Telekomunikační akcie jsou obecně považovány za defenzivní tituly. Jejich podnikání je totiž relativně málo cyklické a ekonomický útlum se do něj nepromítá tolik, jako třeba do výroby a prodeje automobilů. Investoři se tak k těmto akciím obrací zejména v dobách horších a věří, že jim poskytnou jakýsi bezpečný přístav.
Ač se logika výše uvedeného zdá být těžko napadnutelná, není tomu tak. Můžeme například hovořit o tom, jaký smysl má nakupovat defenzivní sektor a akcie ve chvíli, kdy se k němu uchýlila již velká část trhu a jeho valuace již dávno nejsou na úrovních, které by zajistili nějakou přijatelnou návratnost. Podobně můžeme probírat, zda je dostatečně atraktivní to, že některé defenzivní sektory a akcie si během útlumu vedou ve srovnání se zbytkem trhu velmi dobře, ale stále generují ztráty. Pro skutečnou defenzivu se v takovém případě musíme obrátit k hotovosti, někdy k dluhopisům.
Po tomto úvodu bych se rád zaměřil na konkrétnější téma, kterým je finanční síla amerických telekomunikačních společností. Věnovala se mu nedávno Lisa Abramowicz na Bloomberg Gadfly. Trefně poukazuje na to, že ještě před nedávnem trpěli investoři, kteří drželi dluhopisy energetických firem, nyní se nemilost trhu přesouvá k držitelům obligací některých retailových společností. A další na řadě by podle ní mohly být právě telekomy a zejména a .
Tyto dvě společnosti od roku 2011 v podstatě zdvojnásobily výši svého dlouhodobého dluhu. Pohybují se přitom v prostředí intenzivní konkurence a boje o zákazníka, který nutí , , Sprint i T-Mobile ke snižování cen a následně tlačí na jejich marže. Investors Service kvůli tomu nedávno snížila rating sektoru z neutrálního na negativní. K těmto pro sektor specifickým faktorům přidejme pravděpodobný cyklus zvedání sazeb a tudíž vyšších finančních nákladů u zadlužených společností. Abramowicz tvrdí, že zranitelná je hlavně a to kvůli plánované akvizici Time . Pak by totiž dluhy vzrostly o dalších 40 miliard dolarů (35 %) bez odpovídajícího zvýšení zisků.
Je výše uvedené relevantní pro akciové investory? Pokud by problémy nabraly na razanci, pak určitě. Právě v případě telekomů, které jsou obecně považovány za bezpečný přístav, by šlo o nemilé vystřízlivění. Jak ukazuje následující graf, návratnost Verizonu a není nijak zářná a i u výkonnější se pohybuje pod návratností trhu a návratností požadovanou:
Zdroj: Financial Times
Pohled na konkrétní čísla ukazuje, že v roce minulém firma generovala téměř 20 miliard dolarů volného toku hotovosti (provozní cash flow mínus investice do provozu). Na dividendách vyplatila asi 11 miliard dolarů a odkupy téměř neprovádí. Oproti tomu generoval na volném cash flow asi 5 miliard dolarů, ale na dividendách vyplatit téměř dvojnásobek. U první společnosti tedy z tohoto pohledu „rezervy jsou“, ovšem u druhé je spíše zaděláno na negativní dividendové překvapení. U obou společností analytici očekávají, že v letech 2017 a 2018 budou tržby zhruba stagnovat na úrovni roku 2016.