudkým propadem ale ještě dvakrát vystoupal na nová maxima. Pokud by se měl takový vývoj opakovat i dnes, nebylo by to právě potěšující. Nejlepší tak bude zlepšit si náladu sledováním olympiády.
Autorem je John Authers.
Zdroj: FT