Víkendové komunální volby v Turecku zasadily těžký direkt prezidentu Erdoganovi. Jeho vládnoucí strana AKP sice na celostátní úrovni získala nejvíce hlasů, navzdory vyostřené kampani však těsně ztratila klíčová města v čele s Ankarou a Istanbulem. Hlavní důvod prohry přitom není třeba dlouze hledat.
Turecká ekonomika se následkem měnové krize z poloviny minulého roku poprvé za dekádu propadla do recese, což v kombinaci s 20% inflací a slábnoucí lirou tvrdě dopadá na životní úroveň obyvatel. Na vině je neortodoxní hospodářská politika Erdoganovy vlády, jež razila růstový model založený na masivním úvěrovém boomu. Ten byl vydatně podporován z centrální úrovně – jen od roku 2016 poskytla turecká vláda podnikům garantované půjčky v objemu 8 % HDP. Ještě výraznější podíl pak do ekonomiky přitekl v podobě krátkodobého spekulativního kapitálu ze zahraničí.
Neortodoxního přístupu nezůstala ušetřena ani měnová politika, jejíž nezávislost zůstává zbožným přáním zahraničních investorů. Prezident Erdogan se totiž prohlašuje za „nepřítele vysokých úrokových sazeb“, díky čemuž je centrální banka pod permanentním tlakem. To bylo nakonec zjevné i před víkendovými volbami. Centrální banka totiž nečekaně zrušila svou hlavní úrokovou sazbu (jednotýdenní repo), čímž efektivně zvýšila sazby již na 26 %. Velmi nestandardní byla rovněž její intervence na peněžním trhu, kde snahy omezit volatilitu liry (a tzv. short-selling) vyústily v dramatický nárůst jednodenních sazeb až na 1000 %.
Turecko nyní čeká bezprecedentní období čtyř let bez jediných voleb, jež nabízí příležitost jak pro zásadní ekonomické reformy, tak i vylepšení vztahu se Západem. V prvním případě bude nutnou podmínkou rezignace na „Erdoganomiku“, k čemuž však podle všeho není velká ochota. Ve druhém případě je pak šance - s ohledem na nedávné turecké ústupky - přece jen větší, byť aktuální diplomatická přestřelka mezi Tureckem a USA (ohledně nákupu ruského obranného systému S-400) hrozí další eskalací. Shrnuto, podtrženo, vyhlídky turecké ekonomiky tak příliš důvodů k optimismu nenabízí.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna dál pozvolna posiluje a užívá si relativně příznivé nálady na akciových trzích a klesajícího napětí okolo brexitu - britský parlament se včera postavil proti tvrdému brexitu bez dohody. Měnový pár se tak přiblížil úrovni 25,70 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Eurodolar se posunul mírně vzhůru a to jednak díky nadějím, že brexit bude oddálen a jednak díky slabým americkým datům. Jak předskokan pátečního trhu práce tzv. ADP report, tak podnikatelská nálada v amerických službách reprezentovaná indexem ISM zklamaly. Páteční statistiky z amerického trhu práce budou tedy ve světle těchto dat velmi očekávány.
Včera zasedala polská centrální banka, která zcela podle očekávání na své politice nic nezměnila. Oficiální úrokové sazby zůstaly na úrovni 1,50 % a budou zde ještě hodně dlouho. Guvernér NBP Glapinsky navíc opět zopakoval, že připravovaná předvolební fiskální expanze nebude mít na politiku NBP vliv. Zlotý na rozhodnutí NBP nijak nereagoval.
Ropa
Ropa Brent stále zůstává na dostřel 70 USD/barel, včerejší čísla od EIA nicméně další růst prozatím zastavila. Na jedné straně totiž americká agentura oznámila, že zásoby surové ropy překvapivě vzrostly, a to o mohutných 7,2 mil. barelů, v důsledku nižších exportů. Na druhou stranu pak další rekord hlásí americká těžba, která pokořila hranici 12,2 mil. barelů denně, čímž musela potěšit ropné medvědy.