Známý ekonom Nouriel Roubini si již před lety kvůli svým predikcím globální krize vysloužil přezdívku Dr. Zkáza. Nyní se dostal do diskuse s kryptoměnovým nadšencem a tvůrcem měny Ethereum Vitalikem Buterinem. Leonid Bershidsky tvrdí, že „oba mají v něčem pravdu, ani jeden se tak úplně nemýlí a jejich konflikt je filozofického a fundamentálního rázu“.
„Vše začalo, když Roubini ve středu vypovídal před americkou senátní komisí pro banky, kde tento univerzitní profesor pronesl mimořádně kritickou řeč na adresu virtuálních měn a blockchainových technologií,“ popisuje Bershidsky. Roubini podle něj hovořil o šarlatánech, kriminálnících, šejdířích a všech možných podvodnících, kteří využívají informace, ke kterým nemá veřejnost přístup. Té pak prodávají „mizerná aktiva na vrcholu jejich cenového růstu, která následně kolabují“. Podle Roubiniho jsme něco podobného viděli již mnohokrát v celé dlouhé historii finančních bublin.
Ekonom poukázal na řadu argumentů používaných proti kryptoměnám: Nemají žádnou vnitřní hodnotu, transakční náklady jsou u nich v případě malých platebních částek příliš vysoké, proto jsou jako měna v praxi nepoužitelné. Navíc je k jejich těžbě potřeba příliš mnoho energie. Roubini také varoval, že bitcoin je svou povahou deflačním aktivem, protože jeho nabídka je omezená a v rostoucí ekonomice by tak ceny denominované v bitcoinech musely soustavně klesat. Nakonec poukázal na studii, podle které jsou téměř čtyři pětiny nově představovaných měn od samého počátku podvodem. A přidal několik osobních útoků na Buterina.
Buterin reagoval rychle a na Twitteru se nejdříve snažil zpochybnit Roubiniho zdatnost v ekonomické profesi. A pak začala debata, kterou lze nejlépe popsat jako diskusi mezi ekonomem a technikem. „Není to tak hrozné, jako když na sebe mluví dva lidé v jiném jazyce, ale moc daleko to od toho není,“ píše Bershidsky. Roubini například zpochybňoval technologii shardingu, která má urychlit transakce zaznamenané v blockchainu, ale zastánci kryptoměn mu rychle vysvětlili, že tuhle technologii používá i Google ve svých cloudových službách. Buterin zase nedovedl vyvrátit Roubiniho tvrzení, že kryptoměny jsou v tuto chvíli jako finanční technologie v podstatě nepoužitelné a vlastně jen tvrdil, že technologické problémy je nutno vyřešit.
Celkově bylo znát, že ekonom se dívá na současný stav a vidí v něm silnou podobnost s událostmi, kdy na pochybných fundamentálních základech a rádoby přelomové technologii vznikla nějaká bublina. Technik ale vidí technologii, kterou stojí za to zlepšovat. Pro ekonoma jsou důležité současné slabiny systému a míra kriminality, která jej obklopuje. Pro inženýra jsou chyby jen potřebnou informací a zneužívání systému je irelevantní. Největší rozdíl a dilema ale podle Bershidkyho tkví ve filozofickém postoji, který ke kryptoměnám zaujímáme: Chceme dál pokračovat s technologiemi, které pro současný chod světa stačí, a jen je trochu zlepšovat? Nebo chceme úplnou změnu? Podobné otázky si přitom klademe stále častěji nejen u kryptoměn, ale třeba v oblasti samořídících aut či genového inženýrství.
Zdroj: Bloomberg