Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí oznámila kroky, kterými chce získat na svou stranu byznys, jenž se obává, že se ho negativně dotkne brexit. Na konferenci Konfederace britského průmyslu premiérka uvedla, že do roku 2020 chce, aby vláda podporovala výzkum a vývoj technologií ročně až 2 miliardami liber.
Zároveň se chystá do konce tohoto roku představit návrh na britskou „průmyslovou strategii“ a zvážit nové daňové pobídky. „Věříme ve volné trhy… kapitalismus… a byznys,“ uvedla na konferenci Mayová.
Britská korporátní daň je v současnosti na 20 procentech a má se do roku 2020 snížit na 17 procent. I když mluvčí premiérky dnes uvedla, že zprávy o údajném dalším snižováním této daně jsou čistými spekulacemi, zdroje pravicových deníků Times a Telegraph uvádějí, že k takovému snížení reálně může dojít.
Ostatně už předbrexitový ministr financí George Osborne, který musel po referendu jako blízký spojenec tehdejšího premiéra Davida Camerona tento post opustit, přemýšlel o snížení této daně až na 15 procent. Tak nízkou daň chce mimochodem podle svých předvolebních slibů vidět v USA i nově zvolený americký prezident Donald Trump.
Reakce na plány
Labouristický náměstek londýnského primátora Rajesh Agrawal podle deníku Wall Street Journal uvedl, že daňové úlevy podle něj nemusí byznysmenům v Londýně stačit. Stojí prý hlavně o volný přístup na evropský trh a o otevřenou imigrační politiku, se kterou chce vláda Mayové skoncovat.
Spekulace o daňových pobídkách zaznamenali politici v Německu, nejsilnější ekonomice Evropské unie. Hned se k nim vyjádřil ministr financí Wolfgang Schäuble, který podle agentury Reuters Británii varoval před masivními daňovými úlevami a dodal, že dokud je Británie v EU, musí se řídit evropskou legislativou. Ostrovní království se podle něj zavázalo neuchylovat se k „daňovému dumpingu“.
Podle levicového listu Guardian Mayovou k ambiciózním úlevám a dotacím vedla hlavně roztržka s britskými byznysmeny. Šéfka Konfederace britského průmyslu Carolyn Fairbairnová totiž před nedávnem otevřeně vyjádřila znepokojení nad tím, že vláda Mayová může dopustit tzv. „tvrdý brexit“, který by kromě politických vztahů zpřetrhal i obchodní vztahy s Evropou.