Obrat trhů po prvotním šoku z vítězství Donalda Trumpa je založen hodně na jeho plánech fiskální expanze a investic do infrastruktury. Že na nový stimul trhy slyší, je jasné, ale pochybností je dost. Zde je pár poznámek:
* Původní Trumpův program na podporu ekonomiky byl prakticky jenom o nižších daních a protekcionismu. O výdaje na infrastrukturu původně nešlo, ale přibyly později. Spíše než jako součást nějaké koncepce to vypadalo jako momentální nápad, jak na svou stranu strhnout výsledek debaty: „Dám aspoň dvakrát tolik, co ona.“
* CRFB (Committee for a Responsible Federal Budget) odhaduje dopad Trumpových návrhů na rozpočet na 4,6 bilionu USD. To je obrovské číslo - přes 25 % HDP. I když ho rozložíme do plánovaných deseti let, je stále hodně velké. Navíc, toto číslo nezahrnuje žádné výdaje na infrastrukturu. Pokud by Donald Trump chtěl přihodit aspoň takové výdaje jako plánovala jeho soupeřka Clintonová (mluvil dokonce o dvojnásobku), dostáváme se nad 6 bilionů, tedy třetinu HDP. Kam se hrabe Barack Obama, který se s programem pokrizové obnovy země vešel s rezervou do jednoho bilionu...
* Zvětšení veřejného dluhu USA by bylo masivní. Dluh v současnosti činí přes 14 bil. USD (skoro 77 % HDP). Přičtení dodatečných výdajů plánovaných novým prezidentem by za deset let dluh k HDP zvedlo na 105 %, tedy o třetinu (odhad CRFB).
* Leckoho napadne, že masivní navyšování dluhu zrovna nepatří mezi zásady konzervativců. V roce 2011 si na Obamově vládě republikáni vynutili úsporný plán výměnou za navýšení dluhového stropu, v roce 2013 další, přičemž vláda musela při handrkování kongresmanů na čas omezit některé běžné výdaje. Jasně, že šlo o boj s politickým protivníkem a proti Obamacare, ale že by po změně v Bílém domě šly zásady rázem stranou? Možná, ale dluh se zařadí mezi témata názorově štěpící stranu a Trump bude mít problém se schvalováním rozpočtových plánů i přes republikánskou většinu v Kongresu.
* Co na to Fed? Nyní si logicky nechává čas na rozmyšlenou, jak vlastně zareaguje, když žádné konkrétní plány ještě nejsou na stole. Pokud by však před námi opravdu byla masivní fiskální stimulace, Fed by velmi pravděpodobně na druhé straně ekonomiku chladil rychlejším růstem sazeb. Pro dluhopisy z toho plyne jednoznačně negativní kombinace vyšší nabídky, vyšších sazeb a vyšší inflace, kterou Fed plánuje nechat lehce přestřelit nad cíl. U akcií jsou tu protichůdné efekty: Silnější ekonomika je dobrá pro zisky, utaženější měnová politika negativní pro valuace.
* Přidejme ještě jeden bod, přestože zrovna ten trhy moc nezajímá. Totiž, zda vůbec americká ekonomika masivní fiskální stimul potřebuje. Při trendovém růstu kolem potenciálu a plné zaměstnanosti asi nijak urgentně... Navíc v takové fázi je efektivita fiskálního stimulu relativně malá. Velké výdaje by si vláda klidně mohla schovat na příští recesi, která dost možná zastihne ekonomiku ve fázi, kdy měnová politika ještě nebude mít mnoho munice.