Zdá se, že země, které těží velké množství ropy, dosáhly významného úspěchu. Cena ropy Brent se totiž od konce září zvýšila o více než 20 % a na nabídkové straně trhu se přitom nic významného nezměnilo.
V listopadu se OPEC a další země (zejména Rusko) dohodly, že poprvé za posledních osm let sníží produkci ropy. Tyto závazky se zatím dodržují, ovšem změny jsou v absolutním měřítku velmi malé, což ukazují lednová čísla zveřejněná Mezinárodní energetickou agenturou IEA:
Hovoří se sice o velkém propadu v těžbě, ale IEA říká, že globální nabídka klesla jen o 1,5 milionu barelů za den a OPEC říká, že pokles dosáhl 1,29 milionu barelů za den. To by znamenalo pokles nižší než 1 %. A podle projekcí OPEC pro první čtvrtletí tohoto roku se dá stále očekávat, že nabídka bude i nadále převyšovat poptávku. Zásoby ropy ve vyspělých zemích sice v lednu klesly, ale stále převyšují dlouhodobý průměr. Snížení těžby tedy výrazně nezměnilo reálnou situaci na trzích, ovšem hovory o tomto omezení ropným producentům pomohly velmi výrazně.
Saúdská Arábie přikročila v lednu k poměrně znatelnému snížení těžby a její produkce klesla meziměsíčně o 5 %. Cena ropy ale od září vzrostla o 21 %. To znamená, že kdyby Saúdská Arábie nepoužívala hedging a prodávala za aktuální tržní ceny, vydělala by v lednu o 50 milionů dolarů denně více než v srpnu. Ještě větší radost mají v Rusku. Zde totiž mezi srpnem a listopadem došlo asi k 4% nárůstu produkce. Pak Rusové slíbili snížení těžby přibližně o 300 000 barelů za den, ale snížili ji pouze o 30 000 barelů za den. Rusko tak nyní stále těží více ropy než v srpnu, ale cena je vyšší. To vše díky informacím o „dosud nevídané“ dohodě a spolupráci Ruska a zemí OPEC. Taková spolupráce ale v praxi v podstatě neexistuje.
Veškerý povyk kolem snižování těžby pomáhá zemím těžícím ropu v oblasti vládních rozpočtů. Současná cena ropy se stále nalézá pod úrovní, při které se rozpočty Ruska a Saúdské Arábie dostávají do vyrovnané bilance bez toho, aby tyto země musely oslabovat kurz své měny. Obě země jsou ale schopny zvyšovat své dluhy a Rusko navíc původně počítalo s nižšími cenami ropy. Země jako Írán a Irák už jsou při současných cenách schopny dosahovat vyrovnaných rozpočtů.
Následující obrázek ukazuje, s jakými cenami ropy rozpočty jednotlivých zemí počítaly a jaké jsou „break – even“ ceny, tedy ceny, při kterých vláda dosahuje vyrovnaného rozpočtu:
Rusko a Saúdská Arábie by samozřejmě vítaly další růst cen ropy, ale s ohledem na reálnou situaci na trhu není pravděpodobné, že by z veškerého povyku kolem dohody o snížení těžby dokázaly získat ještě něco víc. Tyto dvě země by měly být vděčny, že američtí těžaři zatím přikročili jen k mírnému zvýšení těžby. Americká těžba dosáhla rekordního objemu v polovině roku 2015 a Saúdská Arábie a Rusko na to reagovaly zvýšením své těžby, což vedlo k propadu cen ropy na světových trzích. Následně se řada amerických těžebních firem dostala do bankrotu. Nyní se dá čekat, že kouzlo nové dohody o snížení těžby se postupně vytratí a do centra pozornosti trhů se dostanou zprávy o zvýšené těžbě v USA. Ceny pak klesnou a Rusko bude donuceno zvýšit vlastní těžbu, aby dosáhlo svého rozpočtového cíle. Celý ropný cyklus se tak bude opakovat.
Nakonec začne na celé odvětví doléhat nedostatek investičních příležitostí, který vyvolala cenová krize z let 2014–2016. Velcí hráči tak nakonec nebudou schopni zvyšovat objem těžby, kdykoliv se jim zlíbí. Nyní jsou objevy nových ložisek na šedesátiletém minimu a zároveň není pravděpodobné, že by nové zdroje energie dokázaly včas nahradit ropu a zemní plyn. Tedy dříve, než se nedostatek nových nalezišť stane skutečným problémem. Do té doby se ale budou na trhu dál hrát hry s omezením těžby a následně s jejím zvyšováním.
Autor: Leonid Bershidsky
(Zdroj: Bloomberg)