Slovensko je v mnoha ohledech ukázkovým příkladem integrace východní Evropy do EU. Stávka zaměstnanců v Bratislavě ale dobře ukazuje, že Evropská unie je nyní ve své východní části značně rozdělena. Země v tomto regionu mají totiž často pocit, že se z nich staly kolonie západní Evropy. Vzniklé tenze představují pro EU možná větší hrozbu než brexit, soudí Bloomberg.
Slovensko na rozdíl od svých sousedů přijalo euro a jeho ekonomika následně netrpěla tolik, jak mnozí předpokládali. Jeho produkt rostl mezi roky 2010–2016 průměrným ročním tempem 2,9 %. Z velké části se jedná o odraz slovenské specializace na automobilový průmysl. V roce 2005 se tam vyrábělo 200 000 automobilů ročně, během posledních dvou let už byla překročena hranice jednoho milionu vozů. Podle OECD tvoří tento sektor 40 % průmyslové výroby na Slovensku a třetinu exportů této země. Jeho podíl na přidané hodnotě ale dosahuje pouze 4 %.
Většina výrobních center je soustředěna na západě Slovenska, kde se nezaměstnanost drží pod 5 %. Zaměstnanci tak cítí, že jejich vyjednávací síla je vysoká a porovnávají se s těmi, kteří na podobných pozicích pracují v západní Evropě či v rozvinutější části bývalého sovětského bloku. A mají pocit, že jejich zaměstnavatelé s nimi nejednají férově. Šéf odborů v bratislavské továrně Zoroslav Smolinsky na svém blogu nedávno napsal, že na slovenské poměry si zaměstnanci továrny vydělávají slušné peníze, ovšem nepovažuje za férové, že jejich mzdy nelze srovnávat se mzdami v továrně ve Wolfsburgu. Tam se totiž pohybují na 2,5 násobku (už se ale moc nemluví o tom, že i životní náklady jsou v Německu vyšší).
VW na Slovensku vyrábí relativně levné vozy Up!, ale také luxusní Cayenne a Bentley Bentayaga. Právě ty táhnou marže společnosti nahoru a právě jejich výroba se kvůli stávce zastavila. A nešlo o nějakou obyčejnou stávku. Podporoval ji populistický premiér Robert Fico. Ten k ní mimo jiné řekl, že „naši přátelé ze Západu“ nás nechápou, když se ptáme, proč má zaměstnanec z vysoce produktivní továrny z Bratislavy poloviční či dokonce třetinovou mzdu ve srovnání s méně produktivní továrnou 200 kilometrů na západ.
Podobný pohled není ve východní Evropě ojedinělý. Lidé tu mají pocit, že jejich západní sousedé je zneužívají. Například mezinárodní obchodní řetězce podle nich prodávají méně kvalitní potraviny než na Západě a EU pomáhá velkým korporacím více než chudým zemím Evropské unie. Co se týče příjmů, dotáhly se země východní Evropy jen mírně na Španělsko, konvergence k německým příjmům ale neexistuje. Vývoj průměrných ročních mezd v dolarech roku 2016 porovnává následující graf:
Východní Evropa riskuje, že své požadavky přežene. Pokud se zaměstnanci v Bratislavě budou dožadovat stejných mezd jako v Německu, nemá pro automobilku smysl přesouvat výrobu na Slovensko. A velká část růstu životního standardu v tomto regionu byla umožněna právě díky velkým korporacím, které nyní země, jako je Slovensko, kritizují. Opatrná musí být ale i Evropa západní. Bylo by nemoudré dávat populistům na Východě ještě více důvodů pro rebelii. Jejich podpora totiž nespadne tak rychle, jako tomu je nyní v západní Evropě. A bude tomu tak do doby, dokud nepřijde skutečná konvergence a východní Evropa neztratí svůj koloniální komplex.