Tim Cook byl už v době, kdy ještě společnost řídil Steve Jobs, klíčovou osobou, která stála za úspěchem firmy v Číně. Jak připomíná The Economist, byl to právě on, kdo se postavil za přesun výroby do této země a díky němu mají nyní produkty Applu na sobě napsáno, že jsou „navrženy v USA a vyrobeny v Číně“. A sázka na Čínu šla za hranice výroby – minulý rok v této zemi generoval asi pětinu celkových tržeb. Jenže pak byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump a Cook začal častěji létat do Číny proto, aby urovnával problémy, které přinášela politika americké vlády.
The Economist se ptá, proč takový „mistr dodavatelských řetězců“, jakým Cook je, vsadil „tolik vajec na jednu zemi“. Rizika spojená s tímto jeho rozhodnutím jsou zřejmá právě nyní, kdy rostou obchodní tenze mezi Spojenými státy a Čínou a v této zemi roste antiamerický sentiment. Ten by nakonec mohl vážně poškodit i samotný , i když doposud se Cookovi dařilo vyhnout se „přímému zásahu Trumpových tarifů“.
Morgan Stanley odhaduje, že hrozící zavedení cel ve výši 25 % na čínské exporty do USA by zvedlo cenu modelu iPhone XS z 999 dolarů o 160 dolarů. by také mohl tyto dodatečné náklady vzít na sebe, ale v obou případech by jeho zisky klesly. Ještě přímější hrozbou jsou možná odvetná opatření za to, že Američané nařídili svým společnostem přestat spolupracovat s firmou Huawei. A bojkot produktů Applu ze strany čínských spotřebitelů by mohl být další ranou. Například tak snížila své projekce prodejů iPhonů ve druhé polovině letošního roku z téměř 14,5 milionu na 7,2 milionu.
Podle některých názorů by mohl snížit své ztráty tím, že by přetáhl zákazníky Huawei z jiných zemí. Jenže The Economist tvrdí, že to by se mu povedlo stejně pouze v případě, že by své telefony dál vyráběl v Číně. Pomoci by mu mohlo to, že tam se na výrobě iPhonů podílí asi 1,5 milionu lidí a přibližně 2,5 milionu programátorů vytváří aplikace pro jeho operační systém. Čína tak „nemusí mít zase tak velkou chuť na odplatu“.
The Economist tvrdí, že pro by byl dobrou ochranou produkt, bez kterého by se žádný čínský zákazník neobešel. Jenže nic takového zatím firma nemá. Alternativou by byly služby, ke kterým firma Čínu nepotřebuje, ale není pravděpodobné, že by se něco takového podařilo v potřebném rozsahu. Cook tedy musí věřit, že rizika spojená se sázkou na Čínu nepodcenil, uzavírá The Economist.
Zdroj: The Economist