Aktualizováno Za všechno “zlo na světě” mohou velké korporace. Vlna korporátních fúzí přivedla na svět velké podniky, které nejsou vystaveny silné konkurenci, mají nepřiměřeně vysoké zisky a v důsledku toho nejsou nuceny tolik investovat ani dobře platit své zaměstnance. Teorie, kterou mimo jiné posledním výzkumem podpořil i Mezinárodní měnový fond, láká především svojí jednoduchostí. A to proto, že na celou řadu bolavých míst dnešní (nejen) americké ekonomiky nachází jeden jednoduchý recept - aktivnější antimonopolní politiku. Právě tato jednoduchost ale řadu ekonomů dráždí a z antimonopolní politiky se tak stává nečekaně živé téma, které nakonec bude i jedním z hlavních bodů víkendového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole.
Velké korporace rozhodně nejsou “svaté”, je ale otázka zda příčiny stojící za nízkými investicemi, produktivitou a mzdami nejsou přece jen složitější. Za nárůstem koncentrace v řadě sektorů mohou stát jiné faktory než slabá antimonopolní politika - svou roli může hrát například rostoucí význam nehmotných aktiv (duševní vlastnictví jako patenty, výrobní postupy, značky, autorská práva). Vedle toho slabé investice a nízké mzdy mohou být důsledkem jiných faktorů než jenom slabé soutěže - například samotného způsobu řízení velkých korporací a kvartálního reportování výsledků akcionářům, které drží velké podniky v pasti “krátkodobých plánů” a nutí je na místo strategických investic primárně “držet náklady na uzdě”.
A zpochybňována bývá nakonec i snaha dokázat, že od osmdesátých let poklesla v USA konkurence a marže velkých podniků šly nahoru. Studie ekonomů z Princetonu a University College London sice ukazují, že přirážky účtované firmy nad rámec výrobních nákladů vzrostly z 18 na 67 %. Závěry by byly ovšem o poznání méně průkazné, pokud by se rozšířila kategorie náklady (například o marketing a další…).
Sečteno, podtrženo, velké korporace si bezesporu zaslouží pozornost ekonomů, těžko na ně ale půjde jednoduše svést všechny problémy dnešní americké ekonomiky...
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží bez výraznějších pohybů v okolí 25,70 EUR/CZK. Klidnější nálada na rozvíjejících se trzích a relativně prázdný kalendář doma i v zahraničí slibuje podobnou podívanou i pro zbytek týdne.
Zahraniční forex
Dolar sice během včerejšího obchodování dále ztrácel půdu pod nohama, dnes se však již vrátil bezpečně pod úroveň 1,16 EUR/USD. Včera zveřejněný zápis FOMC totiž naznačuje, že k dalšímu zvýšení sazeb by mělo - ve světle přetrvávajícího hospodářského boomu - dojít “brzy”, tedy pravděpodobně již na zářijovém zasedání. Centrální bankéři se zároveň poměrně podrobně věnovali i rizikům pro americkou ekonomiku, kde jednoznačně dominovalo téma obchodního konfliktu.
Ten přitom dále eskaluje i dnes, kdy oficiálně vstupují v platnost další americká cla na čínské výrobky v hodnotě 16 mld. dolarů. Okamžitou reakcí Číny bylo oplácení stejnou mincí, tj. cla ve stejné hodnotě na americké importy. K tomu všemu navíc dochází při probíhajícím obchodně-politickém jednání představitelů USA a Číny ve Washingtonu, které nicméně zásadnější de-eskalaci konfliktu neslibuje.
Ropa
Cena ropy Brent se včera zvýšila o dva dolary, až do blízkosti 75 USD/barel. Hlavní impuls k nejvyššímu jednodennímu růstu cen za poslední dva měsíce přišel ze strany vyššího než očekávaného poklesu zásob. K tomu došlo jak v případě surové ropy (-5,8 mil. barelů), tak benzínu (-930 tis. barelů), zásoby destilátů naopak vzrostly o 1,8 mil. barelů.