Aktualizováno Ruku v ruce se slabším průmyslem jdou i výsledky zahraničního obchodu, který tentokrát skončil přebytkem ve výši 15,5 mld. korun. Jde totiž o meziroční zlepšení jen o 300 mil. korun. Nicméně mnohem podstatnější je další propad exportu v řadě, a to dokonce o necelých pět procent.
Meziročně se vývoz z ČR snížil o více než 15 mld. korun a největší měrou se na něm podílel doposud nejúspěšnější obchodní artikl – osobní vozidla. Takže podobně jako v případě výsledků průmyslu je třeba začít uvažovat, zda jde o přechodný jev, za nímž stojí třeba výkyvy v čase způsobené třeba předzásobením v předchozích měsících, nebo zda jde o první známky útlumu na evropském automobilovém trhu, tak jak naznačily třeba první odhady prodejů osobních aut v EU právě za říjen. Nelze totiž pominout, že trh s auty v EU je skutečně na historických maximech a prostor pro jeho další růst se přece jen každým měsícem omezuje. Pro úplnost je třeba dodat, že slabší byl tentokrát i vývoz dalších úspěšných artiklů, jako jsou kovodělné výrobky, elektronika a elektrická zařízení.
Propad dovozu do ČR byl i tentokrát rychlejší než útlum exportu. Důvodem je především provázanost exportu s importem, respektive importní náročnost českého exportu. S nižším vývozem je třeba dovážet méně surovin, komponent a dalších materiálů pro výrobu. Hodnotu importu o něco málo srazil i levnější dovoz ropy a zemního plynu.
Výsledky zahraničního obchodu nejsou v kontextu čísel z průmyslu až takovým překvapením. S ohledem na rostoucí poptávku a velmi silné ukazatele důvěry a očekávání u našeho hlavního obchodního partnera – německé ekonomiky – považujeme útlum zahraničního obchodu za dočasný. Na druhé straně však nepočítáme s nijak silným oživením vývozu, a tak na rozdíl od loňska či letošního roku bude muset česká ekonomika z pohledu svého růstu více spoléhat na domácí spotřebu a investice. A malá útěcha na závěr: Dosažení nového historického přebytku za celý letošní rok – ve výši 180 mld. korun nejspíše nic nezabrání.
