Silný trh práce vede řadu ekonomů k názoru, že americká ekonomika je na tom velmi dobře a může se dokonce přehřívat. „Tento nadšený pohled ale ignoruje několik znepokojivých strukturálních problémů, které naznačují, že ekonomika si nevede tak dobře, jak některá čísla naznačují,“ píše na stránkách The Washington Post ekonom Jared Bernstein. Mezi hlavní problémy řadí nedostatečné příjmy domácností, vysokou nerovnost bohatství a příjmů, napjatou situaci na trhu práce, nedostatek dostupného bydlení, špatný stav vládních financí a budoucí pomalejší ekonomický růst.
Podle ekonoma mzdy rostou, ale stále se drží příliš nízko. „Několik let růstu nevyváží desetiletí stagnace reálných mezd, které čelili ti, kdo vydělávají průměrné či podprůměrné mzdy. Výsledkem je, že příjmy řady domácností nejsou schopny pokrýt jejich základní potřeby,“ píše Bernstein.
Tento stav vede k tomu, že domácnosti se cítí ohroženy chudobou. Například podle průzkumu Fedu jedna pětina bílých domácností a jedna třetina hispánských a černošských domácností udává, že se svými příjmy vyjdou těsně, nebo nevyjdou. A 39 % lidí udává, že by nebylo schopno pokrýt nečekaný výdaj ve výši 400 dolarů.
Nejbohatší domácnosti si ovšem užívaly růstu příjmů mnohem vyššího než většina společnosti. A 1 % nejbohatších domácností nyní drží 31 % čistého bohatství v zemi (tedy asi 30 bilionů dolarů čistých aktiv), zatímco chudší polovina společnosti drží přibližně 1 bilion dolarů čistých aktiv, což odpovídá 1 % celkového bohatství. Snížení daní, které prosadil prezident Trump, tuto propast jen rozšířilo.
Jak bylo zmíněno, na domácnosti doléhá i nedostatek dostupného bydlení a „akciový trh vysílá znepokojivé signály“. Větší objem akcií sice vlastní jen asi třetina amerických domácností, ale i tak je důležité, že „investoři se zdají být stále více skeptičtí ohledně dalšího vývoje v ekonomice“. Trumpovo snížení daní pak sice zvýšilo tempo ekonomického růstu a pomohlo dostat nezaměstnanost pod 4 %, nicméně nevedlo k vyšším investicím. Představuje tak jen přechodný „sladký okamžik“ bez dlouhodobého efektu. To je zřejmé i z toho, že většina ekonomických projekcí hovoří o postupném slábnutí tempa ekonomického růstu, které by se příští rok mělo dostat na úroveň 2 %.
„Popsaná dynamika nízkých mezd, nerovnosti příjmů a bohatství, nedostatku dostupného bydlení a rostoucí nervozity investorů vytváří brzdu ekonomickému růstu. Impuls vytvořený snížením daňové zátěže ji doposud byl schopen vyvážit. Nicméně jeho síla se snižuje a před námi se objevuje prospekt slábnoucí ekonomiky s řadou strukturálních problémů,“ uzavírá ekonom.
Zdroj: The Washington Post