Aktualizováno Česká ekonomika roste poměrně robustně na svoje možnosti a je nad takzvaným potenciálem. Do jisté míry se přehřívá, řekl dnes guvernér České národní banky (ČNB) na jednání kulatého stolu s podnikateli v Liberci Jiří Rusnok. Důsledkem je podle něj nerovnováha na některých trzích, nejviditelnější je to na trhu práce. Údaje o českém trhu práce jsou neuvěřitelné, v hospodářství to působí obrovské problémy, lidi nejsou a už není kde brát, je to i důsledek demografického vývoje, uvedl guvernér ČNB. Zlepšení situace podle něj nelze očekávat.
"Je to podle mého soudu výsledek konjunkturální situace, která je mimořádně příznivá. Jsme na vrcholu hospodářského cyklu. Rosteme nad potenciál, který odhadujeme pro českou ekonomiku někde tak do tří procent. Loni jsme rostli o 4,5 procenta, letos pravděpodobně porosteme někde kolem 3,5 procenta, možná i mírně více. Příští rok zatím odhadujeme stále nad třemi procenty, byť asi o něco méně," poznamenal Rusnok.
V únoru nezaměstnanost v Česku klesla na 3,7 procenta z lednových 3,9 procenta. Míra nezaměstnanosti tak dosáhla na dosud nejnižší únorovou hodnotu, shodli se analytici. Podle nich bude nezaměstnanost i dál klesat a ekonomika se letos dostane do situace, kdy počet volných pracovních míst bude převyšovat počet uchazečů o práci.
Rusnok řekl, že i v dalších letech lze očekávat růst ekonomiky, alespoň tomu nasvědčují informace z výroby. Tomáš Zapadlo ze společnosti Grupo Antolin Bohemia dnes v Liberci konstatoval, že firma má zajištěné zakázky a předpokládá další růst produkce zhruba o deset procent. "Problém je ale s pracovní silou, my jsme nikdy nebyli příznivci zaměstnávání zahraničních pracovníků," poznamenal. Teď ale výroba bez nich není možná. Grupo Antolin už nezaměstnává jen Poláky a Slováky, ale obrací se i dál na východ na Ukrajinu. "Za poslední tři měsíce jsme nepřijali jediného pracovníka, nejsou," řekl Zapadlo.
Česku podle Rusnoka stejně jako většině Evropy klesá potenciál práceschopného obyvatelstva z demografických důvodů. "Je to do jisté míry kompenzováno narůstajícím důchodovým věkem, to ale samo o sobě nestačí," poznamenal guvernér ČNB. Na trh práce se v souvislosti s nedostatkem pracovních sil dostávají i lidi, kteří na něm nikdy nebyli. Přesto to nestačí a roste tlak na dovoz pracovníků, šancí jsou podle něj i investice do automatizace a robotizace výroby. I když podle některých odhadů mohou stroje nahradit jen kolem deseti procent lidí.
Nedostatek zaměstnanců tlačí nahoru mzdy. Současné tempo růstu mezd na úrovni dvouciferných čísel není ale podle Rusnoka dlouhodobě udržitelné. "Byť by se část toho rostoucího nákladu dařilo krýt rostoucí produktivitou práce, což se zatím daří, má to ale samozřejmě svoje limity," poznamenal guvernér ČNB. Tlak na zvyšování mezd podle Zapadla zvyšuje náklady i na agenturní pracovníky, kteří byli dříve levnější. "Často jsou dokonce dražší než naši lidé, a proto i my pak musíme zvyšovat mzdy," dodal.
Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala hranici 30.000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun. To je o 2337 korun meziročně víc. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Růst mezd je tak nejrychlejší od roku 2008, podle analytiků je dán právě napjatou situací na trhu práce, firmy se přetahují o pracovníky, kterých je nedostatek.