Názorů na to, jak automatizace, umělá inteligence a další nové technologie změní ekonomiku a společnost, existuje dlouhá řada. Jak tvrdí Harvard Business Review, nikdo si nemůže být svou predikcí jistý, na druhou stranu ale automatizace probíhá již celá staletí. Pokud někdo varuje, že stroje lidem vezmou práci, pak historie jasně ukazuje, že pracovní místa tu existují i přes technologický pokrok dál. Důvod je prostý: Zatímco automatizace vedla k zániku některých míst, zároveň vytvořila nové. HBR navíc tvrdí, že tempo změn ve struktuře pracovních míst je dokonce v posledních desetiletích nižší než ve čtyřicátých a padesátých letech. A dodává, že zaměřit bychom se v celé diskusi měli zejména na následujících pět bodů.
Za prvé, budou zaměstnanci, kteří kvůli technologiím ztratí svou pracovní pozici, schopni i v budoucnu nacházet zaměstnání nové? Je možné, že přechod na nová místa a k jiným pracovním činnostem bude nakonec přece jen těžší než v minulosti. Například v USA podle dat klesá mobilita i obrat zaměstnanců ve firmách, což může zvyšovat bolestivost budoucích změn.
Za druhé, kdo bude nést tíhu automatizace? Tato tíha určitě nebude ve společnosti rozprostřena rovnoměrně. Pravděpodobně nejvíce ji pocítí ti s nižším vzděláním, kteří mají pracovní místa s rutinními úkoly. Takovou činnost také provádí spíše muži než ženy. A rozdíly mohou existovat i na geografické rovině, což se může projevovat rovněž v jiných oblastech. Například v USA je zřejmé, že státy, kde je více rutinní práce a pracovních míst, podporovaly v posledních prezidentských volbách spíše Donalda Trumpa.
Za třetí, jak automatizace změní nabídku práce? Její dopady totiž nemusí být znatelné jen na poptávkové straně pracovního trhu, ale i na straně druhé. Například technologické inovace jako pračky nebo myčky omezily čas, po který musely ženy pracovat v domácnosti, a ulehčily jejich vstup do zaměstnání. Podobně mohou fungovat i nové technologické změny jako například autonomní vozidla, která mohou třeba vozit děti do škol a umožnit tak jejich rodičům trávit více času v práci. Automatizace také může zvyšovat produktivitu a snižovat ceny, takže lidé se mohou rozhodnout pro menší počet odpracovaných hodin, protože potřebné zboží si budou moci zakoupit i s menším počtem hodin v zaměstnání. Podle HBR není v tuto chvíli ani zdaleka jasné, který efekt nakonec převáží.
Za čtvrté, jak se automatizace dotkne mezd a jak budou mzdy ovlivňovat automatizaci? Rychlost postupu automatizace závisí na technologickém pokroku, ale také na cenách. To, že robot je schopen provést daný úkol, ještě neznamená, že nahradí nějakého zaměstnance. Na to bude muset disponovat nákladovou výhodou. Rostoucí mzdy tedy mohou automatizaci podporovat, naopak v sektorech s přetlakem pracovní síly může automatizace ubrat na obrátkách.
Za páté, jak automatizace změní způsob hledání zaměstnání? Umělá inteligence má podle HBR potenciál zlepšit proces hledání zaměstnání a nacházet tu správnou kombinaci zaměstnance a pracovní pozice. Někteří odborníci ale v této souvislosti varují, že „privilegovaní“ budou při hledání pracovního místa posuzováni jinými lidmi, zatímco informace ostatních budou zpracovávat již jen stroje.
Zdroj: HBR