Na poli obchodních válek stále přituhuje. Šestého července USA uvalily 25% clo na výrobky v hodnotě 34 miliard dolarů dovážených z Číny. Ta reagovala stejnou mincí, přičemž se k ní připojilo i Rusko. Ačkoliv je objem postiženého zahraničního obchodu prozatím malý, ve hře může být daleko více. I proto již dnes analytici řeší mikroekonomické dopady cel na jednotlivá odvětví, resp. na konkrétní firmy, ale také se preventivně ptají, jak obchodní válka postihne celé ekonomiky.
Aniž bychom zabíhali do detailů, tak je třeba si hned na počátku říci dva základní axiomy, na nichž by se měla shodnout většina makroekonomů tzv. hlavního proudu. Tím prvním je elementární poznatek, že zahraniční obchod není "hra s nulovým součtem", takže pokud se někdo snaží stavět bariéry globálnímu obchodu, tak výsledkem bude jedině to, že celkový užitek všech zainteresovaných (USA, Číny, EU - v podstatě celé zeměkoule) klesne. Dalším - zejména pak pro nás jakožto malou otevřenou ekonomiku - je nepříjemným poznatkem, že velmi malé země, jež jsou prostými "příjemci stavu globálního obchodu", budou vždy na zavedení prohibitivních cel tratit.
K podstatně méně průzračným závěrům můžeme ovšem dojít pokud se budeme teoreticky zabývat makroekonomickou situací, kdy velká země typu USA zavede jednostranně cla vůči zbytku světa, přičemž ten nebude oplácet stejnou mincí. Americká ekonomika je totiž z globálního hlediska nepřehlédnutelná a tak by se dalo očekávat, že (jednostranné) uvalení dovozních cel ovlivní globálně poptávané množství a především světové ceny postižených produktů a služeb. Výsledkem by pak teoreticky mohl být přesun části přínosů plynoucích z globálního obchodu od "zbytku světa" (z Číny a EU) do Spojených států. Šlo by v podstatě o jakési vylepšení zahraničně-obchodních směnných relací americké ekonomiky, které by mohlo teoreticky vést k nižšímu schodku obchodní bilance USA a vlastně i fundamentálně silnějšímu dolaru.
Celá věc má háček a jen trochu hloubavější čtenář již jistě tuší jaký. Politická praxe posledních dní nám totiž jasně ukazuje, že političtí činitelé v Bruselu, Pekingu či Otawě nebudou sedět se založenýma rukama a čekat jak se u nich doma projeví nová cla uvalená Donaldem Trumpem. Na USA mají směřovat přesně mířená odvetná (proti)opatření, která americká ekonomika ve střednědobém horizontu nutně pocítí. V momentě rozpoutání takto plnokrevné obchodní války, kdy lítají nová cla na všech stranách, pak mohou Američané v klidu zapomenout na to, že mohou na vyšších clech jednostranně “vydělat”. Naopak, přehřívající se americká ekonomika bude muset do těch odvětví, kde poklesnou dovozy, re-alokovat zdroje, což ještě více utáhne trh práce. Inflace přitom vystrčí růžky ještě výše, což pochopitelně zabolí peněženky amerických domácností.
TRHY
CZK a dluhopisy
Zatímco si Češi užívali prodlouženého víkendu, koruna nezahálela a v průběhu svátečních dní se jí podařilo korigovat předešlé ztráty. Nenaplnil se tak scénář, kdy by nižší likvidita poslala korunu vůči euru dále na sever. Naopak, česká měna se vcelku přesvědčivě vrátila zpět pod 26,00 EUR/CZK, když se svezla na vlně posilování ostatních středoevropských měn - polského zlotého a maďarského forintu - které těžily z lehkého ústupu nervozity na globálních trzích.
Ten však může mít jepičí život, především s ohledem na další kolo obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou z konce minulého týdne. Další vyostření situace totiž může dostat rozvíjející se trhy - včetně koruny - opět pod tlak v důsledku globálně vyšší averze k riziku. Co by pak naopak v tomto týdnu mohlo koruně vnést vítr do plachet, jsou nová data. Již dnes přijde na řadu průmysl, zajímavější nicméně bude až středa, kdy trh očekává nezaměstnanost a zejména inflaci. Náš odhad naznačuje její meziroční zrychlení až na 2,5 %, což by mohlo české měně dodat impuls k silnějším úrovním.
Zahraniční forex
Americký dolar nedokázal nic vytěžit z dalšího dobrého reportu z trhu práce, neboť dolarové úrokové sazby se po zveřejnění dat v pátek odpoledne prakticky nezměnily. Tento týden může ustoupit mediálně vděčné téma obchodní války do pozadí, což může nechat vyniknout makro-datům. Těch však nebude tolik - mezi ty hlavní počítejme především americká inflační data.
Ropa
Ropa Brent neprožila nikterak hvězdný týden, když se její cena propadla o 3 procenta a zakotvila na úrovni 77 USD/barel. Nepříjemným překvapením byly tentokrát pro ropné býky zásoby, které překvapivě vzrostly (+1,3 mil. barelů). Navíc, Saúdská Arábie potvrdila červnové zvýšení těžby o 500 tis. barelů denně (celkem na 10,5 mil. barelů denně) a poprvé za tři týdny se zvýšila i aktivita amerických těžařů. Ti přidali celkem šest aktivních vrtných souprav (celkem 863).
Druhý prázdninový týden bude na ropném trhu nabitý. Tradiční data o zásobách (úterý a středa) totiž doplní měsíční reporty všech tří nejvýznamnějších agentur. V úterý americká EIA, ve středu OPEC a ve čtvrtek pařížská IEA. V pátek pak týden zakončí aktivita amerických těžařů od Baker Hughes.