Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nákladová výhoda Číny a spol. je pryč, vstupujeme do nové éry

Nákladová výhoda Číny a spol. je pryč, vstupujeme do nové éry

05.05.2017 18:12

Z Asie a některých dalších vyspělých ekonomik se během posledních několika desetiletí stala dílna světa. Začalo to Japonskem, pak se centrum přesunu výroby všeho od triček až po hračky přesunulo zejména do Číny. Tamní levná práce dovedla řadu produktů vyrobit levněji, někdy se to dokonce podařilo bez znatelného úpadku kvality a globální spotřebitel svými peněženkami hlasoval o svých preferencích celkem jasně. Západ ale okusil i druhou stranu tohoto tektonického posunu – tlak na mzdy, vyvolaný právě konkurencí ze strany rozvíjejících se ekonomik (EM).

Ve svém minulém příspěvku jsem poukazoval na to, že vysoká ziskovost korporátního v USA a řadě dalších zemí je mimořádně vysoko a jednou z příčin může být právě výše uvedený mechanismus. Ten dává firmám na Západě vyšší vyjednávací sílu a ony jsou schopny tlumit růst domácích mezd a zvyšovat své marže. Nakolik je tento jev zdravý pro celou ekonomiku (a v konečném důsledku i pro firmy) je dosti otevřená otázka, podle mne platí, že extrémy nejsou dobré ani zde. Podívejme se dnes ale na to, jak dlouho ještě mohou EM fungovat jako dílna světa a svou levnou prací tlačit dolů i mzdy (respektive jejich podíl na celkových příjmech) na Západě.

Je to o mzdách a produktivitě

Klíčovým konceptem jsou u zde takzvané jednotkové náklady práce (ULC). Ty ukazují, kolik produktu se v ekonomice při daných mzdách vyrobí. Závisí tedy jednak na výši mezd, ale také na produktivitě práce – mzdy mohou být například na dvou místech stejné, ale pokud je na prvním z nich mnohem vyšší produktivita, produkt je tam znatelně vyšší a ULC nižší. V prvních dvou grafech je vyznačen vývoj průměrných nominálních mezd na vybraných EM (první graf) a vybraných vyspělých ekonomikách (DM):

Soustružník

Jednotky grafů jsou v tisících dolarů a je zřejmé, že na Západě si stále užívají násobně vyšších mezd než na EM. Nejlepší EM region je v tomto smyslu střední a východní Evropa (CEEC, asi 11 000 dolarů ročně), nejhorším DM je Itálie s asi 30 000 dolary ročně. Z tohoto pohledu by tak EM byly stále značně konkurenceschopné, dal by se očekávat pokračující přesun výroby tímto směrem, tlak na mzdy na DM a pokračující vysoká ziskovost západních firem. Jenže jak asi čtenář čeká, pohled na produktivitu celý obrázek značně mění. Ukazují jí další dva grafy a z nich je zřejmé, že produktivita na EM je skutečně násobně nižší, než na DM. Například nejlepší EM Turecko má per capita produktivitu na úrovni 40 000 dolarů a nejhorší DM Španělsko (a UK) mají produktivitu asi dvojnásobnou:

Soustružník

Kolegové z Natixis, kteří se s námi o grafy štědře dělí, dali samozřejmě výše uvedené dohromady a výsledek je prezentován v posledních dvou grafech. Ty ukazují vývoj ULC a je z nich (a z výše uvedeného) zřejmé zejména následující: Prudký růst mezd v Číně naprosto předhonil růst produktivity a nákladová konkurenceschopnost této země se tím značně zhoršila. Její ULC se nyní dokonce nachází na stejné úrovni, jako ve Spojených státech a také znatelně nad jinými EM i DM. Výjimkou je pouze Indie, která je z tohoto pohledu naprosto nekonkurenceschopná. Příčinou nejsou vysoké mzdy (ty jsou z absolutního hlediska naopak dosti nízko), ale naprosto mizerná produktivita (přesněji řečeno, mzdy jsou vysoko relativně k produktivitě):

Soustružník

Podle grafů jsou na tom celkem špatně i Spojené státy – jejich ULC na rozdíl od jiných DM soustavně rostou, zatímco u jiných DM nastal někdy v letech 2011, 2012 obrat směrem dolů. Region střední a východní Evropy, kam patříme i my, je na tom z pohledu nákladové konkurenceschopnost stále poměrně dobře. Příčinou je naše relativně dobrá produktivita (pozor, jde o produktivitu makroekonomickou – ovlivněnou i cenovou politikou firem, ne o produktivitu vnitropodnikovou - objemovou).

