Americký prezident Donald Trump musí podle známého investora a ekonoma Eda Yardeniho litovat, že neponechal v čele Fedu Janet Yellenovou a namísto ní tam dosadil Jeroma Powella. Yellenová by totiž pravděpodobně šla cestou uvolněnější monetární politiky. Jenže Powell a další nový člen vedení Fedu dosazený Trumpem Richard H. Clarida jsou všemi deseti pro další zvedání sazeb. Ekonomický růst a utažené podmínky na trhu práce podle nich zvedají inflační rizika. Trump ale z takové politiky radost nemá a například pro WSJ uvedl, že „Obama měl nulové sazby, ale když my uděláme něco dobrého, tak Powell hned sazby zvedne“.
Yardeni je toho názoru, že současné problémy na akciovém trhy začaly přesně třetího října. Ten den totiž Powell poskytl rozhovor stanici PBS, kde tvrdil, že extrémně nízké sazby již ekonomika nepotřebuje, protože už není slabá. Podle něj jsou navíc současné sazby stále nastaveny na úrovně, které ekonomiku stimulují, a do dosažení sazeb neutrálních, které nebudou stimulovat či brzdit, mělo podle něj být ještě daleko. Takový pohled samozřejmě implikuje, že je ještě velký prostor pro další zvedání sazeb.
Podobně se vyjadřuje i Clarida, který podle Yardeniho na jednu stranu tvrdí, že neutrální sazby lze v praxi jen velmi složitě a nepřesně odhadovat. Ale na stranu druhou jsou pro Claridu rozhodujícím faktorem pro nastavení monetární politiky. Opírá se v tomto pohledu i o Miltona Friedmana, který hovořil o tom, že pokud jsou sazby skutečně delší čas pod sazbami neutrálními, nastane růst inflace, a naopak. Yardeni k tomu dodává, že „monetarismus, jehož byl Friedman otcem, byl ale již dávno hozen do koše ekonomické historie“.
Investor se domnívá, že jelikož neutrální sazby nejsou v praxi pozorovatelné, tím nejlepším měřítkem uvolněnosti či utažení monetární politiky je skutečný vývoj inflace. A platí i to, že pokud se inflace drží na nízkých úrovních, musí se skutečné sazby nacházet nad neutrálními a není důvod, proč by Fed měl sazby dál zvedat. „Nikdo ve skutečnosti neví, jaká je nyní normální či neutrální úroveň sazeb poté, co se od roku 2009 držely u nuly. Co když je tento normál na 2 % namísto 3 %, o kterých hovoří Fed? V takovém případě by další zvedání sazeb bylo restriktivní,“ míní Yardeni. A přesně takové úvahy jsou podle něj tím důvodem, proč akcie v říjnu oslabovaly.
„Zástupci Fedu se nejvíce obávají inflace vyvolané utaženými podmínkami na trhu práce. Nezaměstnanost se drží na 3,7 % a to je nejnižší hodnota od prosince 1968. Vedení Fedu sice uznává, že Phillipsova křivka dnes moc relevantní, ale i přesto mají strach, že když nebudou zvedat sazby, inflace se zvedne příliš. Ano, mzdová inflace se zvedla na 3 %, ale takový vývoj může být ospravedlněn dlouho očekávaným růstem produktivity,“ píše Yardeni. Pokud Fed podle něj bude zvedat sazby až na 3,4 % a snažit se tím zvýšit nezaměstnanost z 3,7 % na 4,5 %, znamená to prudké ochlazení ekonomiky. Nezaměstnanost ve výši 4,5 % je přitom odhadem Fedu pro tzv. NAIRU, tedy míru nezaměstnanosti, při které by neměly růst inflační tlaky. Yardeni tedy uzavírá svou úvahu s tím, že „Fed by si měl dát pauzu a nejednat, jako by ekonomického úspěchu bylo již nezvratně dosaženo“.
Zdroj: Blog Eda Yardeniho