„Vlnu zájmu o kryptoměny doprovázel rostoucí počet podvodů, a to zejména ve formě snah vyhnat cenu dané měny do výšky a následně způsobit její prudký propad.“ Ve své studii The economics of cryptocurrency pump and dump schemes to tvrdí ekonomové JT Hamrick, Farhang Rouhi, Arghya Mukherjee, Amir Feder, Neil Gandal, Tyler Moore a Marie Vasek. Na stránkách VoxEU dokonce dodávají, že tato praxe je velmi rozšířená a zisková. Ukazuje se tak, že „je nutné koordinovat snahu celého odvětví a regulátorů o boj s cenovými manipulacemi“.
Popularitu kryptoměn významně zvýšil úspěch bitcoinu. Tato aktiva nepotřebují žádný centrální subjekt, který by schvaloval a vypořádal prováděné transakce, namísto toho funguje systém decentralizovaný a transakce jsou zapsány v takzvaném blockchainu. Mnoho kryptoměn je ovšem málo likvidních a obchoduje se s nimi jen minimálně. Právě ty mohou být cílem zmíněných podvodů a podle vědců k tomu slouží komunikační platformy jako Discord a Telegram. Ty totiž „umožňují jednoduchou koordinaci podvodných schémat“.
„Uživatelé mohou rozesílat zprávy, obrázky, videa, audiosoubory a další soubory všeho druhu. Mohou je posílat jednotlivcům či skupinám až o 100 000 lidech. V březnu 2018 měl Telegram 200 milionů aktivních uživatelů, Discord začal fungovat v roce 2015 a v květnu 2018 měl 130 milionů uživatelů. Discord a Telegram jsou primárním zdrojem kryptoměnových schémat a byly používány pro napumpování ceny nahoru, a to ve velkém rozsahu. Mnoho podvodných skupin ani neskrývá svůj cíl a příčinou může být regulační vakuum, které v této oblasti panuje,“ tvrdí vědci.
Jejich studie se opírá o analýzu „3 767 pumpovacích signálů z Telegramu a 1 051 signálů z Discordu během šestiměsíčního období roku 2018“. Schémata se týkala více než 300 kryptoměn a množství dat umožnilo pečlivou analýzu toho, jak fungovaly a probíhaly. Ukázalo se, že „10 % pumpovacích signálů zvýšilo cenu kryptoměny během pěti minut o více než 18 %“. Šlo přitom o období, kdy se kryptoměnám obecně nevedlo dobře a pro podvodníky tedy podobné výsledky znamenaly obrovský úspěch.
V jakých případech byli podvodníci nejúspěšnější? Nejvýznamnější proměnnou je podle studie kapitalizace dané kryptoměny – nižší kapitalizace většinou souvisí s nižší likviditou, která zvedá pravděpodobnost úspěchu podvodníků. Pumpování ceny u málo známých kryptoměn tak bylo „mnohem ziskovější než u dominantních měn v ekosystému“. Tohoto mechanismu by si podle vědců měli být vědomi všichni, kteří do kryptoměn investují. A zároveň apelují na regulátory a subjekty pohybující se v odvětví kryptoměn, aby se podílely na eliminaci podobných schémat a podvodů. Připomínají, že v roce 2014 bylo na trhu méně než 30 kryptoměn, v únoru roku 2018 bylo na světě už více než 300 kryptoměn a „trh s nimi je málo likvidní a náchylný k manipulaci“.
Zdroj: VoxEU