Po dvaceti letech se mění nákladové karty

Vedle nákladové konkurenceschopnost existuje samozřejmě konkurenceschopnost kvalitativní a ta dokáže kartami značně zamíchat. Patrné je to zřejmě nejvíce na Německu, které svou nákladovou konkurenceschopností nijak nevyniká (ale také nezaostává). Nicméně „Made in Germany“ je stále značkou, která prodává a Němci si tak mohou i nadále užívat velkých obchodních přebytků (tj., dokážou si importovat poptávku a tudíž i pracovní místa ze zahraničí).

Nákladová konkurence tedy není jediným ukazatelem celkové schopnosti uspět na globálních trzích, ale významnou roli má. Výše uvedené pak jednoduše řečeno znamená, že na nabídkové straně světové ekonomiky se pomalu ale jistě přesouváme do nových vod. V nich už jsou na tom nákladově DM a EM hodně podobně. Postupně by se to mohlo projevovat na mzdách na EM i DM, na ziscích obchodovaných firem, toku světových investic a třeba i na zboží, které každý den kupujeme v obchodech.


Čtěte více:

Růstová akcie s krutou minulostí a optimistickou budoucností
05.04.2017 17:01
Společnosti Paycom a Supernus patří mezi nejnabušenější růstové akcie ...
Pozor na „defenzivní“ telekomunikační společnosti
07.04.2017 6:45
Telekomunikační akcie jsou obecně považovány za defenzivní tituly. Jej...
Na trh míří obrovské objemy „steroidních“ peněz, riziko korekce roste
07.04.2017 19:13
Je to už pár let, co jsem tu na základě jedné zajímavé studie porovnáv...
Proč bojujeme v dávno skončených ekonomických válkách a mzdy moc nerostou?
10.04.2017 18:02
Ve vyspělých zemí jasně převládá názor, že největší ekonomickou pohrom...
Dojné krávy Apple a Samsung drží pozice, blíží se ale obrat celého trhu
11.04.2017 18:36
Apple a Samsung mají na trhu chytrých mobilních telefonů stále hodně s...
Akcie s 1000 procenty zisku a stále zajímavým příběhem
12.04.2017 14:38
Mezi společnostmi s větší kapitalizací vyniká svou akciovou návratnost...
Bude těžba černého zlata i dál černou noční můrou?
13.04.2017 18:54
Sny o renesanci uhlí značně oživil nový americký prezident během své v...
Jak skončí shakespearovský příběh Tesly a Daimleru?
18.04.2017 18:54
Akcie společnosti Tesla dělají jejich držitelům od konce minulého roku...

Váš názor
  •  
    18.05.2017 12:35

    Domnívám se, že Čína si bude napříště kupovat ještě více montoven a výroben ve Spoj. státech a v západní Evropě. Sníží se jí tak cena za dopravu a cla. Ovšem vzhledem k potenciálu vlastního území, jež se stále ještě může obrovsky rozvíjet nejen novou infrastrukturou, může snížený vývoz být kompenzován domácími prodeji - s adekvátně sníženými distribučními náklady. Je třeba si uvědomit, že velká města ve středozemí i na západě ČLR se mohutně rozvíjejí a že množství venkovanů, kteří se vydávali od devadesátých let hromadně do velkých měst na východě, se už řadu posledních let vrací do svých domovských venkovských obcí (i kvůli snižování výroby na vývoz) a přináší si s sebou zkušenosti, vyspělou techniku i inspiraci pro své sousedy, kteří si čile objednávají technické novinky přes Alibabu a pod. Jinak nejen robotizací uvolnění pracovníci se určitě zapojí i do služeb, jež zatím na rozdíl od Spoj. států tvoří jen malou část HDP. Tedy i zde tkví obrovský potenciál rozvoje a počtu spokojených občanů...
    Kalka.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m