30. března to bylo již podruhé v měsíci, co psal šéf Mark Zuckerberg o budoucnosti své firmy. Jeho první zpráva zveřejněná 6. března obsahovala řadu plánovaných technických změn na , Whatsappu a Instagramu. Poté v článku pro Washington Post vyzýval vlády světa, aby regulovaly sociální sítě. Zejména chtěl, aby chránily veřejnost před škodlivých obsahem (jako videa masakrů), zajistily integritu voleb, garantovaly, že uživatelé mohou svá data mezi službami přesouvat, a zajistily soukromí uživatelů.
Tento šéf je obviněný z nedodržení všech těchto čtyř zásad. 3. dubna se objevila informace, že některá data uživatelů byla uložena na nezabezpečeném serveru třetí strany. Zuckerbergova prosba, která vypadá jako pokus prosadit tvrdší pravidla, by mohla zbrzdit příjmy z cílených reklam. A to zrovna v době, kdy jeho model čelí novým problémům.
28. března americké ministerstvo pro bydlení a rozvoj měst obvinilo , že povoluje inzerentům cílit na kupce nemovitostí podle jejich rasy, náboženství a dalších faktorů, což přispívá k diskriminaci. Tento týden tým výzkumníků z Northeastern University v Bostonu představil svou práci, která tvrdí, že algoritmy by mohly nechtěně diskriminovat tím, že jsou optimalizované. V algoritmickém vyhledávání uživatelů, kteří by nejpravděpodobněji odpověděli na určitou reklamu, by mohl vyloučit některé uživatele z minoritních skupin.
Precizně nastavené reklamy jsou zdrojem tučných zisků této společnosti. Pokud by byly méně precizní, mohly by část marže ukrojit. Obvinění ministerstva přišlo týden poté, co urovnal obdobný spor s Národní aliancí pro spravedlivé bydlení (NFHA) a Americkým svazem pro občanské svobody (ACLU). obvinění ministerstva překvapila vzhledem k tomu, že s tímto ministerstvem pracoval na tom, aby se diskriminaci vyhnul.
Společnost se zatím snaží si se čtyřmi Zuckerbergovými stížnostmi poradit. Loni navrhovala vytvořit nezávislého arbitra na dosah společnosti, který by činil těžká rozhodnutí o tom, jaký obsah je už nepřijatelný. V minulých 9 měsících létal speciální tým zaměstnanců po světě a diskutoval, jak by to mohlo fungovat. 1. dubna zahájila firma na toto téma veřejnou diskusi. Principy by pravděpodobně mohly zahrnovat i to, že členové vedení (kterých by bylo asi 40) dostanou fixní kompenzace a ochranu před vyhozením z .
Teď ale chce jít očividně ještě dál. „Pro internet by bylo dobré, kdyby vícero zemí přijalo regulaci jako je GDPR jako společný rámec,“ přemítal Zuckerberg ve svém článku. Chce, aby Amerika učinila internetové firmy, včetně té jeho, více zodpovědné „tím, že bude uvalovat sankce, když uděláme chybu“. Zuckerberg dodal, že je připravený diskutovat nové regulace s poslanci po celém světě.
To, co se počítá jako chyba, je samozřejmě diskutabilní. A to je zřejmě i ono odhodlání o tom jednat. se nyní odvolává v případu Elizabeth Denham, britské vrchní regulátorky ochrany dat, ohledně svého zacházení s daty uživatelů během příprav na referendum o brexitu v roce 2016. Zuckerberg opakovaně ignoroval požadavky britských poslanců, aby poskytl důkazy na slyšení komise ohledně role v referendu.
1. dubna paní Denham vyzvala firmu, aby stáhla své odvolání ve světle nové otevřenosti k regulaci a zodpovědnosti. Nejsou tu žádné náznaky toho, že by plánoval své odvolání zrušit. Při dotazu, proč se jejich šéf nezapojil do rozhovorů s britskými poslanci, firma odmítla komentovat.
Bude potřeba víc než jeden článek, aby vlády začaly Zuckerbergovi a jeho firmě věřit. Politici z celého spektra v Evropě i v Americe se mohou přetrhnout, aby to vypadalo, jako že jsou na všechny internetové obry tvrdí. Prozatím ale zůstává důvěra investorů ve pevná. Navzdory obviněním z diskriminace ministerstvem USA se akcie této firmy drží.
Zdroj: The Economist