Ve světě…
Stagnace akcií, možná zisková recese: Mike Wilson je hlavním akciovým stratégem banky a podle jeho názoru budou trhy v roce 2019 stagnovat. Indexy tak uzavřou na podobných hodnotách, jako by měly uzavřít letos. Stratég o stagnaci hovořil i dříve v souvislosti s vývojem v roce letošním a realita mu dává za pravdu. Na akcie bude podle něj doléhat zejména vývoj ziskovosti obchodovaných společností a utaženější finanční podmínky. Hovoří dokonce o více než 50 % pravděpodobnosti, že v roce 2019 přijde zisková recese – tedy dvě za sebou jdoucí čtvrtletí meziročního poklesu zisků.
Ziskovost by podle stratéga měla trpět kvůli zpomalující ekonomice, vyprchávajícímu efektu snížené daňové zátěže a růstu sazeb. Wilson investorům doporučuje zaměřit se zejména na hodnotové akcie, doporučení „nadvážit“ má u zboží běžné spotřeby, utilit, energetiky a finančních titulů. „Investoři musí nyní věnovat více pozornosti valuacím a to zejména u růstových akcií, které se vezly na módní vlně a které v podstatě představují aktiva s nejdelší durací na světě“, řekl stratég na CNBC.
FAANG jako Nifty Fifty: Michael Batnick, který stojí v čele výzkumu trhů ve společnosti Ritholtz Wealth Management, na CNBC tento týden tvrdil, že pro akcie společností , , , a Alphabet může být určitým vodítkem vývoj v sedmdesátých letech. Tehdy se na trhu zase vytvořila oblíbená skupina akcií navázaná „Nifty Fifty“. Zmíněná pětka společností, známá pod zkratkou FAANG, táhla letos nejdříve celý trh nahoru, aby ji ale následně během posledních třech měsíců postihla hluboká korekce. Nifty Fifty zahrnovala akcie společností jako , Disney či Polaroid, u kterých investoři v sedmdesátých letech také čekali dlouhodobé vysoké tempo růstu a podle toho se také odvíjely jejich valuace. Jenže právě jejich vysoké ceny vedly k tomu, že v osmdesátých letech si tyto tituly vedly obecně hůře než zbytek trhu.
Batnick zdůraznil, že vedle výsledků společností a očekávaného růstu je pro investory klíčové i to, s jakou valuací se daná akcie obchoduje. Za příklad dal , jehož cena se dostala na maxima v březnu roku 2000 a tehdy se titul obchodoval za dvousetnásobek zisků. V následujících 18 letech pak firma sice vydělala 115 miliard dolarů, ale na výjimečné výkony akcie to nestačilo a se naopak stále obchoduje hluboko pod zmíněnými maximy. Batnick ale na druhou stranu zmínil i to, že „největší vítězové se vždy zdají být drazí“. Například se na počátku sedmdesátých let obchodoval s PE ve výši 85, pak také prošel znatelnou korekcí, ale nyní je o 1200 % výše. I u vítězů je tedy třeba počítat s tím, že jejich cesta nahoru s sebou nese i „bolestivé pády“.
Jeden tunel v LA nebude: Reuters informuje o tom, že „miliardář Elon Musk zahodil do koše projekt vysokorychlostního tunelu pod západní částí Los Angeles“. Hodlá ale prý pokračovat v projektu, který by měl přes město převážet baseballové fanoušky ze stadionu Dodgers. Muskova Boring Company měla původně realizovat tunel v délce 4,4 kilometrů a „technologický baron“ ještě před šesti měsíci sliboval, že veřejnost jím bude cestovat zadarmo, protože si tím údajně snažil získat podporu pro tento kontroverzní projekt. Oponenti například tvrdili, že se Musk snaží vyhnout zdlouhavému procesu schvalování tím, že prezentuje projekt jen v minimalistické podobě.
vs. : Řada médií si tento týden všímá toho, že kapitalizace se po dlouhé době opět dostala na úroveň kapitalizace Applu. Bespoke porovnává dlouhodobý vývoj a konstatuje, že v osmdesátých a devadesátých letech měl navrch , ale zlom přišel ve chvíli, kdy Steve Jobs uvedl na trh iPod a pak iPhone. Bespoke ovšem tvrdí, že z se v posledních letech stal opět technologický predátor, což značně přispělo k tomu, že kapitalizace obou firem se po dlouhé době opět potkává:
Hodně zdraví: Eurostat nás tento týden mimo jiné informuje o výši výdajů na zdravotní péči na hlavu v jednotlivých evropských zemích. Nejnižší jsou tyto výdaje v eurech v zemích jako Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Česká republika se pohybuje mezi Řeckem a Estonskem a patří ke skupině zemí s výdaji hluboko pod 2 000 eur na hlavu. Ze zemí Unie jsou na opačném konci spektra Lucembursko, Švédsko, Dánsko, zdaleka nejvyšší jsou ale výdaje ve Švýcarsku, kde se blíží 9 000 eur.
Druhý graf srovnává evropské země podle podílu daní a sociálního pojištění na produktu. V EU jako celku dosahuje tento poměr úrovně 40 % a dolů jej táhnou nejvíce země jako Irsko, Rumunsko a Bulharsko. Naopak vysoko nad průměrem se pohybuje Francie, Belgie a Dánsko, v České republice se poměr pohybuje mírně nad 35 %, tedy znatelně pod průměrem Unie:
... a u nás doma
Zájem roste: Seznam.cz tento týden tvrdí, že „o práci v Česku je zájem, výrazně roste počet cizinců z vyspělejších zemí“. V České republice totiž pracuje už přes půl milionu cizinců, od vstupu naší země do Evropské unie v roce 2004 se jejich počet více než ztrojnásobil. Za prací k nám prý stále častěji míří i kvalifikovaní pracovníci ze severní, západní a jižní Evropy. Nejvíce zaměstnaných cizinců pochází z východní Evropy. Naopak Vietnamců od roku 2008 ubylo o 35 %.
„Zájem pracovat v České republice neprojevují jen lidé z dělnických profesí, ale i cizinci s vyšší kvalifikací z ekonomicky vyspělejších zemí. Zatímco na přelomu tisíciletí jich u nás z jednotlivých zemí pracovaly desítky či nižší stovky, v posledních letech jsou zde ekonomicky aktivní tisíce Západoevropanů. Nejvíce cizinců pochází z Německa, pracuje jich u nás více než sedm tisíc, jejich počet se za sledované období ztrojnásobil“, píše seznam.cz. A připomíná, že mnoho zahraničních společností má v České republice centrálu pro trhy střední či východní Evropy, navíc se „zásadně zvýšila kvalita života“.
Bude nás víc, nebo také míň: Centrum.cz nás informuje, že „počet obyvatel České republiky by v roce 2100 mohl narůst až na 12,38 milionu obyvatel, naopak opačná varianta ukazuje možný úbytek na 7,4 milionu lidí“. Nejpravděpodobnější však prý podle demografických projekcí ČŠÚ je, že na přelomu dalšího století bude žít v tuzemsku 10,53 milionu lidí. „Optimistická je vyhlídka, co se týče naděje, jakého věku by se člověk mohl dožít. Zatímco pro rok 2018 je to v průměru 76,2 let v případě mužů a 82 let v případě žen, v roce 2100 průměrný věk dožití výrazně naroste: u mužů to má být 87,7 let a u žen 91,2 let“, píše centrum.cz.